Úterý 10. 2. 2026 | Svátek má Mojmír
Český Monte Christo, mstitel zločinů i muž, který bojoval až do konce. Tak se dodnes hovoří o Pravomilu Raichlovi, od jehož narození uplynulo už 105 let. Jeho památku a neobyčejný osud si lidé připomněli při skromném pietním aktu v Plzni. Raichl se jako mladík zapojil do protinacistického odboje a zblízka poznal hrůzy ruského režimu, který jej věznil v gulagu. Byl také mezi prvními Čechoslováky, kteří se v listopadu 1943 podíleli na osvobozování nacisty okupovaného Kyjeva. Po válce ostře kritizoval komunistický režim a na sklonku života plánoval atentát na prokurátora Karla Vaše.
Mezi hrdiny druhé světové války najdeme řadu českých jmen. Pravomil Raichl mezi nimi ovšem vyniká. Od jeho narození uplynulo letos 105 let, jeho činy si lidé stále připomínají. „Měl jsem čest poznat desítky válečných veteránů, ale Pravomil, kterému jeho nejbližší říkali Pravoš, byl výjimečný mezi výjimečnými. Nevím, jak by se stavěl k dnešní politické situaci, protože on mě vždy něčím překvapil,“ řekl o něm historik a publicista Jaroslav Čvančara.
Pravomil Raichl se narodil 31. ledna 1921. Vystudoval lesnickou školu v Písku. Za války se účastnil bojů na východní frontě, kde byl několikrát zraněn. Oceněn byl třemi Čs. válečnými kříži a medailí Za chrabrost. V roce 2000 ho prezident Václav Havel vyznamenal řádem Bílého lva V. třídy
Pravomil Raichl se jako mnoho Čechoslováků rozhodl v březnu 1939 odejít za hranice, kde se chtěl zapojit do protinacistického odboje, tehdy mu bylo osmnáct let. Hranice se rozhodl přejít na území východního Polska. Tam byl ale zadržen sovětskými pohraničníky a obviněn z nedovoleného přechodu hranic a špionáže, za což mu hrozil trest smrti. Rozsudek byl na poslední chvíli pozastaven a mladíka poslali do gulagu. Situace se změnila, když Německo napadlo Sovětský svaz a na území SSSR vznikla 1. čs. samostatná brigáda. Ta spolu s ruskými vojáky začátkem listopadu 1943 vstoupila do Kyjeva.
„Pravomil Raichl spolu se svým brantrancem Vlastislavem jako první samopalníci dosáhli hořícího centra města. Byli rychlejší než rudoarmějci. Jak symbolické, dva Raichlové, dva Češi se jako první probili do hlavního města Ukrajiny,“ píše Čvančara v životopisné knize Pravomil Raichl: Život na hranici smrti.
Ani po návratu z války nenašel Raichl klid. Čím dál více ho trápilo, jakým směrem se ubírá politický vývoj v zemi. To neušlo pozornosti ani Státní bezpečnosti, která využila jeho kontaktů a v rámci takzvané "Mostecké špionážní aféry" pozatýkala desítky vojáků a důstojníků. V roce 1948 padly tři rozsudky smrti. Pravomil Raichl byl jedním z těch, kteří si jej vyslechl. Tehdejší prezident Edvard Beneš odmítl rozhodnutí soudu podepsat, a tak byly změněny na doživotí. Raichl putoval do věznice Bory a poté do Leopoldova. Z věznice se mu podařilo utéct a dlouhé rok žil v Americe, kde vystudoval a založil rodinu.
O návratu do své vlasti začal znovu přemýšlet až po roce 1989. Doufal, že polistopadový vývoj přinese vyrovnání a napravení křivd. I proto svědčil proti komunistickému prokurátorovi Karlu Vašovi. Soud označil jeho činy, mezi které patřil i vykonstruovaný proces s Heliodorem Píkou, za promlčené. S tím se Raichl nehodlal smířit a chtěl vzít spravedlnost do vlastních rukou.
„Nikdy jsem nevytušil, že má svůj cíl a že poté, co ho zklamala česká justice a policie, chce demonstrativně potrestat Karla Vaše. Nikomu se s tím nesvěřil, vyjma Vojtěcha Klečky, což byl jeho bývalý spoluvězeň. Až po jeho smrti jsem se dozvěděl pravdu. Kdybych byl všímavější, mohl jsem to vytušit. I sám Klečka nebyl zasvěcen do celé věci úplně podrobně,“ doplnil Jaroslav Čvančara.
Svůj plán Pravomil Raichl uskutečnit nestihl. Zemřel 25. února 2002 v Plzni ve svém bytě v Thámově ulici. Přesně v den, kdy chtěl svůj čin zrealizovat. Na domě, kde naposledy vydechl, je od roku 2015 umístěna pamětní deska. U té se teď opět sešli Patrioti odkazu generála Jana R. Irvinga, zástupci obvodu, veřejnosti i historik Jaroslav Čvančara. Životní příběh Pravomila Raichla byl také inspirací snímku "Staříci" režisérů Martina Duška a Ondřeje Provazníka.
Středa, 24. září 2025, 13:10
Šest mužů popravených po roce 1948 z politických důvodů v komunistickém Československu mělo přímou vazbu na Plzeň. Nejznámějším popraveným hrdinou byl generál Heliodor Píka. Celkem komunisté popravili 232 osob. Jejich osud zpracoval v obsáhlé...
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
