Je to více než půl století, kdy se na dnešním náměstí T. G. Masaryka v Plzni pokusil upálit pivovarský dělník Josef Hlavatý. Tímto činem následoval studenta filozofie Jana Palacha a stejně jako on takto vyjádřil svůj nesouhlas s okupací Československa armádami států Varšavské smlouvy. Oba na následky těžkých zranění v nemocnici zemřeli. Památku statečného muže si v Plzni dnes připomněli zástupci města, obvodu i veřejnost. O jeho příběhu se dlouho nesmělo ani mluvit.

Úplně prvními oběťmi "železné opony" se na Šumavě stali krátce po komunistickém převratu, už v březnu 1948, veterán od Tobruku a člen jednotek RAF František Zábřeský se svou přítelkyní Bohumilou Příhodovou. Zahynuli nedaleko od Železné Rudy poblíž bývalého zámečku Debrník za ne úplně jasných okolností na následky střelných zranění při ilegálním přechodu hranice do Bavorska. Jejich památku teď uctila Železná Ruda novou náhrobní deskou na místním hřbitově. O tragédii se desítky let nic nevědělo.

Slova díků americkým a belgickým hrdinům i odsouzení ruské agrese na Ukrajině. To byla hlavní témata, která rezonovala během vzpomínkového aktu u památníku Díky, Ameriko! v Plzni. Vedle veteránů, kteří se v květnu 1945 zúčastnili osvobozovacích bojů na území Plzeňského kraje i v samotné Plzni, se pietní akce zúčastnila tuzemská politická špička.

Památku tří letců z plzeňské Doubravky, kteří za druhé světové války bojovali a zemřeli za svobodu tehdejšího Československa v britském Královském letectvu RAF, ve středu uctilo vedení městského obvodu Plzeň 4 s představiteli Plzeňského kraje, města Plzně a leteckých spolků. Karel Pavlík, Václav Šindelář a Alois Záleský vstoupili do řad britského Královského letectva RAF v červenci 1940. Ani jeden z doubraveckých rodáků se kvůli válce nedožil třiceti let.

Do provozu silniční i městské dopravy zasáhne v Plzni v tomto týdnu čtyřdenní program Slavností svobody, zejména pak Convoy of Liberty. V centru města dojde k několika dopravním opatřením. Při průjezdu konvoje vojenských vozidel v neděli 8. května dopoledne pak bude omezena doprava téměř po celé Klatovské třídě. 

Pětice veteránů, kteří v květnu 1945 osvobozovali západ Čech a Plzeň, dorazí na květnové Slavnosti svobody. Ty se uskuteční v Plzni od 5. do 8. května. Z USA dorazí tři američtí veteráni, další dva přijedou z Belgie. Návštěvníci oslav se mohou těšit na slavnostní večer nazvaný Thank you, boys! Chybět nebudou vzpomínkové akty, ukázky historické i současné vojenské techniky, dobové military kempy i oblíbený Convoy of Liberty.

Plzeňané uctili památku obětí spojeneckých náletů ze 17. dubna 1945 v městské části Doubravka v rámci pietních aktů v Sousedské a Jateční ulici, dále také u památníku na Habrmannově náměstí. Na památníku v Sousedské ulici je uvedeno 118 jmen obětí z řad obyvatel plzeňské Doubravky. Celkem ale při náletu v Plzni zahynulo kolem 850 osob, včetně desítek dětí.

Raichl se jako mladík zapojil do protinacistického odboje a zblízka také poznal hrůznost ruského režimu, který jej věznil v gulagu. Byl také mezi prvními Čechoslováky, kteří se v listopadu 1943 podíleli na osvobozování nacisty okupovaného Kyjeva. Po válce ostře kritizoval komunistický režim a na sklonku života plánoval atentát na prokurátora Karla Vaše, který poslal ve vykonstruovaném procesu na smrt Heliodora Píku a mnohé další. Zradilo jej však srdce a zemřel ve svém bytě v Plzni dřív, než zvládl svůj plán dokončit.

Památku deseti amerických letců, kteří zahynuli 22. února 1944 v troskách sestřeleného bombardéru Consolidated B-24J Liberator, si v sobotu připomněli lidé v Nepomuku na jižním Plzeňsku. Osudného dne krátce po jedné hodině odpoledni dopadl letoun nedaleko od Zelené hory k hájovně Dubeč a na zemi explodoval. Z jedenáctičlenné posádky Lt. G. Goddarda přežil jen střelec Raymond A. Noury. V roce 2004 se poprvé vrátil na místo tragédie.   

Anna Letenská byla jedinou českou herečkou, která zahynula v koncentračním táboře. Popravena byla za svoji účast v odboji. Její památku si dnes připomněli v hereččině rodných Nýřanech, kde odhalili její bustu. Nadaná umělkyně se poprvé objevila před kamerou ve snímku Kříž u potoka z roku 1937. Jejím posledním dokončeným filmem bylo dílo režiséra Otakara Vávry Přijdu hned. Film se dostal do kin až dva měsíce po její smrti.