Sobota, 27. března 2021, 15:00
Stejně jako loni se i letos kvůli protiepidemickým opatřením uskuteční veřejné čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-šoa pouze virtuálně. Akci organizuje Institut Terezínské iniciativy, připojit se lidé mohou prostřednictvím online vysílání, které se uskuteční 8. dubna. Letos je to už popáté, co si Plzeň takto společně připomíná oběti nacistické rasové ideologie za druhé světové války.
Do veřejného čtení se mohou zájemci připojit i tím, že natočí video či audiozáznam a sdílí je na svých sociálních sítích s hastagem #ctujmenanajomhasoa nebo na facebookové stránce události.
„Kromě veřejného čtení jmen město vzpomíná na oběti holokaustu také instalací takzvaných stolpersteine, tedy kamenů zmizelých, které jsou jako dlažební kostky ukládány do chodníků před domy, v nichž tito lidé žili před násilným sestěhováním a deportací do koncentračních nebo vyhlazovacích táborů. V Plzni je těchto pamětních kamenů, které mají přimět kolemjdoucí zastavit se a vzpomenout si na oběti nacistického režimu, umístěno již 57,“ uvedl plzeňský primátor Martin Baxa (ODS) a doplnil, že město se k celoevropskému projektu Stolpersteine připojilo v roce 2012.
Pondělí, 18. ledna 2021, 15:15
Davy zvědavých lidí přihlížely, jak stovky plzeňských židů jdou v zástupech na nádraží, kde na ně čekal vlak, který je měl odvést do Terezína. Téměř polovina z nich pak pokračovala do ghett na polském území. Dostavit se měli na shromaždiště ve...
„Holokaust připomíná v Plzni také pamětní deska osazená v roce 2002 na sokolovně ve Štruncových sadech, kde se plzeňští Židé v roce 1942 shromáždili a odkud byli dál deportováni do Terezína. V těsné blízkosti Staré synagogy, v místě, kde stávala pomocná synagoga, vznikla téhož roku Zahrada vzpomínek, tedy pietní místo složené z oblázků, kde je každý popsaný jménem a datem narození jedné z obětí, které nepřežily nacistické vraždění,“ řekla Jana Komišová, vedoucí Odboru prezentace a marketingu Magistrátu města Plzně.
Mezi 11. a 26. lednem 1942 odjely z Plzně tři velké transporty s více než dvěma tisíci židovských občanů. Terezínské ghetto bylo pouze přestupní stanicí do dalších táborů. Většina plzeňských deportovaných putovala dále, převážně do vyhlazovacích táborů. Přímo z Plzně do Terezína odjelo 2064 lidí židovského původu, z přilehlých okresů dalších 540 osob. Počet zavražděných plzeňských Židů činil 92 procent z celkového počtu transportovaných.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
