Tůně v ochranném pásmu vysokého napětí pomohly chráněným živočichům i energetikům

Nový projekt zároveň vytrhl trn z paty i energetikům, kteří ve zdejších podmínkách pravidelně při opravách způsobených například pády stromů a při revizích vedení uvízli s technikou. Díky tomu, že se voda z mokřadů soustředila do soustavy propojených tůní, mohou nyní bez obav projet po okraji ochranného pásma vedení vysokého napětí.

Optimální hladina vodní plochy mezi 0,5 – 1 metrem s pozvolnými břehy je doslova rájem hmyzu či obojživelníků, pít k nim chodí i ptáci nebo lesní zvěř. Navíc tůně zatím nevyschly ani během letošního mimořádně teplého léta.

Tři kilometry dlouhý průsek lesem v rámci zákonem stanoveného ochranného pásma vysokého napětí (VN) mezi Těškovem a Holoubkovem na lince VN Těškov – Volduchy (zásobující elektřinou část okresu Rokycany) léta dělal servisním četám energetiků z ČEZ Distribuce problémy. Když nemrzlo, technika zde pravidelně zapadala, ke sloupům se skoro nešlo dostat. Opravy vedení VN se v případě poruch komplikovaly.

„I proto jsme si s kolegy vytipovali toto téměř neprostupné místo. Ve spolupráci s majiteli pozemků (patří rodu Colloredo-Mannsfeldům, ve správě je mají Lesy Zbiroh) jsme provedli zoologický průzkum, kde nás překvapil zdejší přírodní potenciál,“ popisuje začátky projektu Miluše Ježková, ekolog regionu Západ z ČEZ Distribuce.

Tůně obývá i ohrožená kuňka žlutobřichá

„Vyskytuje se zde pět druhů zvlášť chráněných obojživelníků - skokan hnědý, ropucha obecná, čolek obecný, jeho významnější příbuzný čolek horský a životně ohrožená kuňka žlutobřichá patřící mezi evropsky významné druhy živočichů,“ říká David Fischer, zoolog Hornického muzea v Příbrami, který zoologický průzkum prováděl a nadále se podílí na jeho monitorování.

Po několika měsících příprav a díky financím Nadace ČEZ se před Vánocemi 2025 zahájily zemní práce, které pokračovaly po skončení mrazů ještě letos na jaře. Zručný bagrista během několika dnů vybudoval tři samostatné vodní plochy o celkové rozloze 600 m2. Jednu velkou s plochou cca 300 m2 a dvě menší 150 m2. Jsou průtočné a dna i břehy mají vymazány jílem, díky čemuž lépe zadržují vodu.

Součástí tůní jsou doplněné přírodní prvky. Jedná se o pařezy a klády sloužící jako přirozený kryt pro živočichy. Poblíž se ještě nachází i zhruba dva metry dlouhé a metr široké výkopy pro několik louží, kde se některým obojživelníkům také daří především při reprodukci. „Cílem ale rozhodně nebylo vybudovat nějaký umělý park, ale vrátit do přírody přirozené prvky, které během desetiletí vymizely. Myslím, že se nám taky daří prokazovat, že ochrana přírody nemusí být v rozporu s provozováním distribuční soustavy,“ uvádí Ježková.

Pravidelný odborný monitoring zatím potvrzuje zmiňované přínosy podporující především principy biodiverzity nebo zadržování vody v krajině. Po finálním vyhodnocení by měl prokázat vhodnost tohoto postupu i pro jiné lokality. V žádném případně ale nemůže jít o jeho masivní využívání, které by nedávalo smysl ekonomicky ani jinak. 

„Vhodné lokality se musí jako tato pečlivě vybrat. Nejde přitom jenom o samotné vybudování. Aby celý ekosystém fungoval, jak má, je potřeba se o místo také dlouhodobě starat. Jinak to jsou doslova vyhozené peníze na jednorázový efekt a ztráta času,“ dodává Miluše Ježková. V případě „Těškovsko-Holoubkovských“ tůní přebírá nyní po vzájemné dohodě péči o ně majitel pozemků.

Na úvodní etapu, která už je nyní ve stádiu vyhodnocování by tady měly navazovat další, kde se počítá s financováním i skrze zahraniční/švýcarské granty určené na podobné projekty. Ve spolupráci s Agenturou na ochranu přírody (AOPK) se plánuje rozšíření o další plochy tůní, vysázení vhodných rostlin, zakládání květnatých ploch pro opylovače nebo instalace ptačích budek a krytů pro plazy.