Neděle 6. 4. 2025 | Svátek má Vendula
Příznivci historie mohou až do konce září hlasovat o vítězi ceny Památky děkují, kterou pořádá Národní památkový ústav (NPÚ). Plzeňský kraj má hned tři želízka v ohni, a to fresku na zámku v Horažďovicích, vodní hamr v Dobřívě a roubenku v obci Trnová. Do soutěže se v celé republice zapojilo 34 počinů a objevů z oblasti památkové péče. O konečném vítězi rozhodne odborná porota.
Ocenění Památky děkují v každoroční soutěži Patrimonium pro futuro, je uděleno na základě online hlasování veřejnosti. Svým hlasem mohou milovníci památek a historie podpořit jednoho z navržených kandidátů na získání této speciální ceny napříč celkovými šesti kategoriemi. V Plzeňském kraji o přízeň fanoušků usilují tři památky.
Při obnově interiérů se čas od času vyskytne ukrytý poklad. V Horažďovicích se jednalo o nástropní malbu, kterou objevil a zrestauroval Jindřich Šlechta. „Průzkum vrstev přemaleb, který provedl restaurátor před běžnou obnovou povrchů stěn a stropu v západním křídle zámku, odhalil v místnosti prvního patra nárožní věže rozsáhlou nástropní barokní figurální fresku. Malba neznámého autora byla identifikována jako milostný výjev z doby kolem roku 1700, zhotovený dle grafické předlohy z konce 16. století Hendrikem Goltziusem,“ uvádí odborníci z NPÚ.
Námětem malby je scéna ze starověké báje a pověsti o závisti. Malba byla v minulosti zakryta pravděpodobně kvůli rozsáhlému poškození podhledu stropu, které bylo způsobené jeho nevhodně technicky řešenou konstrukcí. K dalšímu poškození malby v minulosti došlo při vkládání rozvodů elektroinstalace. Ve středu stropu se malba již nedochovala. V rámci restaurátorských prací byla tudíž provedena i rekonstrukce nedochovaných částí. Pro fresku mohou lidé hlasovat v kategorii Objev.
V kategorii Obnova památky se nominace dočkala největší a nejvýznamnější stavba svého druhu v České republice, která představuje unikát i v rámci střední Evropy. Před zásahem se hamr na Rokycansku nacházel v téměř havarijním stavu. Prosakovala do něj voda, některá zařízení nebyla funkční a postupně degradovala. Naštěstí se podařilo unikátní objekt zachránit a nyní je dokonce opět plně funkční.
„Hamr pohání čtyři vodní kola náhonem z rybníka v těsném sousedství objektu. Dvě vodní kola pohánějí dva velké nadhazovací hamry, třetí kolo pohání transmisní rozvod pro hamernické doplňkové stroje (nůžky, brusky, dynamo). Současně pohání i dvojici menších stlačovacích hamrů. Čtvrté kolo je určeno pro pohon dřevěného kazetového měchu pro vyhřívací pec. Nedílnou součástí objektu je výheň a kovářské předváděcí pracoviště,“ přiblížil fungování vodního hamru ředitel Západočeského muzea v Plzni František Frýda.
V sekci Záchrana památky mohou lidé hlasovat pro roubenou chalupu. Dům byl od roku 1936 nevyužívaný a procházel opravdu jen minimální údržbou. Osud jedinečné chaloupky nebyl lhostejný obci, která se jí rozhodla zachránit.
„Při obnově byly zvoleny tradiční řemeslné techniky. V loňském roce bylo dokončeno zajištění zděných částí stavby a přistoupilo se k obnově dřevěných konstrukcí. Rovněž byly obnoveny cenné truhlářské detaily a dochovaná výbava interiéru. Dům by měl být prezentován ve stavu daném posledními úpravami z doby kolem roku 1900. Jádro roubeného selského stavení, pocházející z doby kolem roku 1670, je jedním z mála dochovaných příkladů typické venkovské architektury plzeňského regionu,“ popisuje NPÚ.
Zrekonstruované stavení by se mělo stát kulturním centrem obce a poskytnout i prostor pro činnost místních spolků. Roubený interiér bude sloužit jako dobová ukázka bydlení a pro oživení lidových tradic, k čemuž budou využity i předměty z původní domácnosti majitelů statku.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
