Vzpomínkovým aktem u pomníku Díky, Ameriko! skončily letošní Slavnosti svobody v Plzni. K přítomným tam z pódia promluvili i dva veteráni, stoletý Joseph Thurmond a 101letý Gideon Kantor. Oba poděkovali za přijetí a uznání lidí, kterého se jim v Plzni dostalo. Hlavní vzpomínková akce u žulových pylonů na Americké třídě se koná vždy 6. května, v den, kdy američtí vojáci vstoupili v roce 1945 do města.

Dohromady je jim 201 let a byť se přímo nepodíleli na osvobození Plzně, Slavnosti svobody si naplno užívají. Stoletý Joseph Thurmond se do Čech dostal v červnu 1945 a působil například na Klatovsku. O rok starší Gideon Kantor pobýval chvíli v Sušici. Oba byli bouřlivě přivítáni během Konvoje svobody, kde zaujali čestná místa v džípech. Znovu se do programu zapojí ve středu při vzpomínkovém aktu u pomníku Díky, Ameriko!, kde pronesou i krátkou řeč.

Český Monte Christo, mstitel zločinů i muž, který bojoval až do konce. Tak se dodnes hovoří o Pravomilu Raichlovi, od jehož narození uplynulo už 105 let. Jeho památku a neobyčejný osud si lidé připomněli při skromném pietním aktu v Plzni. Raichl se jako mladík zapojil do protinacistického odboje a zblízka poznal hrůzy ruského režimu, který jej věznil v gulagu. Byl také mezi prvními Čechoslováky, kteří se v listopadu 1943 podíleli na osvobozování nacisty okupovaného Kyjeva. Po válce ostře kritizoval komunistický režim a na sklonku života plánoval atentát na prokurátora Karla Vaše.

Druhá světová válka vedla podle prezidenta Petra Pavla k prozření, že politika ústupků agresorům se krutě nevyplácí a aktuální je to i dnes. Uvedl to při pietním aktu u pomníku Díky, Ameriko v Plzni, kde v úterý vyvrcholily Slavnosti svobody. Hostem byl i belgický král Philipp, který připomněl úlohu belgických vojáků při osvobození západních Čech a důležitost podporovat i dnes naše evropské sousedy, jmenovitě Ukrajinu.

Západočeská metropole vzpomíná na amerického veterána George Thompsona, který se 6. května 1945 podílel jako příslušník 16. obrněné divize armády USA na osvobození Plzně. Oblíbený host Slavností svobody zemřel 12. července ve věku 99 let. Naposledy město navštívil v roce 2022, kdy dokonce na tanku jel v čele konvoje. Zástupci města uctili jeho památku pietními akty. V mázhauzu radnice je i kondolenční kniha, kam mohou lidé psát své vzpomínky i slova útěchy pro pozůstalé.

Příjezd nejméně 200 kusů historické vojenské techniky očekávají organizátoři letošních Slavností svobody v Plzni. Jsou nejen oslavou osvobození města americkou armádou, ale také největší připomínkou konce druhé světové války ve střední Evropě. Chybět nebude populární Convoy of Liberty, vojenské historické kempy, bohatý kulturní program a vzpomínkový akt u památníku Díky, Ameriko! Celá Plzeň bude žít slavnostmi od 3. do 6. května.

Justiční vraždu armádního generála Heliodora Píky si ve středu připomíná město Plzeň. Už v lednu 1949 byl Píka ve vykonstruovaném soudním procesu odsouzen k trestu smrti oběšením, který byl vykonán 21. června 1949 na dvoře plzeňské věznice na Borech. Teprve v roce 1968 byl generál Píka zproštěn viny.

Vděk americkým a belgickým vojákům, kteří před 78 lety osvobozovali Plzeň, důležitost současného transatlantického spojenectví a partnerství a obrana svobody a demokracie byly hlavními tématy téměř dvouhodinového vzpomínkového aktu u žulových pylonů pomníku Díky, Ameriko! v Plzni. Ve městě dnes třetím dnem pokračují čtyřdenní Slavnosti svobody.

Položením květin Plzeňané uctili památku obětí spojeneckých náletů ze 17. dubna 1945 v městské části Doubravka v rámci pietních aktů v Sousedské a Jateční ulici, dále také u památníku na Habrmannově náměstí. Na památníku v Sousedské ulici je uvedeno 118 jmen obětí z řad obyvatel plzeňské Doubravky. Celkem ale při náletu v Plzni zahynulo kolem 850 osob, včetně desítek dětí.

Dnes je to přesně 50 let od úmrtí brigádního generála a rodáka z Červeného Hrádku Josefa Ereta. Jeho památku dnes přišly uctít desítky lidí na hřbitov v obci Dýšina na Plzeňsku. Původně vystudovaný učitel byl během první světové války příslušníkem československých legií v Itálii. Za Protektorátu Čechy a Morava se angažoval v domácím protinacistickém odboji. Po válce byl nucen emigrovat před komunisty do USA.