První řidiči se projedou po novém Západním okruhu po půlnoci z 19. února. Stavba budí i jisté obavy

Samotnému zprovoznění stavby pro automobilový provoz předchází v neděli její slavnostní otevření od 12 do 14 hodin s programem pro veřejnost. „Západní okruh, respektive jeho II. etapa dlouhá 3,5 km, byla co do rozsahu a počtu stavebních objektů pro nás největší a nejnáročnější dopravní stavbou jak z hlediska finančního, tak stavebně technického. Tato část si vyžádala celkem 2,2 miliardy korun. Význam okruhu je pro plzeňskou aglomeraci zcela zásadní. Propojí nejrozsáhlejší průmyslovou zónu s největšími sídlišti v Plzni, současně odlehčí dosud přetíženou dopravu v centru města a umožní rychlejší spojení od dálnice D5 směrem na Karlovy Vary,“ slibuje si od okruhu hejtman Rudolf Špoták (Piráti).

Nově vybudovaný úsek Křimická – Karlovarská navazuje na I. etapu (Domažlická – Křimická) mimoúrovňovou křižovatkou na Chebské ulici v Plzni – Křimicích a ukončen je nově vybudovanou „turbo“ okružní křižovatkou „U Globusu“. Jeho součástí je estakáda přes celé záplavové území řeky Mže v délce 1,2 km, čtyři mosty a tři biokoridory, které jsou situovány do zářezu původního terénu a přemosťují hlavní trasu. Jde o jednopolové přesypané železobetonové mostní konstrukce obloukového tvaru. Výšky kleneb ve vrcholu budou až 7,58 m nad niveletou vozovky.

Příprava stavby byla velmi náročná. Předcházela jí složitá jednání s vlastníky pozemků, vybudování přeložek mnoha sítí, koordinace s Vodárnou Plzeň i ČEZ. Velkým úspěchem bylo, že se kraji podařilo dosáhnout na vyšší financování z peněz Evropské unie. „Oproti původnímu předpokladu a jistotě 1,240 miliardy korun byla nakonec dotace o téměř 300 milionů vyšší, než se původně předpokládalo. Bez pomoci Evropské unie by Plzeňský kraj nemohl tuto investici realizovat. Díky tomu činí finanční podíl kraje na stavebních nákladech pouze 303 milionů korun,“ připomíná náměstek hejtmana pro oblast dopravy Pavel Čížek (STAN).

Stavbu zkomplikovaly i celospolečenské problémy spojené s pandemií Covidu, celosvětovým bezprecedentním zdražování surovin a materiálů, ale i ozbrojený konflikt na Ukrajině, který se dotkl mnoha lidí kteří na stavbě okruhu pracovali. Podle vyjádření náměstka hejtmana Pavla Čížka naváže na dokončený úsek a otevření estakády pro řidiče v nejbližších dvou letech ještě úprava kruhového objezdu u Makra na Borských polích. Rekonstrukci objezdu bude provádět Ředitelství silnic a dálnic – oblastní ředitelství v Plzni.

Estakáda nebudí důvěru svojí šířkou

Na druhou stranu ale okruh vzbuzuje i jisté rozpaky a obavy ohledně estakády. V médiích se bouřlivě diskutovalo o tom, že silnice je tam široká pouhých 740 cm, což může způsobovat problémy. Na obou stranách svírá silnici vysoký obrubník, masivní železné zábradlí a hned za ním vysoká protihluková stěna. Za mostem přes řeku směrem ke Globusu je jeho šířka krátce pod 700 cm až nahoře pod mosty s nájezdy a odbočkami naměříme úžasných cca 1030 cm! Pak se šířka opět vrací k normálu kolem 700 cm. Nejedná se však již o estakádu, pořád je to však obchvat.

Běžné nákladní auto měří do šířky zhruba 250 cm, autobus 260 cm (uvádí se bez šířky zrcátek). Velké osobní vozy 210 - 220 cm. Na obchvatu vysoko nad zemí se budou míjet autobusy s „tiráky“, zásobovací vozy, mnoho osobních aut atd. Pokud se ze šířky 740 cm ubere minimálně další metr, když se vozy míjí, dalších zhruba 50 cm uberou dvě krajní bílé čáry. Při všech propočtech zbyde na případný průjezd třetího auta asi jeden metr, což rozhodně není mnoho.

Pokud se v daném úseku vysoko nad zemí stane vážná dopravní nehoda, jak se do šířky 740 cm mezi stojící nákladní auta vejdou vozidla záchranných složek, tzn. sanitní vozy (šířka 200 cm bez zrcátek), policejní auta, případně velké hasičské vozy? Na celé estakádě nejsou žádná úniková vrata, či požární schodiště, po němž by se dalo v nouzi slézt. A kdyby na tomto úseku začalo některé z nabouraných vozidel hořet, může se jízda změnit v hotové peklo. Úplně jasná není ani zimní údržba zmíněného úseku dlouhého 1200 metrů, sevřeného vysokými obrubníky a vysokými protihlukovými stěnami. Otázkou je, jak se bude odhrnovat a kam se bude odstraňovat sníh, pokud ho napadne třeba 10 cm?

Západní obchvat Plzně je klíčový pro přesun lidí z největšího sídliště Severní Předměstí na Borská pole a tranzit tímto směrem. Okruh, jehož zatížení se odhaduje až na 20 000 aut denně, odlehčí centru města o tisíce vozů, hlavně Karlovarské a Klatovské třídě. Celý okruh 5,9 km propojí hlavní tahy I/26 na Domažlice a I/20 na Karlovy Vary, spojí Severní Předměstí s průmyslovou, obchodní a univerzitní zónou Borská pole. Řidiči jedoucí od Klatov, Domažlic a z jihu Čech se dostanou rychleji na Most a Karlovy Vary.