Zapomenutý hrdina druhé světové války sloužil u RAF a přežil dvě vážné havárie

„Pamětní deska, jejíž autorkou je klatovská sochařka Zuzana Kantová, je výsledkem spolupráce Společnosti pro výzkum zločinů komunismu a Klubu přátel Klatovska. Vznik desky podpořilo město Klatovy a řada dalších dárců. Hlavním iniciátorem ale je badatel Jan Goláň, který nám poskytl řadu fotografií a cenných dokumentů,“ řekl místostarosta Klatov Martin Kříž.

Umístění pamětní desky na budově klatovské sokolovny je víc než symbolické. On sám byl vášnivým Sokolem a členem klatovské jednoty. K této organizaci se hlásil i v Anglii. Pamětní deska podle slov její autorky symbolizuje kokpit britského stíhacího letounu Spitfire. Sám Kopecký nelétal na československých perutích ale na těch britských.

„Bojová činnost československých letců, kteří za 2. světové války nebojovali v řadách československých, nýbrž u cizích perutí RAF, je mnohdy opomíjena. Zcela neoprávněně, neboť britskou stíhací perutí prošel téměř každý druhý československý stíhač,“ uvedl odborník na historii aviatiky Jiří Rajlich v časopise REVI. Značný počet Čechoslováků prošel službou u slavné britské 1. stíhací peruti. Mezi nimi byl i Václav Kopecký. Naši piloti se účastnili operací, kdy museli přelétávat nad kanálem La Manche a nevyhýbaly se jim i nehody a sestřely. Právě tam Kopecký sledoval v červnu 1941 zasaženého protivníka a sám byl zasažen nepřátelským letounem. Dokázal ale s letounem Hurricane Mk.IIB nouzově přistát na vodu. Při tom utrpěl zranění, dokázal ale sepsat zprávu, která posloužila jako vodítko pro další letce, kteří se mohli ocitnout v podobné situaci.

„Dne 21. června 1941, při návratu z ofensivního letu nad severní Francií, kdy naše letka tvořila vrchní zajištění, byl jsem v okamžiku, když jsem pozoroval Me 109, kterého jsem zasáhl, napaden dvěma Me 109, které přiletěly směrem od Anglie. Můj motor byl zasažen, rovněž páčka změny stoupání vrtule byla vyřazena z činnosti. Toto se událo ve výšce asi 12 000 stop. Po odpoutání, které jsem provedl klesavou zatáčkou, jsem nalétl směr do Anglie. Motor chvilkami zabíral, a proto jsem se snažil dostat se co nejdále od Francie. Cítil jsem zápach pálící se gumy. Když se motor definitivně zastavil, rozhodl jsem se k přistání,“ cituje Jiří Rajlich zprávu Václava Kopeckého.

V urputných bojích nad kanálem La Manche bojovali i Plzeňáci

Čtvrtek, 13. srpna 2020, 19:35Zprávy

Od bitvy o Británii uplyne letos už 80 let. V leteckých soubojích se proti sobě utkala německá Luftwaffe a britská Royal Air Force. Nad kanálem La Machne v řadách R.A.F bojovali i českoslovenští letci, jedním z nejúspěšnějších stíhačů byl Plzeňák...

„Přistání jsem provedl s přetaženým letounem ocas napřed. Náraz byl velmi prudký, a ač jsem byl na něj připraven, byl jsem vržen setrvačností dopředu. Hlavou jsem narazil na zaměřovač, takže jsem ztratil na chvilku vědomí a utrpěl jsem tržnou ránu pod pravým okem. Letoun se velice rychle potápěl a zdálo se mi, že klouzá po levém křídle pod vodu, která se rychle hrnula do letounu. Z letounu jsem byl vytažen záchrannou vestou,“ popisoval v hlášení. Asi za půl hodiny ho spatřila přelétající britská letadla a kroužila nad ním, dokud nepřiplul záchranný člun.

Další a už fatální incident utrpěl v prosinci roku 1941. Havárii sice přežil, ale přišel o pravou nohu. Měl také zranění v obličeji a zlomenou ruku. Po vyléčení v roce 1943 zastával pozici technického inspektora, instruktora a zkušebního komisaře. Po návratu do vlasti ho po roce 1948 propustili z armády a následně byl vzat do vazby. Důvod? Jako u mnoho letců mu kladli za vinu, že plánoval útěk do zahraničí. Prošel také nechvalně známým Domečkem v Praze, který je označovaný za nejkrutější mučírnu, jakou kdy komunisté v Československu provozovali. Po zbytek života se živil dělnickými profesemi.