Velké stavební firmy v Plzni cítí nejistotu, Ukrajince mají v trvalém poměru

„Spíše než problémy cítíme nejistotu v tom, co bude dál. Ukrajinců máme deset procent, tedy 23 dělníků, z toho tři se už nemohli vrátit, protože odjeli na zimu na Ukrajinu a zatím je zpět nepustili," vypočítává generální ředitel Berger Bohemia Zdeněk Pilík. Ostatní čekají, co se bude dít, jestli dostanou povolávací rozkaz, zatím normálně pracují. Firma si domluvila nábory dalších lidí, ale neví, jestli dorazí. „Stále máme požadavek na kontingent pracovníků, nejen z Ukrajiny, který se rozhodně nedaří naplňovat," uvedl Pilík.

Pokud by podnik měl dostatek vlastního personálu, nemusel by se spoléhat na subdodavatele, což je často problematické. „Externí lidé momentálně na trhu nejsou," řekl Pilík. Lidi, kteří pracují na "vlastní triko" firma občas zaměstnává, ale na agentury se obrací jen výjimečně. Přijde nám zbytečné platit nějakého zprostředkovatele, řekl. Pokud by Ukrajinci odešli, měly by firmy nižší výkon.

Bývalý Prior se promění v centrum pomoci uprchlíkům z Ukrajiny, Plzeň už má desítky zájemců o ubytování

Pondělí, 28. února 2022, 15:05Zprávy

Plzeňský kraj zřídí centrum pomoci pro lidi, kteří utíkají z válkou zmítané země. Středisko bude fungovat nepřetržitě 24 hodin denně. Ukrajincům pomohou vyřídit víza, doklady, registraci ke zdravotnímu pojištění i jim poskytnou humanitární a...

„Před třemi lety jsme 'rekrutovali' menší desítky ukrajinských pracovníků, kterým platíme ubytování mimo ubytovny a jsou našimi zaměstnanci. Práce si váží, někdy i víc než naši lidé. Najaté Ukrajince nemáme. V sezoně jsme měli ještě další pracovníky na smlouvu, což teď určitě není," popisuje Jan Muzika, ředitel plzeňského závodu firmy Eurovia. Několik lidí z firmy se vrátilo na Ukrajinu, protože dostali povolávací rozkaz. „Po tu dobu, co budou pryč, tak od nás dostávají plně hrazenou mzdu, tedy vlastně placené volno. A stejnou variantu nabízíme i těm, kteří by se rozhodli jít do války," doplnil Muzika.

Firma také vyřizuje například víza a ubytování pro jejich manželky a rodiny. Pokud by z Ukrajiny přišli noví lidé, kteří by měli zájem o práci, tak je firma hned zaměstná. „Když budou chtít pracovat a budou slušní, tak mají výhodu, že jim jejich krajané mohou říct, jaké nabízíme podmínky," uvedl Muzika. Větší problém by podle firem nastal, kdyby válka trvala déle, i v době hlavní stavení sezony od dubna. Někteří investoři požadují urychlení staveb třeba kvůli uzavírkám silnic. Stavební firmy pak musí zajistit dvojnásobek lidí, kteří ale na trhu nebudou.

Případného odchodu ukrajinských zaměstnanců se obává i nový šéf plzeňského Ředitelství silnic a dálnic Miroslav Blabol. „Pokud odejdou z ČR desetitisíce Ukrajinců, které opravdu na stavbách máme, tak věřím tomu, že některé firmy, které to na nich mají postavené, tak, jak už jsme to poznali v době covidu, kdy se vraceli zpět domů, musely týmy přesouvat z jedné stavby na druhou. Pokud tedy, nedej bože, odejdou na frontu, tak můžeme mít problém," konstatuje. Řadoví zaměstnanci stavebních firem už podle něj většinou nejsou Češi. Blabol je rád, že už se konečně Ukrajinci neberou jako námezdní síly. Opravdu pracují velice kvalitně, dodal.

Podle Pilíka může také nastat problém se stavebním materiálem, například se železnou rudou z Ruska a Ukrajiny, na výztuže do betonu. Problémem by bylo také enormní zdražení zemního plynu, který je hlavním médiem v obalovnách na výrobu povrchů silnic.