Ikonický letoun Spitfire už brzy opět přistane v Česku. Stroj, na kterém u RAF létal plzeňský rodák Karel Pošta, se objevil na zahraničním inzertním portálu s tím, že se nachází v hangáru v Austrálii. Stroj nakonec koupil majitel společnosti Seznam.cz Ivo Lukačovič. Aktuálně je Spitfire v Belgii, kde ho dávají dohromady.

Karel Pavlík byl jedním z plzeňských rodáků, kteří bojovali během druhé světové války v řadách britské RAF. Jako vyučený lakýrník a písmomalíř tam zužitkoval i svůj umělecký talent a na přání svých kolegů zdobil jejich Spitfiry. Šlo například o želvu Toby, která parodovala nacistického ministra propagandy Goebbelse. Spolek Classic Trainers nyní k uctění památky českého pilota ozdobil kreslenými postavičkami i svá letadla.

Karel Pavlík byl jedním z plzeňských rodáků, kteří bojovali během druhé světové války v řadách britské RAF. Jako vyučený lakýrník a písmomalíř tam zužitkoval i svůj umělecký talent a na přání svých kolegů zdobil jejich Spitfiry. Šlo například o želvu Toby, která parodovala nacistického ministra propagandy Goebbelse. Spolek Classic Trainers nyní k uctění památky českého pilota ozdobil kreslenými postavičkami i svá letadla.

Ikonický letoun Spitfire přistane v Česku. Plzeňská Drbna už dříve informovala, že slavný stroj britského Královského letectva se objevil na zahraničním inzertním portálu s tím, že stojí v hangáru v Austrálii. Zajímavostí je, že právě na tomto stroji létal u RAF plzeňský rodák Karel Pošta a dokonce s ním přiletěl do tehdejšího Československa. Novým vlastníkem letounu se stal majitel společnosti Seznam.cz Ivo Lukačovič. Novinku sdílel na sociálních sítích s tím, že v případě ohrožení jej poskytne české armádě.

Nejslavnější stíhací letoun britského Královského letectva z druhé světové války. To je ikona jménem Spitfire, která se teď objevila na zahraničním inzertním portálu. Zajímavostí je, že právě na tomto stroji létal u RAF plzeňský rodák Karel Pošta a dokonce s ním přiletěl do tehdejšího Československa. Poté s ním létal na leteckých dnech. Po vzniku Izraele v roce 1948 poslalo Československo stroje začínajícímu izraelskému letectvu a toto letadlo bylo jedním z nich. Teď stojí v hangáru v Austrálii a čeká na nového majitele.

Klatovský rodák Václav Kopecký sloužil za druhé světové války ve Velké Británii u slavné 1. a 111. stíhací perutě RAF. Do historie letectví se zapsal svým nouzovým přistáním na vodě kanálu La Manche i tím, že se i po dalším těžkém zranění podílel na výcviku budoucích pilotů. Návrat do vlasti pro něj měl hořkou pachuť. Jako mnoho dalších letců byl také on obětí komunistické perzekuce a jeho jméno bylo zapomenuto. Teď jeho hrdinství připomíná pamětní deska na budově klatovské sokolovny.

Antonína Lišku, rodáka ze severního Plzeňska, můžeme představit různě. Byl to hudebník, sportovec, spisovatel a učitel. Po maturitě nastoupil na letecké oddělení Vojenské akademie v Prostějově a absolvoval letecký výcvik. V srpnu 1937 nastoupil ke 44. stíhací letce 1. leteckého pluku v Hradci Králové, kde setrval až do příchodu německých okupantů. Zde jeho příběh nabírá na obrátkách.

Letiště v Letkově u Plzně oslavilo 70. výročí svého založení. Kromě leteckého dne odhalili zástupci aeroklubu také pomník válečným letcům, kteří se zapojili do činnosti zdejšího aeroklubu. Řeč je o generálovi Miroslavu Štanderovi a Antonínu Liškovi. Oba muži létali u 312. československé stíhací perutě ve Velké Británii.

Za pár dní oslaví poslední žijící český stíhací pilot z britského Královského letectva neuvěřitelné 99. narozeniny. Dárky v podobě dvou modelů letounu spitfire mu dnes předal generální ředitel vězeňské služby Simon Michailidis. Miniatury vyrobili žáci středního odborného učiliště v plzeňské věznici a nevybrali si je náhodou. Boček totiž na těchto strojích létal jako pilot u československé 310. stíhací perutě RAF.

Antonína Lišku, rodáka ze severního Plzeňska, můžeme představit různě. Byl to hudebník, sportovec, spisovatel a učitel. Po maturitě nastoupil na letecké oddělení Vojenské akademie v Prostějově a absolvoval letecký výcvik. V srpnu 1937 nastoupil ke 44. stíhací letce 1. leteckého pluku v Hradci Králové, kde setrval až do příchodu německých okupantů. Zde jeho příběh nabírá na obrátkách.