Vzduchoplavba a samotné létání má velmi bohatou historii, kterou zachytila i řada umělců. Malby, kresby, sochy, plakáty, model kosmické sondy Spuntik a dokonce i letecký motor teď mohou zájemci obdivovat v Západočeské galerii v Plzni. Ve výstavní síni Masné krámy totiž vznikla atypická výstava Aviatika v české vizuální kultuře 1783-1957.

Když se koronavirus poprvé objevil na čínském tržišti, mnozí ani nevěřili, že se k nám někdy nedostane. Jenže tak to nefunguje, což dokazuje i historie. Lidstvo zdecimoval před staletími dýmějový mor, neštovice a později i cholera, které se nevyhnuli ani naši předci v českých zemích. Konkrétně v Plzni zákeřnému onemocnění podlehla v roce 1832 celá tři procenta populace. Nutno také podotknout, že tehdejší lékařství bylo prakticky bezbranné a stále se spoléhalo na primitivní postupy.

Příznivci historie mohou až do konce září hlasovat o vítězi ceny Památky děkují, kterou pořádá Národní památkový ústav (NPÚ). Plzeňský kraj má hned tři želízka v ohni, a to fresku na zámku v Horažďovicích, vodní hamr v Dobřívě a roubenku v obci Trnová. Do soutěže se v celé republice zapojilo 34 počinů a objevů z oblasti památkové péče. O konečném vítězi rozhodne odborná porota.

Konstantin a Metoděj přesahovali svou dobu intelektem i viděním světa. Své dílo brali velmi vážně a jejich životy jsou dobře zmapovány. Uvedl to paleoslovenista František Čajka ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR. Na pozvání knížete Rostislava přišli soluňští bratři na Velkou Moravu v roce 863. Konstantin s Metodějem jako kulturní nástroj své činnosti užívali nejstarší dochovaný slovanský spisovný jazyk – staroslověnštinu. Konstantin (Cyril) pro něj vytvořil vhodné písmo nazvané hlaholice. Na Velké Moravě pak vzniklo celkem rozsáhlé písemnictví zahrnující překlad biblického textu a liturgické, právní či básnické památky.

Co všechno lze vyčíst ze vzorků uložených ve vrstvě rašeliny po mnoho tisíc let? Hodně. A právě s výsledky několikaletého výzkumu se chtějí odborníci podělit s veřejností prostřednictvím výstavy v Západočeském muzeu v Plzni. Návštěvníci tam například uvidí, jaký byl na území Plzeňska tropický prales před 300 miliony let a jak se měnila příroda a lidská společnost důsledkem zavedení zemědělství v pravěkém neolitu až po současnost.

Příslušník protinacistického odboje romské národnosti, plzeňský rodák Josef Serinek, obdržel in memoriam prestižní městskou Cenu 1. června. Uděluje se za významný přínos k objasnění a prosazení principů demokracie, svobody a spravedlnosti. Serinek byl za druhé světové války vězněn v koncentračním táboře Lety, odkud utekl a na Vysočině se pak stal partyzánským velitelem.

Fanoušci plzeňského fotbalu i filatelisté se mohou zaradovat. K prodeji už je limitované edice 25 poštovních známek, které mapují historii klubu i jeho největší úspěchy. Získat tak můžete připomínku duelu s Juventusem z roku 1935 či titul pro Čišu. Viktoria Plzeň slaví v letošním roce 110. výročí a v rámci oslav odhalila nové pamětní destičky a pro veřejnost připravila také naučnou stezku.

Vědci ze Západočeské univerzity v Plzni spolu s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR) zpracovávají písemné i obrazové materiály polických represí československých občanů, k nimž došlo v bývalém Sovětském svazu. Díky softwaru vyvinutém v Plzni budou moci nově vznikající digitální archiv využívat odborníci i laická veřejnost. Ovládaní by mělo být jednoduché a přehledné. Zatím je k dispozici testovací verze.

Největší česká jízdárna a druhá největší jízdárna ve střední Evropě prochází náročnou rekonstrukcí. S opravami se začalo už v roce 2000, kdy objekt dostal novou střechu, okna a sociální zázemí. Nyní vše míří ke zdárnému konci a už v létě se začne pracovat na finálním dokončení. Město Tachov jako vlastník získá na rekonstrukci až dvě třetiny financí z evropských fondů.

Jeden milion korun nabídla plzeňská radnice, aby pomohla lidem v oblastech, které zasáhlo ničivé tornádo. Záměr musí ještě posvětit zastupitelstvo. Na mimořádném jednání se událostí bude zabývat také vedení Plzeňského kraje. Ničivá bouře zasáhla zejména Hodonínsko a Břeclavsko, sami meteorologové uvádějí, že v novodobé historii nebylo zaznamenáno tornádo o takové síle.