neděle 20. června 2021 Květa

Největší zlatý poklad nalezl před 250 lety nádeník při sekání trávy

Nebýt prudké bouře, která se začátkem června 1771 přehnala nad Rokycanskem, asi bychom dnes o obrovském pokladu ani nemluvili. Voda na jednom místě podemlela břeh potoka a odhalila několik lesklých plíšků. Místní sedlák si jich tehdy pár odnesl domů a dal dětem na hraní. Později se na břehu objevily další zlaťáky a vrcholem byl velký kovový kotel plný lesklých mincí. Odhadem jich mohlo být až sedm tisíc, většina jich ale byla roztavena a zpracována na dukáty.

Když se po prudké bouři vyčasilo, vyrazil nádeník Jan Koch, zvaný Janota, na louky pod vesnicí sekat trávu. V bahně u potoka leželo množství lesklých žlutých oválů. V potočním břehu pak byly nalezeny další zlaťáky a zpráva se brzy donesla k úředníkům majitele zdejšího panství knížete Karla Egona Fürstenberka, kterým byla posléze většina mincí odevzdána.

První písemná zpráva o nálezu pochází až z konce 18. století, podle odborníků lze ale usuzovat, že v potočním břehu se po dvě tisíciletí ukrýval bronzový kotel obsahující asi 5000-7000 zlatých mincí a kromě toho jakýsi nákrčník či náramek, rovněž z masivního zlata. Odhady celkového množství žlutého kovu se pohybují mezi 40 až 50 kilogramy.

Asi 200 zlatých keltských mincí se podařilo nalézt 2. srpna 1877 na místě bývalého keltského hradiště ve Stradonicích na Berounsku. Zlatý poklad byl 16. února 1911 nalezen i na okraji Uničova, kde se v hliněném hrnku metr pod povrchem ukrývalo 352 mincí z téměř ryzího zlata, které pocházely ze začátku 17. století

Císařovna Marie Terezie svůj zákonný podíl na nálezu odmítla, a tak nechal kníže většinu pokladu odvézt do Prahy, kde byl přetaven na dukáty, a to na 7374 tereziánských dukátů s letopočtem 1771 a na 5000 dukátů s vyobrazením knížete Fürstenberka a s jeho erbem a letopočtem 1772.

Nalezené mince byly keltské

Poklad do země kdosi uložil někdy po polovině prvního století před naším letopočtem, v období, které vědci označují jako mladší dobu laténskou. Nález je o to cennější, že jde o první mince, které se razily na českých zemí. Do dnešní doby se dochovalo jen několik desítek mincí, asi dvě desítky mincí vlastní Národní muzeum, některé další exempláře se snad nalézají v zahraničních muzejních sbírkách.

Nález mincí z různých mladších období dnes není výjimečný, objevení podmokelského pokladu by ale bylo nesmírnou senzací, řekl ředitel Západočeského muzea v Plzni, archeolog Jiří Orna. Keltské duhovky se razily od 3. do 1. století před naším letopočtem a byly to první mince ražené na našem území, připomněl.

Podle archeologa Martina Čechury, autora nové brožury o Podmoklech, je podobný nález snem každého archeologa. „Až asi do roku 2012 to byl naprosto největší poklad keltského zlata v Evropě, respektive na světě, dodnes je druhý největší. Někdy v roce 2012 byl nalezený ve Francii poklad, který měl o něco víc mincí a byl o něco větší," řekl.

Archeologie byla v té době teprve v plenkách

Poznávání historie a archeologie byly v době nálezu podmokelského pokladu v počátcích. Přesto si už tenkrát učenci uvědomovali význam a mince z pokladu byly alespoň rámcově popsané a některé i vyobrazené. I z toho mála, co se z pokladu zachovalo, je zřejmé, že obsahoval mince různého stáří. Mladší mince byly ražené na oppidech, a hlavně na nedalekých Stradonicích, starší mince z pokladu byly ražené na Moravě, v Rakousku a jinde popsal Čechura.

Z poslední doby lze zmínit denárový poklad z Chýště na Pardubicku, takzvaný poklad století, který byl nalezen v listopadu 2015. Tvoří jej téměř 1700 stříbrných denárů z doby počátků české státnosti, které v zemi ležely téměř tisíc let.

 „Byly tam různé nominály - statéry, třetinky nebo osminky statérů. Kupodivu i úředník, který od podmokelských obyvatel mince vybíral, je potom na Křivoklátě třídil podle velikostí a hmotností a vše zapisoval," řekl Čechura. Zbytek mincí ale podle něj nebyl do současnosti nikdy podroben hlubokému vědeckému zkoumání.

Podobně významný poklad se už nikdy nemusí podařit najít. „Kdyby se našel dnes, byl by to naprostý unikát, který by prezentovaly všechny televize v Evropě. Byl by to jeden z největších nálezů, který nemá obdoby, mohl bych to přirovnat, jako kdyby se u nás našla kostra neandrtálce," řekl Petr Menšík z katedry archeologie Fakulty filosofické Západočeské univerzity v Plzni.

Milionový poklad stříbrných mincí na Tachovsku vyryla ze země divoká prasata

Celkem 435 zlatých a stříbrných mincí ze 14. století mají podle odborníků hodnotu čtyř miliónů korun. Poklad ukrýval les nedaleko kladrubského kláštera na Tachovsku. Mince nalezli dva lidé, co tudy šli náhodou při procházce a všimli si místa...

V Podmoklech si chtějí událost připomenout

Malou slavnost s přednáškami, kulturním programem s představením nové knihy připravila na sobotu vesnička Podmokly na Rokycansku, kde žije asi 240 obyvatel. Obec před několika lety místo nálezu upravila a doplnila tabulí s popisem.

„Protože je to výročí, pozvali jsme odborníky, budeme mít nějaké přednášky a takovou malou slavnost, abychom si připomněli to asi nejslavnější, co se u nás v obci stalo," řekl starosta starosta Luboš Souček

Hodnocení článku je 90 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto ČTK/Krumphanzl Michal

Štítky poklad, nález, mince, Podmokly, výročí, historie

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.