K vážné dopravní nehodě vyjížděly všechny záchranné složky na silnici mezi Plzní a Zálužím. Mimo vozovku tam skončila třiatřicetiletá žena. Ve voze s ní cestovalo i malé dítě. Podle všeho nezvládla řidička řízení a postupně nabourala do několika stromů.

Stovky mužů, žen a dětí odjely v chladných lednových dnech roku 1942 ve třech transportech do ghetta v Terezíně. Nejstarší Židovkou byla devadesátiletá Marie Ebenová z Litohlav, která zemřela čtyři dny po příjezdu, nejmladším byla osmiměsíční Eva Fischerová z Plzně, která se svou matkou naštěstí válku přežila. Mezi 18. a 26. lednem roku 1942 ve třech transportech opustilo západočeskou metropoli 2 064 obyvatel, svobody se dožilo jen 204 z nich.

Plzeňští strážníci mají k dispozici nové auto pro převážení podnapilých lidí na protialkoholní záchytnou stanici. Oproti 13 let starému vozu se v mnohém liší. Místo lehátka má například dvě křesla. Novinkou je také přepážka mezi posádkou a přepravním prostorem. Důležitý je i snadno omyvatelný interiér. Pořízení speciálního auta vyšlo na zhruba 1,5 milionu korun.

Devět jednotek hasičů zasahuje v lokalitě Šidlákov na Domažlicku. Velitel zásahu vyhlásil druhý stupeň poplachu. Hasiči s plameny bojují i s pomocí výškové techniky. Nikdo není zraněný. Plameny ovšem pohltily celý rodinný dům a ohrožují i penzion, který stojí v těsné blízkosti.

Za zabití motorkáře dostal Jan N. tříletou podmínku. Rozhodl tak pražský vrchní soud a výrazně tak zmírnil první verdikt, podle kterého si měl muž odsedět osm let za mřížemi. Odvolací soud také významně snížil částku, kterou musí odsouzený zaplatit pozůstalým. Jan N., který jel v noci na koloběžce z oslavy se dostal u Příchovic na jižním Plzeňsku do konfliktu s motorkářem a při rvačce ho zardousil. Motorku odklidil ze silnice a z místa ujel. Podle odvolacího senátu měl Jan N. omluvitelnou pohnutku, protože motorkář na něj útočil.

Stála na okraji Borského parku a starala se nejen o americké vojáky a německé zajatce, ale také o Plzeňany. Řeč je o 109. evakuační nemocnici, jejíž příběh se zapsal do života mnoha obyvatel i sloužících lékařů. Někteří dokonce měli české kořeny. Spoluorganizátoři Slavností svobody a autoři projektu Plzeň 1945 teď hledají fotografie a další materiály pomocí nichž by chtěli odvyprávět příběhy z konce druhé světové války.

Údajná bomba v areálu Škoda Electric v Plzni. Anonymní volající opět zahrozil a zaměstnal desítky policistů i hasičů, kteří pomáhali s evakuací stovek osob. Za poslední týden jde v Plzeňském kraji o pátou výhrůžku. Dvakrát policisté zasahovali v objektech Okresní správy sociálního zabezpečení, jednou pohrozil volající výbušninou v budově Krajského soudu v Plzni i v prodejně s elektronikou. Za šíření poplašné zprávy přitom hrozí i několikaleté vězení.

Celé kolonie plísní obsahovaly mražené pizzy z Polska, které prodával řetězec v Plzni. Kontroloři ze Stání zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) je dokonce zařadili do kategorie „nebezpečných potravin.“ Nutno ale podotknout, že jídlo nebylo prošlé nebo špatně skladované.

Až 72 parkovacích míst by mělo vzniknout díky rozsáhlé rekonstrukci vnitrobloku v Korandově ulici v Plzni. Součástí stavebních prací je i nová dešťová kanalizace a chodník. Stavební práce za necelých devět milionů korun už začaly a potrvají osm měsíců.

Neuběhl ani týden od nahlášení bomby v budově Okresní správy sociálního zabezpečení v Plzni a už policisté zasahovali na sociálce znovu. Tentokrát v Klatovech. Po výbušnině pátraly policejní hlídky i speciálně vycvičený pes. Stejně jako v prvním případě se ani tady žádný nástražný systém nevyskytoval.