Na zámku v Červeném Poříčí na Klatovsku, kde loni skončila tříletá rekonstrukce západního předzámčí zámku, letos pokračují práce na obnově zámecké zahrady. Během roku tam správci památky opraví dva menší pavilonky na zahradě - gloriet a oranžerii. Plány jsou i na renovaci celé zahrady, na to ale zatím nejsou peníze.

Archeologové z plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) během nedávného výzkumu prozkoumávali pozůstatky v okolí hradu nacházejícího se nad řekou Berounkou severně od Plzně. Se svými výsledky chtějí seznámit i širokou veřejnost. K čemu sloužil záhadný kámen nalezený na dně řeky? A jaký původ mají spečené kameny z okolí hradu? Na všechny tyto otázky odpovídá krátký dokument.

Ministerstvo kultury prohlásilo na území Plzeňského kraje šest historických objektů kulturními památkami. Jde na příklad o kapli na Klatovsku, pomník odboje v Sušici nebo o vilu lékaře Jiřího Freunda v Plzni. Klášter v Pivoni na Domažlicku dokonce získal statut národní kulturní památky, přitom mu ještě před pár lety hrozilo zřícení.

Jen několik památek se v Plzeňském kraji otevře i v zimním období mezi Vánocemi a Novým rokem. Tradičně pozvou své návštěvníky zámek v Horšovském Týně a hrady Kašperk či Švihov, výstavu betlémů má zámek Kozel. Památky nabídnou mimo jiné vyprávění o vánočních zvycích a tradicích nebo třeba o tom, jak v kamenných stavbách trávili zimní období jejich středověcí obyvatelé.

Zatímco loni, kdy sezonu ovlivnila opatření proti pandemii koronaviru, vidělo státní hrady a zámky v kraji do konce června 32 334 lidí, letos jich bylo 68 472. V porovnání s posledním předpandemickým rokem 2019 je ale letošní návštěvnost zatím o 11 procent nižší. Návštěvnosti pomáhají i kulturní akce, které se uskutečnily například v selském dvoře u Matoušů v Plzni Bolevci.

Památky v Plzeňském kraji ve správě Národního památkového ústavu (NPÚ) zahájily po dvou letech koronavirové pandemie sezonu v tradičním termínu. Návštěvníci už nemusí při prohlídkách nosit respirátory. A navíc se nyní mohou těšit na zpestření v podobě jarmarků, koncertů nebo dětských dílen a ukázek tradičních řemesel.

Vůbec první archeologický průzkum se v areálu plaského kláštera uskutečnil už před sto lety. Přesto řada zajímavostí na své objevení teprve čeká. Momentálně se historici věnují zkoumání pozůstatků zaniklé románské kaple sv. Bartoloměje, kde narazili na záhadný reliéf v podobě obličeje. Kdo je autorem tajemného emotikonu a co vlastně znamená? I to je předmětem mnohdy napínavého bádání.

Hrad Švihov pozná každý na první pohled právě díky jeho ikonickým vodním příkopům. Jenže teď voda zmizela. Na vině ale není sucho, nýbrž nutná údržba. Návštěvníkům se tak naskytl vskutku nevídaný pohled. Některé to rozčílilo, jiní si naopak užívali situaci, která se jim znovu naskytne až za desítky let.

Příznivci historie mohou až do konce září hlasovat o vítězi ceny Památky děkují, kterou pořádá Národní památkový ústav (NPÚ). Plzeňský kraj má hned tři želízka v ohni, a to fresku na zámku v Horažďovicích, vodní hamr v Dobřívě a roubenku v obci Trnová. Do soutěže se v celé republice zapojilo 34 počinů a objevů z oblasti památkové péče. O konečném vítězi rozhodne odborná porota.

Státní památky ve správě Národního památkového ústavu (NPÚ) v Plzeňském kraji se návštěvníkům otevírají s dvouměsíčním zpožděním. Ani přes výpadky tržeb, způsobené nuceným zavřením kvůli pandemii koronaviru, vstupné nezdraží. Největší novinkou sezony je zpřístupnění národní kulturní památky, selského dvora U Matoušů v Plzni-Bolevci, který má za sebou rozsáhlou rekonstrukci.