V Plzni bydlí přes 6000 lidí na ubytovnách, většina z nich jsou cizinci. Taková jsou zjištění organizace sociálních služeb Ponton, která zmapovala 76 ubytoven v západočeské metropoli. Polovinu ubytovaných tvoří uprchlíci, ve více než dvou třetinách ubytoven bydlí i děti. Méně než 13 procent ubytovacích kapacit má sociální zařízení na pokojích.

Jedno lůžko na pěti čtverečních metrech za 6 000 měsíčně. Další tisíc korun za ložní prádlo a také poplatky za internet, praní, sušení nebo vaření. K tomu neustálý dohled zaměstnavatele, nedostatek soukromí, a hlavně možnost bydlení podmíněná zaměstnáním pro konkrétní pracovní agenturu, která má vazby na ubytovnu. To je realita některých plzeňských ubytoven, kde bydlí ukrajinští uprchlíci. Redakce investigace.cz se spojila se správcem jedné z nich, provozované plzeňskou pracovní agenturou Pokrov International. Na základě jeho výpovědi a také zkušeností plzeňských sociálních služeb přinášíme poslední text ze série tří článků věnovaných agenturnímu prostředí, jež vznikly v rámci celoevropského projektu War and Labour, zabývajícího se pracovním vykořisťováním ukrajinských uprchlíků v jednotlivých evropských zemích.

Za poslední dvě dekády řídila Oksana Poleščuk několik agentur, jež dostaly milionové pokuty kvůli nedodržení zákona o agenturním zaměstnávání. Navzdory tomu v branži dodnes působí a zprostředkovává práci ukrajinským uprchlíkům. Redakce investigace.cz prozkoumala schéma, které jí pomohlo se na českém pracovním trhu udržet. I druhý text ze série článků věnovaných agenturnímu prostředí vznikl v rámci celoevropského projektu War and Labour, jenž se zabývá pracovním vykořisťováním ukrajinských uprchlíků v jednotlivých evropských zemích.

Podle oficiálních statistik získal každý třetí zaměstnaný ukrajinský uprchlík v Česku své místo prostřednictvím pracovní agentury. Redakce investigace.cz se na toto prostředí zaměřila a díky výpovědím několika bývalých zaměstnanců popsala podivné praktiky plzeňské pracovní agentury Pokrov International. Její majitelka Oksana Poleščuk za poslední dvě dekády vystřídala několik firem, kterým byly uloženy milionové pokuty kvůli nedodržení zákona o agenturním zaměstnávání. Navzdory tomu v oboru dodnes působí a zprostředkovává práci ukrajinským uprchlíkům. Následující text je první ze série tří tematických článků, jež vznikly v rámci celoevropského projektu War and Labour, zabývajícího se pracovním vykořisťováním ukrajinských uprchlíků v jednotlivých evropských zemích.

Přesně 80 814 cizinců žilo loni v Plzeňském kraji, nepočítaje v to lidí s azylem. Meziročně je to o 85 procent víc. Z celkového počtu obyvatel v regionu to je 13,3 procenta, což je druhé místo po Praze. Přes 52 procent tvoří ženy. Z celkového počtu cizinců žijících v ČR je jich v Plzeňském kraji 7,3 procenta, což je po Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji čtvrtý nejvyšší podíl. Informoval o tom Český statistický úřad. 

Téměř 4100 pracovníků z EU i ze třetích zemí ubylo minulý měsíc v Plzeňském kraji. Meziročně ale jejich počet vzrostl o více než 4900, přibývali po celý minulý rok. Úřad práce eviduje k poslednímu prosinci přes 60 600 cizinců, kteří v kraji pracují.

Počet cizinců žijících v Plzeňském kraji meziročně vzrostl, většina z nich je v produktivním věku. Nejvyšší zastoupení podle státní příslušnosti měli lidé z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. Zhruba polovina cizinců žila na území okresu Plzeň-město. V Plzeňském kraji žilo na konci loňského roku podle cizinecké policie 42 070 cizinců, nepočítaje v to lidi s platným azylem.

Oproti květnu ubylo v červnu na území Plzeňského kraje cizinců ze zemí EU, kteří v kraji pracují. Meziročně je ale jejich počet výrazně vyšší. Cizinců z třetích zemí přibylo v červnu oproti předchozímu měsíci i v porovnání s loňským červnem. Úřad práce evidoval k poslednímu červnu v kraji 60 118 pracujících cizinců, což je o 10 941 více než před rokem.

Pracovní agentury v Plzni, kde bylo na počátku března zaměstnáno asi 18 tisíc cizinců, si zatím drží zahraniční pracovníky bez práce na ubytovnách a pomáhají jim s nájmem. Většina agentur a zaměstnavatelů říká, že je tam udrží tak do konce dubna a pak, pokud se průmysl neobnoví, je zřejmě začnou pouštět.