Hrad Švihov pozná každý na první pohled právě díky jeho ikonickým vodním příkopům. Jenže teď voda zmizela. Na vině ale není sucho, nýbrž nutná údržba. Návštěvníkům se tak naskytl vskutku nevídaný pohled. Některé to rozčílilo, jiní si naopak užívali situaci, která se jim znovu naskytne až za desítky let.
„Hlavním důvodem, proč jsme vodu vypustili, byla obnova jílové izolace. Ta stará už nebyla úplně funkční. Na několika místech byla dokonce rozpadlá a voda sahala přímo na hradní zdivo. K tomu všemu jsme rovnou příkopy odbahňovali. Během desítek let se tam utvořil opravdu velký nános,“ vysvětluje kastelán Lukáš Bojčuk.
Kastelán zároveň dodává, že z místa odvezly náklaďáky přes tisíc kubických metrů bahna. Na první pohled se může zdát, že je příkop poměrně mělký. Nyní po odbahnění bude hloubka v některých místech až dva metry.
„Z historie se mnoho informací o hloubce vodních příkopů nedochovalo. Ale jak jsme si i my nyní vyzkoušeli, tak hloubka vodního sloupce sice hrála svoji roli, ale daleko větší problém představovalo bahno. Opravdu se nedalo k hradu přiblížit. Díky podloží se to zkrátka proměnilo v takovou bahenní lázeň,“ říká s úsměvem Bojčuk.
„Je mi jasné, že se to musí opravit, ale v tu dobu, co jsme čekali na nádvoří a hovořili mezi sebou, to mrzelo více lidí. Také se přijeli se podívat i na vodní příkop, ale nevěděli, že je vypuštěn a opravuje se. Bohužel se s paní již na místo nedostaneme vzhledem našemu věku a vzdálenosti - jsme z Ostravy. Alespoň jsme si odnesli zážitek z prohlídky,“ konstatuje pan Miroslav P., jenž byl jedním ze skupiny návštěvníků, kteří neměli tušení, že se zde něco opravuje.
Po nutných opravách začala správa hradu vodní příkop opět napouštět. Teď už je opět plný vody, foto: Lukáš Bojčuk
Že byli někteří návštěvníci nemile překvapeni potvrzuje i kastelán. Nicméně je nutno podoktnout, že takovýto pohled se jim už znovu nemusí nikdy naskytnout. Když tento článek vznikal, zrovna se vodní příkop dopouštěl. Další hosty tak už nic nezaskočí. Navíc tam brzy přibudou i další prvky.
„Vytvoříme zde nové molo s loďkami, které budeme půjčovat lidem a vznikne tak vlastně i nová prohlídková trasa. Návštěvníci se na několika zastávkách dozví zajímavosti o vodě, hradu a vodní obraně. Molo by mělo být hotové v září,“ prozrazuje Bojčuk.
Předchůdce dnešního hradu Švihov v údolí řeky Úhlavy vznikl jako menší vodní hrad nebo vodní tvrz. Na přelomu 12. a 13. století se v oblasti Švihova rozkládala zemanská sídla. První zmínky o švihovské vsi pocházejí z roku 1245. Hrad jako takový se výslovně uvádí až o více než jedno století později, roku 1375.
„Z historie víme, že během husitských válek se posádka na hradě vzdala husitům poté, co vypustila vodní příkopy. Ale tehdy to tady vypadalo trošku jinak. Vzhledem k této skutečnosti se pak vodní příkopy udělaly tak, aby vypustit už nešly,“ zmiňuje kastelán.
Hrad Švihov jak ho známe dnes, nechal zbudovat na konci 15. století královský sudí Půta Švihovský, jeden z nejvýznamnějších mužů rodu Rýzmberků. Hrad byl od prvotní myšlenky komponován jako umělý ostrov, který chránily vodní příkopy napájené vodou z řeky Úhlavy.
Čtvrtek, 10. června 2021, 11:30
Tři oříšky pro Popelku a kultovní pohádka Václava Vorlíčka vznikala z velké části také na hradě Švihov na Klatovsku a v jeho nedalekém okolí. Film je velmi populární i v zahraničí, proto také naše sousedy v Německu, Rakousku, ale i ve vzdálenějším...
Během Třicetileté války hrad dvakrát odolal útokům švédských vojsk, ale po válce byl vydán císařův rozkaz k jeho srovnání se zemí. K tomu naštěstí nikdy nedošlo. Švihov v té době ale přišel o velkou část vnějšího opevnění a o oba vodní příkopy. Hrad pak sloužil k hospodářským účelům. Z obou paláců se staly sýpky a z předhradí byl hospodářský dvůr. Takto byl hrad využíván až do první poloviny 20. století a jeho údržba se omezovala jen na nejnutnější práce. To vedlo k tomu, že v roce 1926 se o hradu v úředních spisech psalo jako o zřícenině. O čtyři roky později si však k památce našel vztah Eugen Černín, který provedl základní kroky k záchraně gotické památky včetně oprav zastřešení.
Druhou světovou válku hrad přečkal jako hospodářství bez větších škod a po válce byl jako součást černínského majetku konfiskován. V roce 1947 převzala správu nad hradem právě vzniklá Národní kulturní komise, která takřka neprodleně zahájila rozsáhlou rekonstrukci. Dnes je hrad ve správě Národního památkového ústavu a prezentuje se široké veřejnosti prostřednictvím několika prohlídkových tras a mimořádných prohlídek.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
