Stovky mužů, žen a dětí odjely v chladných lednových dnech roku 1942 ve třech transportech do ghetta v Terezíně. Nejstarší Židovkou byla devadesátiletá Marie Ebenová z Litohlav, která zemřela čtyři dny po příjezdu, nejmladším byla osmiměsíční Eva Fischerová z Plzně, která se svou matkou naštěstí válku přežila. Mezi 18. a 26. lednem roku 1942 ve třech transportech opustilo západočeskou metropoli 2 064 obyvatel, svobody se dožilo jen 204 z nich.

Dalších 29 kamenů zmizelých, které připomínají oběti nacistické perzekuce, přibylo do chodníků v osmi ulicích Plzně. Žulové kostky s mosaznou destičkou na sobě nesou jména Židů, kteří byli nuceni opustit Plzeň, přičemž drtivou většinu z nich nacisté zavraždili. Slavnostního usazení kostek se účastnili potomci přeživších, kteří zavzpomínali na své milované. Plzeň a českou kulturu údajně milovali a rádi se sem vraceli.

Návštěvníci i obyvatelé Plzně se mohou díky nové aplikaci seznámit s osudy Židů v době holokaustu. Během dvouhodinového putování se dozví se dozví detaily o podmínkách, v nichž žili židovští spoluobčané v době druhé světové války. Výsledek je dílem spolupráce mezinárodních projektů Zažil Plzeň! A Přepni (se) na historii, které zastřešuje Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem, které je součástí Západočeské univerzity v Plzni.

Tři desítky kamenů zmizelých, které připomínají oběti nacistické perzekuce, přibyly do chodníků v ulicích Plzně. Mosazné kostky jsou vkládané před domy, nichž tito lidé žili před násilným sestěhováním a deportací do koncentračních nebo vyhlazovacích táborů. Letos si zároveň připomínáme 80 let od doby, kdy byly z Plzně vypraveny tři transporty s více než 2 600 Židy, konce války se dožilo pouze 209 z nich.

Plzeňská synagoga patří mezi největší evropské i světové stavby. V posledních třech letech však byla přístupná jen památkářům a restaurátorům, kteří ji opět vdechli její původní krásu. Slavnostnímu otevření předcházel průvod městem se svitkem Tóry, který vedl od Staré synagogy a účastnily se ho stovky lidí.

Dvanáctiletou židovskou dívku Věru Kohnovou, která se za druhé světové války stala jednou z plzeňských obětí holokaustu, připomíná pamětní deska na jejím rodném domě v Koperníkově ulici pamětní deska. Dívčina podoba se nedochovala, zůstal po ní jen deník, který si psala půl roku před nuceným odjezdem do Terezína. Na devadesáti stránkách v něm dětskýma očima zachytila poslední měsíce života židovských obyvatel Plzně před transportem do nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů. Díky deníku je Věra Kohnová přirovnávána ke známější židovské autorce deníku Anně Frankové.

Dvacet dalších kamenů zmizelých, které připomínají oběti nacistické perzekuce, přibylo do chodníků na osmi místech v Plzni. Ve městě je teď takových kamenů 77. Kromě 15 kamenů připomínajících židovské oběti holokaustu se město k mezinárodnímu projektu tentokrát poprvé připojilo i s pěti kameny věnovanými plzeňským Romům, kteří byli za války odsunuti do koncentračního tábora v Letech u Písku.

Víkend je tady a tentokrát nabízí program pro milovníky hudby, dobrého jídla i techniky. V rámci festivalu Industry Open mohou zájemci vyrazit na letiště v Líních, kde budou moci obdivovat řadu historických letounů, chybět nebude ani ikonický Hawker Hurricane. Na své si přijdou také gurmáni, kteří jistě rádi využijí akci na zámku Zelená Hora, kde bude soutěž o nejlepší guláš.

Stejně jako loni se i letos kvůli protiepidemickým opatřením uskuteční veřejné čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-šoa pouze virtuálně. Akci organizuje Institut Terezínské iniciativy, připojit se lidé mohou prostřednictvím online vysílání, které se uskuteční 8. dubna. Letos je to už popáté, co si Plzeň takto společně připomíná oběti nacistické rasové ideologie za druhé světové války.

Technologická společnost Facebook oznámila rozšíření svých pravidel namířených proti dezinformacím o očkování. Nově prý bude na svých platformách mazat vybraná vyvrácená tvrzení o všech používaných vakcínách, nejen o těch proti covidu-19. Podle listu The New York Times (NYT) Facebook změny označil za reakci na nedávné stanovisko svého kontrolního panelu, který přezkoumává zásahy do uživatelského obsahu na Facebooku a Instagramu.