Dominanta Plzně a jedna z největších synagog na světě se po rekonstrukci opět otevřela veřejnosti

Slavností program začal ve Staré synagoze, která byla zaplněna do posledního místa. Další lidé stáli venku na ulici a čekali až se průvod za zpěvu Davidových žalmů vydá na cestu k Velké synagoze. V průvodu šli rabíni a zástupci židovských komunit z celé republiky. Předseda plzeňské židovské obce Jiří Löwy pak Tóru, prvních pět knih Mojžíšových z roku 1896, uložil spolu se Sidonem do svatostánku uvnitř Velké synagogy.

„Synagoga je postavena kolem Tóry. Střed, kolem kterého se vše točí, je Tóra," řekl Löwy. Plzeňská židovská obec má tři Tóry, největší má na výšku metr. Díky sbírce, v níž se podařilo vybrat přes půl milionu korun, nechala obec Tóru dozdobit tradičními doplňky - stříbrnou korunou s horským křišťálem a zlacenými zvonečky a židovskou hvězdou, stříbrným štítem znázorňujícím novorománské průčelí synagogy a ukazovátkem s křišťálem.

Detail koruny, štít a ukazovátko, foto: Martin Tůma

Autorem návrhu byl šperkař a návrhář Petr Vogel z plzeňské Sutnarky. „Taková krásná věc se dělá jen jednou za život,“ uvedl. Ozdoby pak vytvořil významný český klenotník a šperkařský mistr Jiří Urban. „Práce na této koruně byla trochu jiná než ty, jež jsem dříve dělal. Není to předmět do vitríny, kde se dá něco ošidit a narafičit. Naopak bude žít a sloužit, proto jsme museli řešit, jak jednotlivé prvky ukotvit, aby dílo přežilo i manipulaci,“ popsal Urban.

Opravy se dočkal i sousední Rabínský dům

Během rekonstrukce se podařilo opravit interiér synagogy a pozornost mohli památkáři upřít také k sousedním Rabínskému domu. Löwy by rád objekt co nejvíce otevřel veřejnosti v rámci prohlídek, výstav či koncertů. „Prohlídka Velké synagogy a jedné z věží bude v nabídce několikrát týdně. Vstupenky je možné zakoupit už teď osobně v infocentrech, nebo na portálu Plzeňská vstupenka,“ uvedla vedoucí průvodců z Turistického informačního centra města Plzně Jaroslava Panušková. 

Stavba v novorománském stylu zdobená orientálními prvky byla dokončena v roce 1893. Oprava vnitřku začala v roce 2019, stejně jako oprava sousedního Rabínského domu. V jeho suterénu vznikla židovská rituální lázeň mikve, které se věnuje speciální expozice. Synagoga také nabídne novou stálou expozici Tady žili Židé. Na osmi obrazovkách v bočních galeriích je 1800 fotografií míst a památek spojených s životem Židů v Plzeňském kraji.

Stavba s pohnutým osudem

Velká synagoga v ulici sady Pětatřicátníků je s katedrálou svatého Bartoloměje dominantou průmyslové a pivovarské Plzně. Židovský svatostánek sloužil věřícím necelých 50 let. Poté židovskou komunitu ve městě zdecimoval holokaust a 40 let komunismu. Důležitost stavby, která v sobě spojuje víru, historii, kulturu a úctu k našim předkům, připomněl ve své řeči ministr kultury Martin Baxa (ODS).

„Je mi ctí být při otevření nové kapitoly v dějinách plzeňské Velké synagogy a pevně věřím a doufám, že se takového dne brzo dočkají dnes těžce zkoušené synagogy na východě Ukrajiny. Že se ta v Mariupolu dočká před válkou plánované opravy, že se Zlatá růže v Dnipru, která se v těchto dnech změnila v uprchlické centrum, vrátí ke svému původnímu účelu, že lidé zas budou moci v klidu uctít památku obětí v Babim Jaru.Je nejvyšším mravním závazkem nás všech v tom ze všech sil pomoci," zdůraznil Baxa.

Monumentální stavba byla postavená v letech 1890 až 1893 z darů plzeňských Židů. Od otevření synagogy, kdy měla Plzeň asi 50 000 obyvatel, z toho přes 2500 Židů, se tam bohoslužby konaly do roku 1941. Od zničení nacisty ji nejspíš zachránila poloha mezi dvěma domy i to, že posloužila jako skladiště zabaveného židovského majetku. V roce 1992 byla vyhlášena národní kulturní památkou. V 90. letech minulého století prošla první rozsáhlou rekonstrukcí.  Dnes v synagoze schází opravit dvoukřídlé varhany z roku 1890, třeba by bylo asi 20 milionů korun.