Prostory bývalého obchodního domu Prior se během několika málo dní bleskově přeměnily v Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU). Úředníci, zástupci pojišťoven i lékaři budou k dispozici každý den po dobu 24 hodin. První váleční uprchlíci začali do centra přicházet včera po sedmé hodině večer. Podle hejtmana Plzeňského kraje Rudolfa Špotáka (Piráti) přišly zhruba dvě stovky lidí.

Snímek dětského lékaře z kyjevské nemocnice Okhmatdyt vyvolává velké emoce. Pediatr Demydov drží v náručí dítě, které je závislé na přístrojích a nemůže být mezi ostatními v bezpečí podzemního krytu. Muž hlídá miminka s brokovnicí v ruce a na sociální sítě dal i vzkaz, aby lidé pomohli jeho ženě a malému synkovi, kteří kvůli válce museli opustit svůj domov. Mladá maminka spolu s ostatními přicestovali do Česka vlakem a našli zázemí v Plzeňském kraji.

Velké plzeňské stavební firmy cítí kvůli válce na Ukrajině nejistotu. Ukrajinci tvoří významnou část jejich pracovníků na stavbách a podniky už je mají léta v trvalém pracovním poměru. Zajišťují jim ubytování, mají stejný plat i výhody jako Češi a práce si váží. Oslovené podniky nechtějí Ukrajince jako agenturní pracovníky, ale jako kmenové.

Plzeňský kraj zřídí centrum pomoci pro lidi, kteří utíkají z válkou zmítané země. Středisko bude fungovat nepřetržitě 24 hodin denně. Ukrajincům pomohou vyřídit víza, doklady, registraci ke zdravotnímu pojištění i jim poskytnou humanitární a psychosociální pomoc. Velkou měrou se bude na provozu podílet také město Plzeň, které eviduje přes 60 zájemců o bydlení. Jde o ženy, děti a seniory.

Situace na Ukrajině nenechává Západočechy chladnými a nabízí městu i charitám svou pomoc. Prosbu o spacáky, karimatky či léky sdílel také Skautský institut v Plzni, kde se během pouhých dvou hodin vytvořila velká hromada darovaných věcí. Pro velký zájem bude sbírka pokračovat také dnes i ve všední dny. Střechu nad hlavou pro lidi prchající před válkou shání také Diecézní charita.

Raichl se jako mladík zapojil do protinacistického odboje a zblízka také poznal hrůznost ruského režimu, který jej věznil v gulagu. Byl také mezi prvními Čechoslováky, kteří se v listopadu 1943 podíleli na osvobozování nacisty okupovaného Kyjeva. Po válce ostře kritizoval komunistický režim a na sklonku života plánoval atentát na prokurátora Karla Vaše, který poslal ve vykonstruovaném procesu na smrt Heliodora Píku a mnohé další. Zradilo jej však srdce a zemřel ve svém bytě v Plzni dřív, než zvládl svůj plán dokončit.

Ruský útok proti Ukrajině je tragických završením desetiletí jejich představ o tom, jak funguje svět a jaké jsou pozice a zájmy hráčů v něm. Že k němu došlo, bohužel již nezměníme, můžeme jej však uchopit jako příležitost ke změně. Sebe samých.

Na Rašínově domu, který je sídlem Plzeňského kraje, vlaje ode dneška ukrajinská vlajka. Ke stejnému gestu přistoupila také plzeňská radnice na náměstí Republiky. Vlajku už včera vyvěsili zástupci dalších institucí po celé republice včetně budovy Senátu. Modře a žlutě se tematicky nasvítil také objekt Nového divadla v Plzni.

Čas nezapomnění, tak se jmenuje nová výstava, kterou si město Plzeň prostřednictvím historických dokumentů a fotografií připomíná 80 let od transportů Židů do Terezína. V lednu 1942 bylo ve třech skupinách deportováno z nákladového nádraží v Plzni do ghetta v Terezíně 2604 mužů, žen a dětí. Konce války se dožilo jen 204 z nich. Výstava v mázhauzu radnice i ve veřejném prostoru před radnicí a ve Smetanových a Štruncových sadech začne v pondělí a potrvá do 28. ledna, venkovní část do 3. února.

Při procházce Smetanovými sady v Plzni narazíte v těchto dnech na malé ohraničené políčko plné ručně vyrobených vlčích máků. Instalovala je tam organizace Post Bellum, která pořádá sbírku a venkovní výstavu ke Dni válečných veteránů. Tento den se celosvětově slaví 11. listopadu, u příležitosti konce první světové války. Květy vlčího máku pokrývaly hroby vojáků padlých na západní frontě a staly se proto symbolem tohoto svátku.