Počasí dnes1 °C, zítra2 °C
Pátek 22. listopadu 2024  |  Svátek má Cecílie
Bez reklam

Ničivé tornádo se v Česku neobjevilo poprvé, před lety zasáhlo také Rokycansko i Spálené Poříčí

Peklo na zemi. Tak o událostech na jižní Moravě informují domácí i zahraniční média a nejsou daleko od pravdy. Tornádo není však nebezpečné jen svou silou, ale také tím, že se téměř nedá včas předpovědět. Není to však až tak vzácný jev, pojďme si dva největší případy z Plzeňského kraje připomenout.

Píše červenec roku 1993 a z radarových snímků můžeme i dnes vyčíst, že se nad Spáleným Poříčím na jižním Plzeňsku toho dne tvořila velmi nenápadná buňka a ani s postupem času nedávala znát, že by se mohla vyvinout v něco, co bude lámat stromy a strhávat střešní tašky. Tornádo trvalo podle svědků zhruba pět až osm minut a podle meteorologů dosahovalo síly F1 až F2. Výsledkem byla až 15 centimetrů silná vrstva popadané střešní krytiny, polámané olše u Bradavy i větvě okrasných smrků ze zahrad, které vítr odnesl 200 metrů daleko.

Škody okolo Bradavy, zdroj: archiv města Spálené Poříčí

Lépe zaznamenané jsou události z červnové noci roku 1997 nad Rokycanskem. Tento rok byl na letní deště bohatý. Červencové záplavy dosahovaly velkých rozměrů a meteorologové pozorovali i další jevy, jako byla řada červnových intenzivních bouřek doprovázených ničivým krupobitím. Pozornost pak upoutala bouře, o které dobový tisk informoval jako o tornádu, čemuž by charakter škod odpovídal.

Od poloviny 90. let minulého století je v ČR ročně nahlášeno několik tornád. Čtvrteční případ na Hodonínsku je nejničivější v posledních desetiletích. Druhé nejhorší tornádo v červnu 2004 zpustošilo třetinu Litovle na Olomoucku, rychlost větru tehdy přesáhla 330 kilometrů v hodině. První zaznamenané tornádo popisuje Kosmova kronika jako "satana v podobě víru", který 30. července 1119 v Praze na Vyšehradě zničil velkou část knížecího paláce. (zdroj: ČTK)

„První informace nasvědčovaly tomu, že stopa vážnějších dopadů bouře začala ve Starém Plzenci pod kopcem Radyně. Odtud bylo možno sledovat pásmo škod ve směru postupu bouře, tedy k severovýchodu přes Tymákov, Čilinské polesí, západní cíp Rokycan, obce Díly a Volduchy a dále přes polesí Habr, Lhota a Vlastec mimo rajon pobočky Plzeň, jejíž odborní pracovníci provedli první průzkum způsobených škod zhruba 60 hodin po výskytu události,“ uvádějí meteorologové.

Obyvatelé Starého Plzence popisovali silné krupobití, které se objevilo zhruba půl hodiny po půlnoci. Kusy ledu o velikosti třešňových pecek poničily fasády domů. U silnice utrhal vítr vrchní koruny stromů i vyvrátil několik ovocných stromů.

„Obyvatelé Tymákova mluvili o velmi rychlém sledu blesků, údajně byla v obci blízko lešením obestavěné kapličky pozorována žhavá koule. Trvání větrné smrště s krupobitím odhadují na 15 až 30 minut. V Čilinském polesí protnutém dálnicí jsme nalezli dva až tři souběžné pásy vývratů a polomů, široké řádově desítky metrů. Jako perličku uvádíme, že nedaleko odtud byl tou dobou v letním kině promítán film Twister,“ popisují odborníci.

Jedna ze stodol v osadě Díly. Charakter škod téměř jednoznačně svědčí o přechodu tornáda, zdroj: tornada-cz.

Bouře pak zasáhla předměstí Rokycan, právě zde zaujala meteorology povalená cihlová zeď. Jejich cesta pak vedla do osady Díly. Její obyvatele probudil v noci hukot, který přirovnávali k jedoucímu vlaku či motoru letadla. Když se někdo pokusil otevřít dveře, nahrnuly se mu dovnitř kroupy. Doba trvání bouřky byla zhruba jen pět minut, ale i to stačilo, aby se lidem ráno naskytl apokalyptický pohled na zničené stodoly. Sílu smrště dokazuje i fakt, že pět kilo vážící kladivo ze stodoly našel jeho majitel až o desítky metrů dál.

„Jelikož se bouře vyskytla v nočních hodinách, neexistuje jediný očitý svědek události. Lidé z postižených lokalit sice věděli o řádění bouře, nicméně charakter jevu, který způsobil výše popsané škody, nikdo neviděl. Tím se tato bouře do jisté míry liší od několika předchozích případů, při kterých existovali očití svědci „chobotu“ či „sloupu“, čili vlastního tornáda. Přesto charakter způsobených škod téměř jednoznačně na tornádo ukazuje,“ uzavírají své zkoumání meteorologové.

Intenzita tornáda:

  • F0lehké škody, místy ulámané větvě stromů či drobné škody na střešní krytině
  • F1 mírné škody, částečně poničená krytina střech, vytlačené automobily ze silnice, lehčí stavby jsou převrácené, sporadicky jsou vyvrácené stromy
  • F2 – středně těžké škody, střechy a chatrnější stavby jsou zcela zničeny, lehčí auta odnesena, stromy vyvrácené
  • F3 – značné škody, střechy jsou zcela utřené od konstrukce, odnášena jsou i těžší auta, většina stromů v souvislém lese je polámaná či vyvrácená
  • F4 – těžké škody, poškozeny jsou i železobetonové stavy, stejně tak zděné. Jejich poškození už je většinou neopravitelné a méně pevné domy mizí ze světa, ve vzduchu se vznáší i těžší trosky
  • F5 – totální zkáza, všechny budovy jsou zela zničené, ty z železobetonu jsou těžce poškozeny, automobily se vznáší vzduchem jako projektily do značné vzdálenosti, pole jsou zcela zbavené vegetace

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Archiv města Spálené Poříčí | Zdroj ČHMÚ / tornáda.cz

Štítky tornádo, počasí, bouře, historie, Spálené Poříčí, Rokycany, bouřka, Česko, okres Rokycany, Plzeňský kraj, strom, Jihomoravský kraj, Formule 1, Bradava

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Ničivé tornádo se v Česku neobjevilo poprvé, před lety zasáhlo také Rokycansko i Spálené Poříčí  |  Zprávy  |  Plzeňská Drbna - zprávy z Plzně a okolí

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.