Peklo na zemi. Tak o událostech na jižní Moravě informují domácí i zahraniční média a nejsou daleko od pravdy. Tornádo není však nebezpečné jen svou silou, ale také tím, že se téměř nedá včas předpovědět. Není to však až tak vzácný jev, pojďme si dva největší případy z Plzeňského kraje připomenout.

Je to už třicet let, kdy spojením Vysoké školy strojní a elektrotechnické a Pedagogické fakulty v Plzni, vznikla Západočeská univerzita. Své kulaté výročí si připomene v září během Dne kampusu. V univerzitním areálu vyrostou hned tři scény, kde se vystřídají studentské i profesionální kapely, vrcholem oslav bude vystoupení kapely Tata Bojs, která si nedávno odnesla prestižní ceny Anděl.

Po desetileté snaze o záchranu zazněly konečně v plné síle rekonstruované historicky velmi cenné varhany v kostele sv. Barbory v Manětíně na Plzeňsku. Barokní nástroj, od jehož umístění do kostela letos uplyne 300 let, pochází z dílny varhanáře Leopolda Spiegela. Jedinečnost varhan spočívá v tom, že mají původní barokní zvuk z doby svého vzniku. Na rozdíl od jiných nástrojů, které se postupně po staletí zvukově přizpůsobovaly hudebnímu vkusu dané doby, hrají manětínské varhany stejně jako před 300 lety.

Vodojem Homolka s úpravnou vody začal Plzeňanům sloužit už v roce 1889, tehdy se dokonce uskutečnil historicky první odběr vody z řeky Úhlavy, která zásobuje město vodou dodnes. Stavba platila za naprostý technický unikát a vyšla na milion zlatých. Nyní Vodárna Plzeň poprvé zpřístupní okolí vodojemu veřejnosti a nechá zájemce nahlédnout také do historické Chabalovy filtrace.

V pivovaru Plzeňský Prazdroj vaří nejen pivo, které zná celý svět, ale nabízí i spoustu zážitků, na které budete rádi a dlouho vzpomínat. Pokud jste tedy milovníky piva Pilsner Urquell, určitě přijďte poznat jeho historii a výrobu během prohlídky pivovaru, vyzkoušet Školu čepování piva Pilsner Urquell nebo posedět na šalandě v pivovarských sklepích.

Na Pamětním místě Brány borců odhalila Viktoria Plzeň u příležitosti oslav 110. výročí založení klubu nové destičky Mariána Čišovského, Davida Bystroně a věrných fanoušků, kteří nás předčasně opustili. Pro veřejnost byla slavnostně otevřena naučná stezka Po stopách 110 let FCVP, která bude fanouškům k dispozici po celé léto.

Nebýt prudké bouře, která se začátkem června 1771 přehnala nad Rokycanskem, asi bychom dnes o obrovském pokladu ani nemluvili. Voda na jednom místě podemlela břeh potoka a odhalila několik lesklých plíšků. Místní sedlák si jich tehdy pár odnesl domů a dal dětem na hraní. Později se na břehu objevily další zlaťáky a vrcholem byl velký kovový kotel plný lesklých mincí. Odhadem jich mohlo být až sedm tisíc, většina jich ale byla roztavena a zpracována na dukáty.

Tři desítky porcelánových, čistě bílých neglazovaných replik Plzeňské madony vznikaly i s využitím moderních technologií, jako je například 3D tisk. Sochy nechala zhotovit Západočeská galerie v Plzni, která na přelomu května a června uspořádala výstavu Nad slunce krásnější. Plzeňská madona a krásný sloh. Unikátní příležitost, podívat se Plzeňské madoně zpříma do očí, si nenechaly ujít tisíce lidí. Akce se tak řadí mezi nejúspěšnější počiny galerie za poslední roky.

Žulový monolit pod zahradou Chodského hradu stojí přesně v místě, kolem kterého procházeli v květnu 1945 první američtí vojáci. Právě jejich rodiny vznik pomníku iniciovaly a založily také sbírku, ze které přispěly darem 423 tisíc korun. Dosud mělo město pouze pamětní desku. Odhalení památníku nebylo kvůli pandemii možné v den výročí, kdy byly Domažlice osvobozeny, proto se akce uskutečnila ve výročí vylodění spojeneckých vojsk v Normandii.

Už první červnový víkend se zájemců opět otevřou plzeňské interiéry, které v minulém století navrhl světově uznávaný architekt Adolf Loos. Na zájemce čekají klasické prohlídkové trasy a nově i prohlídka jinak nepřístupného apartmánu Richarda Hirsche a bytu rodiny Huga Semlera, který bývá otevřen jen velmi výjimečně. Novinkou je také nový tištěný průvodce a exponát.