KOMENTÁŘ: Používat jedy ve volné přírodě je barbarství. Otrávit se mohou chránění živočichové i mazlíčci
Je to jen pár dnů, kdy mohou čeští zemědělci díky výjimce ve velké míře otravovat přírodu a všechna v ní žijící zvířata. První krok k tomu udělal v polovině února státní Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který povolil až do letošního 21. června používat zvýšené dávky brutálních jedů – konkrétně Stutox II a Ratron GW ve volné přírodě. Argumentoval přitom údajnou přemnožeností hrabošů a hrozícími škodami. Zemědělci tak dostali volnou ruku k tomu, aby mohli po čtyři měsíce trávit českou přírodu.
Korunu tomu o pár dnů později nasadilo ministerstvo životního prostředí, které oznámilo, že zemědělcům za trávení české přírody ještě zaplatí. A je jedno, že prý jen za aplikaci brutálního jedu pouze do nor. Tak jako tak se brutální jed, který zvířata zabíjí dlouhým a bolestivým způsobem, do volné přírody dostane. Je zcela naivní věřit tomu, že zemědělci budou tohle omezení respektovat. Podle ÚKZUZ je na jednom hektaru údajně až 1900 aktivních východů z nor. Obávám se, že mnoho zemědělců zvolí pro ně jednodušší způsob a brutální jed budou vyhazovat přímo z jedoucího traktoru. Co na tom, že je tento způsob zakázaný. S podobnými zákazy si v české přírodě nikdo velkou hlavu moc nedělá, jak ostatně dokládají stále se objevující otravy chráněných druhů ptáků mnoho let zakázaným karbofuranem.
Představa jakékoliv plošné aplikace jedů a hromadné genocidy celých zvířecích populací je šílená. Proto se musím proti takovému zvěrstvu důrazně ohradit a veřejně ozvat. A je jedno, zda jde o volný rozhoz nebo aplikaci do nor.
Hromadné neomezené trávení zcela zdecimuje hraboší populaci a navíc pravděpodobně povede k ještě závažnějším sekundárním škodám. Vyhubení celého živočišného druhu z určitého území zásadně poškodí místní ekosystém. Nejen, že vypadne jeden z článků potravního řetězce, ale než se tak stane, bude se jed šířit dále. Otrávený hraboš by tak mohl usmrtit také vzácné dravé ptáky včetně sov. V daném místě by mohlo dojít k vyhubení všech ptáků živících se zrním a také ostatních živočichů, kteří si zrním zpestřují jídelníček.
Ohrožení by však byli všichni predátoři včetně domácích mazlíčků. Snadno by se totiž mohlo stát, že by mrtvého hlodavce sežral pes, který by se v okolí pohyboval se svým páníčkem.
Nehledě na to, že jakékoliv zabíjení zvířat otrávenými návnadami hraničí s jejich týráním. Zvíře totiž po pozření jedu umírá velmi dlouho a hodně bolestivě. Plošné používání jedů ve volné přírodě proto musí zůstat dávnou minulostí.
Plošné použití jedů je navíc v přímém rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny, protože by při takovéto aplikaci došlo také k usmrcení vzácných zvířat chráněných tímto zákonem.
Jedinou správnou cestou je definitivní zákaz plošného použití jedů ve volné přírodě. Nejen proto, že je to v přímém rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny, ale hlavně proto, že plošná aplikace těchto brutálních chemikálií dokáže ve zvířecí říši napáchat nenapravitelné škody. Jediným možným způsobem kontroly populace hrabošů, který nepoškozuje přírodu, je biologická metoda spočívající v maximální podpoře živočišných druhů, které hraboše loví.
