holokaust
ZprávySvět si připomíná 76 let od osvobození Osvětimi, ze vzpomínek pamětníků dodnes mrazí
Pouhý den předtím, než do koncentračního tábora vstoupila Rudá armáda, stihli Němci zničit záznamy v archivech, vyhodit do vzduchu krematoria a zlikvidovat téměř všechny plynové komory. Jedna však zůstala a spolu s ní i 7000 vyhladovělých a nemocných vězňů, které nacisté nestačili přemístit nebo povraždit. Mezi nimi byl i tehdy devítiletý Jiří Fišer.
SpolečnostBudou tři transporty, psala židovská dívka ve svém deníku. Domů se už nikdy nevrátila
Davy zvědavých lidí přihlížely, jak stovky plzeňských židů jdou v zástupech na nádraží, kde na ně čekal vlak, který je měl odvést do Terezína. Téměř polovina z nich pak pokračovala do ghett na polském území. Dostavit se měli na shromaždiště ve Štruncových sadech. Mezi 18. a 26. lednem roku 1942 ve třech transportech opustilo své město 2 064 obyvatel, většina z nich navždy.
SpolečnostBěžíme za všechny, kteří to nevzdali: Tak zní motto Běhu pro Paměť národa
Už příští sobotu se v Plzni uskuteční benefiční Běh pro Paměť národa. Touto akcí chtějí pořadatelé symbolicky věnovat poctu novodobým hrdinům. Pátý ročník se v září a v říjnu uskuteční na 12 místech v Česku. Na trať se mohou vydat zkušení běžci i amatéři, připraveny jsou tři trasy.
SpolečnostKameny zmizelých připomínají 24 obětí holocaustu, celkem z Plzně odjelo v transportech přes 2 500 mužů, žen a dětí
Otto Eisenschiml, Max Winterstein, rodina Bondyových, Naschauerových nebo Burgových. Většina těchto Plzeňanů zahynula v Osvětimi, Terezíně a Izbici. K celoevropskému projektu uctění obětí holokaustu se Plzeň připojila už počtvrté. Před domy, kde tito lidé žili jsou instalovány takzvané kameny zmizelých. Přímo z Plzně odjelo v transportech 2 613 židovských mužů, žen a dětí. Konce války se dožilo 209 z nich.
SpolečnostArcheologové ze Západočeské univerzity v Plzni odkryli v Letech části romského koncetračního tábora
Zachovaly se pozůstatky romského koncentračního tábora v Letech u Písku? Pokud ano, o čem vypovídají? A existuje nějaké hmatatelné svědectví o životě v táboře? To jsou otázky, na které hledali odpověď archeologové z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) pod vedením Pavla Vařeky během archeologického výzkumu v letském areálu bývalého vepřína. Ten archeologové dříve prozkoumat nemohli. Většina pozůstatků tábora se dochovala ve velmi dobrém stavu. Ještě v 70. letech musely být trosky viditelné na povrchu.
SpolečnostV Plzni se budou číst jména obětí holocaustu
Město Plzeň se ve čtvrtek 2. května připojí k veřejnému čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-šoa. Cílem již čtrnáctého ročníku je vzpomínání na oběti holocaustu – šoa. Letos se do projektu zapojilo 21 českých měst.









