Středa, 14. července 2021, 18:35
Antonína Lišku, rodáka ze severního Plzeňska, můžeme představit různě. Byl to hudebník, sportovec, spisovatel a učitel. Po maturitě nastoupil na letecké oddělení Vojenské akademie v Prostějově a absolvoval letecký výcvik. V srpnu 1937 nastoupil ke 44. stíhací letce 1. leteckého pluku v Hradci Králové, kde setrval až do příchodu německých okupantů. Zde jeho příběh nabírá na obrátkách.
Antonín Liška napsal také několik knih, z nichž nejznámější Jak se plaší smrt z roku 1983 je považována za jeden z vrcholů leteckého románu.
Antonín Liška se narodil 14. července roku 1911 v Hromnicích u Plzně. Vždy tíhnul ke sportu a umění. Lákala ho i služba u letectva. Jeho sen se splnil nástupem ke stíhací letce v Hradci. Jako vlastenec se nedokázal smířit s německými okupanty a v srpnu roku 1939 odešel do Polska. Doma zanechal svou těhotnou manželku, která ho nemohla ze zdravotních důvodů následovat. Liška se v Polsku dostal k letectvu, k samotnému létání už nikoli. Po napadení země se dostal do ruského zajetí a prošel několika zajateckými tábory.
„Po intervenci československé zahraniční vlády ve Francii byla skupina letců z internace uvolněna a odeslána zpět do Francie přes Istanbul, Egypt, do Indie a zpět okolo Afriky. Cesta trvala tři měsíce. Během této doby byla Francie poražena a letci dopluli v říjnu 1940 do Velké Británie,“ shrnuje spolek Classic Trainers, který se kromě historických letadel zaměřuje i na osudy plzeňských letců za druhé světové války.
Po krátkém výcviku odešel nejprve Liška k 1. britské stíhací squadroně na Hurricane II, pak k 312. československé stíhací peruti, kde létal na Spitfiru. Při bojovém letu 26. června 1942 utrpěl těžká zranění a do bojové služby už znovu nenastoupil. Dál zastával funkci při Inspektorátu čs. letectva a na jaře roku 1945 dokončil Školu letecké dopravy RAF.
Za svou válečnou činnost byl Antonín Liška vyznamenán třemi čs. válečnými kříži, čs. medailí Za chrabrost a čs. vojenskou medailí Za zásluhy I. stupně. V květnu 1991 mu byl prezidentem republiky propůjčen řád M. R. Štefánika a v říjnu 1992 byl povýšen do hodnosti generálmajora letectva ve výslužbě.
Po návratu domů dál sloužil u letectva a vrátil se k létání v nově vytvořeném dopravním pluku ve Kbelích, kde se také stal velitelem. Zde létal mimo jiné s ministrem zahraničí Janem Masarykem. Bohužel i jeho potkal stejný osud jako mnoho dalších letců a v roce 1949 musel opustit armádu. Poté se živil jako prodejce aut, rozvážel mléko a pracoval i ve Škodovce.
Po roce 1989 se zapojil do činnosti Svazu bojovníků za svobodu, Svazu letců ČR, Leteckého historického klubu Plzeň a Aeroklubu Plzeň – Letkov, kde je čestným předsedou. Je čestným občanem Plzně a obce Hromnice. Zajímavostí také je, že pomáhal Zdeňku Svěrákovi při psaní scénáře k filmu o československých letcích "Tmavomodrý svět". Antonín Liška zemřel 3. 12. 1998. Pohřben je v rodných Hromnicích.
Generálu Liškovi je také věnována část výstavy v mázhauzu plzeňské radnice, která potrvá do 6. srpna 2021. „Antonín Liška se velmi zasloužil o vyjednání náhrady za zrušené letiště Plzeň – Bory. To vedlo k tomu, že náš Aeroklub dostal 14 milionů korun na výkup pozemků našeho letiště a přestěhování hangáru z Bor na Letkov. Myslím, že je třeba si připomínat osobnosti, kteří se o náš Aeroklub zasloužili. Též si připomeneme 30 let LZS Líně,“ doplnil Miroslav Neumann, letec a bývalý předseda Aeroklubu Plzeň-Letkov.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
