Letiště v Letkově u Plzně oslavilo 70. výročí svého založení. Kromě leteckého dne odhalili zástupci aeroklubu také pomník válečným letcům, kteří se zapojili do činnosti zdejšího aeroklubu. Řeč je o generálovi Miroslavu Štanderovi a Antonínu Liškovi. Oba muži létali u 312. československé stíhací perutě ve Velké Británii.
I přes deštivé počasí si do Letkova našly cestu davy lidí. Ti byli také svědky odhalení pomníku válečným letcům. Byli jimi Antonín Liška, Miroslav Štandera a Josef Prokopec. Organizátoři kromě toho slavnostně odkryly také pamětní desku plzeňskému leteckému historikovi Hanuši Salzovi.
Antonín Liška se narodil v Hromnicích na severním Plzeňsku a představit jej můžeme různě. Byl nadaným hudebníkem, zdatným sportovcem a také učitelem. Po maturitě absolvoval letecký výcvik v Hradci Králově, kde působil až do příchodu německých okupantů. V roce 1939 odešel do Polska a velmi strastiplnou cestou, která zahrnovala i zajetí sovětskou armádou, dorazil do Velké Británie.
Po návratu do vlasti dál sloužil u letectva a vrátil se k létání v nově vytvořeném dopravním pluku ve Kbelích, kde se také stal velitelem. Zde létal mimo jiné s ministrem zahraničí Janem Masarykem. Bohužel i jeho potkal stejný osud jako mnoho dalších letců a v roce 1949 musel opustit armádu. Poté se živil jako prodejce aut, rozvážel mléko a pracoval i ve Škodovce.
Středa, 14. července 2021, 18:35
Antonína Lišku, rodáka ze severního Plzeňska, můžeme představit různě. Byl to hudebník, sportovec, spisovatel a učitel. Po maturitě nastoupil na letecké oddělení Vojenské akademie v Prostějově a absolvoval letecký výcvik. V srpnu 1937 nastoupil ke...
Po roce 1989 se zapojil do činnosti Svazu bojovníků za svobodu. Zajímavostí také je, že pomáhal Zdeňku Svěrákovi při psaní scénáře k filmu o československých letcích "Tmavomodrý svět". Antonín Liška zemřel 3. prosince 1998. Pohřben je v rodných Hromnicích.
Miroslav Štandera se k létání dostal v roce 1936, kdy vstoupil do Školy leteckého dorostu Prostějov. Podobně jako Liška se chtěl dostat přes Polsko do Francie. „Po porážce Francie odplul do Velké Británie. Zde byl zařazen k 312. československé stíhací peruti, později přešel k 68. noční stíhací peruti. Celou válku létal jako stíhací pilot na strojích Hurricane, Spitfire a Mosquito,“ shrnuje spolek Classic Trainers, který se kromě historických letadel zaměřuje i na osudy plzeňských letců za druhé světové války.
Po válce sloužil Štandera na letišti Plzeň-Bory a v Trenčíně ještě v rámci československého letectva. Propuštěn byl v roce 1948. Aby se uživil, vzal práci v kovošrotu. Dlouho však doma nezůstal a už v roce 1955 utekl před agenty STB zpět do Anglie, kde opět usedl do kokpitu. Po odchodu z letectva pracoval jako stříbrotepec. Do České republiky se vrátil v roce 1994. Zemřel 19. února 2014.
Pomník v Letkově je věnovaný také Josefu Prokopcovi. Tento rodák ze Stradouně u Vysokého Mýta vstoupil do Západočeského aeroklubu na jaře 1937. O dva roky později nastoupil k 1. leteckému pluku v Hradci Králové. „Po okupaci byl z armády propuštěn a v červenci 1939 odešel do Polska. Po jeho porážce byl zajat sovětskou armádou. Po více než roční internaci se Josef Prokopec dostal přes Istambul a Palestinu do Anglie, kde vstoupil do Královského letectva,“ popisuje spolek.
Josef Prokopec u letounu Spitfire na základně RAF, červenec 1945. „Maluji imatrikulační označení na naše zbrusu nové „Spity“ a těším se, že nás čeká cesta nejsladší. Domů, do Československa," popsal tuto fotografi Josef Prokopec, zdroj: Classic TrainersU 310. československé stíhací peruti měl za úkol doprovázet bombardéry, chránit konvoje a útočit na malé pozemní a námořní cíle. Do vlasti se vrátil s ostatními československými letci až po skončení války. V armádě zůstal, absolvoval instruktorský kurz a jako letecký instruktor se účastnil i přísně utajovaného školení izraelských pilotů v roce 1948. Poté byl však z armády propuštěn a dále pracoval ve sklárně v Heřmanově Huti. Josef Prokopec zemřel 5. července 2010.
Odhalení pomníku se účastnili příbuzní pilotů, ministr kultury Martin Baxa (ODS) i zástupci prvního a třetího městského obvodu.
„Na odhalení pomníku pak navázal letecký den uspořádaný u příležitosti 70. výročí založení Aeroklubu Plzeň-Letkova a zároveň jako oslava Dne československého letectva. Program leteckého dne trval téměř čtyři hodiny a podařilo se předvést téměř všechna naplánovaná vystoupení hostů, přiletivších z letišť v okolí Plzně, zejména pak z letiště v Plzni-Líních. Magnetem leteckého dne se stalo jako vždy bravurní předvedení vrtulníku W3A Sokol letecké záchranné služby z Plzně-Líní. Odhadujeme, že se nakonec na letecký den přišlo podívat zhruba 400 diváků,“ dodává závěrem spoluorganizátor akce Michal Švihla.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
