Druhá světová válka vedla podle prezidenta Petra Pavla k prozření, že politika ústupků agresorům se krutě nevyplácí a aktuální je to i dnes. Uvedl to při pietním aktu u pomníku Díky, Ameriko v Plzni, kde v úterý vyvrcholily Slavnosti svobody. Hostem byl i belgický král Philipp, který připomněl úlohu belgických vojáků při osvobození západních Čech a důležitost podporovat i dnes naše evropské sousedy, jmenovitě Ukrajinu.
Jako každý rok i letos přihlížely davy lidí pietnímu aktu u pomníku Díky, Ameriko! Tentokrát to ale bylo jiné. Dorazil totiž prezident Petr Pavel a vůbec poprvé navštívil slavnosti v Plzni i belgický král. I proto mohli lidé sledovat pietní akt na velkoplošné obrazovce na náměstí Republiky. Hosty přivítali Plzeňané potleskem a krátce nato jim nad hlavami proletěly letouny JAS 39 Gripen a L 159 Alca. Po poležení květin u pomníku následovaly tradiční proslovy.
„Je mi ctí, že se s vámi všemi mohu účastnit letošních Slavností svobody, které jsou připomínkou osvobození západu země americkou armádou a také připomínkou 80 let od ukončení druhé světové války. Války, která přinesla více než 60 milionů obětí na životech a obrovské škody ve velké části světa. Války, která na více než 40 let rozdělila Evropu,“ uvedl prezident Petr Pavel.
Válka vedla k prozření nás i spojenců, že politika ústupků agresorům se krvavě nevyplácí. Tato zkušenost je velice aktuální i dnes, kdy probíhá další agresivní válka na evropském kontinentu a kdy si opět uvědomujeme, jak důležité je stát při sobě, mít spojence a neustupovat zlu.
Druhou světovou válku je podle něj nutné si připomínat nejen jako historický fakt, ale také jako důvod k zamyšlení, že mír a svoboda nejsou automatické a je potřeba se o ně starat. „Díky Ameriko, díky Belgie, díky všem, kteří se podíleli na osvobození naší země. Čest jejich památce,“ zakončil prezident svůj proslov.
Belgický král Philippe připomněl úlohu belgických vojáků ze 17. střeleckého praporu, kteří byli součástí jednotek 3. americké armády, která osvobodila Plzeň a zanechala své stopy i ve Stříbře, Tachově nebo Holýšově. „Sešli jsme se zde, abychom si připomněli nesmírnou chrabrost našich předků při obraně evropské svobody a demokracie. V tento den patří mé myšlenky také mladým Čechům z 11. pěšího praporu, kteří statečně bojovali za osvobození Belgie," řekl Philippe.
Tito vojáci vydláždili cestu svobodné Evropě. Evropě míru, demokracie a lidských práv. Na základech, které se jim podařilo vybudovat, jsme mohli vystavět pevné instituce, jako je Organizace spojených národů, Rada Evropy a Evropská unie.
Král Philippe upozornil, že dnes jsou tyto principy napadány ve jménu rychlých zisků, územních ambicí a hesla „pravdu má ten, kdo má moc“. „Když nyní stojíme jednotní na tomto místě v srdci Evropy, necítíme se jako vězni. Cítíme se plni naděje. Evropa zvyšuje své bezpečnostní a obranné schopnosti jako nikdy před tím. Slavíme 80 let míru v naší unii a pevně podporujeme naše sousedy v nesnázích, jmenovitě Ukrajinu," dodal Philippe za potlesku přítomných Plzeňanů.
Na pietním aktu promluvil také George Patton Waters, vnuk velitele 3. americké armády George Pattona. „Generál Patton kdysi řekl: Je pošetilé a špatné truchlit nad muži, kteří zemřeli. Spíše bychom měli děkovat Bohu, že takoví muži žili. A právě proto jsme se zde dnes sešli. Můj dědeček si hluboce vážil obyvatel tohoto regionu. Vnímal vaši sílu, vaše odhodlání. A byl by hluboce poctěn tím, že v tomto duchu pokračujete,“ vzkázal.
„Dobré ráno, děkuji za pozvání. Jsem trochu nervózní, protože česky nemluvím moc často,“ překvapil přítomné americký generál Dagvin Anderson a sklidil za to patřičný potlesk. „Dnes tu nesu odkaz těch, kteří přišli přede mnou a kteří tu byli vítání jako přátelé. Mám k lidu České republiky obrovský obdiv. K vaší odhodlanosti a vaší oběti. Nechť nám tento den připomíná, že svoboda není dar ale odpovědnost, kterou musí bránit každá generace,“ sdělil.
„Dnešní den je mimořádně výjimečným. Nic z toho by ale nebylo nebýt hrdinů, kteří v boji za naši svobodu a demokracii nasazovali své životy. Právě jim vděčíme za to, že můžeme každý rok v našem krásném městě slavit svobodu,“ uvedl ve své řeči primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO). „Květnové události roku 1945 nám nikdo nevezme, Přál bych si, aby se v tomto případě stala minulost inspirací pro současnost a budoucnost,“ dodal.
Zhruba po devadesátiminutové akci se prezident a král v doprovodu primátora přesunuli na centrální náměstí, kde před radnicí odhalili novou pamětní desku. V budově radnice se pak pozdravili s rodinami veteránů.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám