NPÚ najednou změnil názor, reaguje město na ostrou kritiku úprav náměstí

„Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni (NPÚ, ÚOP) nemá k dispozici verzi projektové dokumentace, podle níž se stavba realizuje, a neví tedy, jestli stavba probíhá na základě pravomocných rozhodnutí příslušných správních orgánů. NPÚ v Plzni nebyl přizván k účasti na kontrolních dnech stavby,“ stojí ve stanovisku NPÚ.

Z něj zároveň vyplývá, že komunikace mezi nimi a magistrátem výrazně vázne. Památkáři uvádějí, že příslušný magistrátní odbor nevydává k probíhajícím úpravám žádná nová závazná stanoviska, k nimž by si podle zákona o státní památkové péči měl vyžádat písemné vyjádření NPÚ. „NPÚ, ÚOP v Plzni se domnívá, že navrhované doplnění náměstí Republiky o stromy a omezení dopravy na něm bylo možné i bez razantních proměn, se kterými je realizace nyní spojena,“ uvádí odborníci ve své zprávě.

Kladné závazné stanovisko vydal magistrátní odbor pro první etapu úprav náměstí. Projektová dokumentace pro 2. etapu je nyní ve fázi zpracování, vyplývá z aktuálního vyjádření ze strany magistrátu.

Na kritiku reagoval Karel Zoch, vedoucí Odboru památkové péče MMP (MMP OPP). Podle něj se zástupci NPÚ od počátku zapojili do přípravy a průběhu architektonické soutěže. Podle zástupců magistrátního Odboru památkové péče i NPÚ vítězný návrh brněnského ateliéru MAAUS splnil všechny představy zadavatele a je v souladu s požadavky státní památkové péče, uvádí Zoch ve své zprávě.

NPÚ si kladl nepřípustné podmínky

„MMP OPP si v průběhu schvalovacího řízení vyžádal, v souladu se zákonem o státní památkové péči, písemné vyjádření NPÚ, ÚOP Plzeň. Ten doporučil MMP OPP uložit ve správním rozhodnutí podmínky, jejichž akceptování by dle názoru MMP OPP znamenalo nutnost předloženou projektovou dokumentaci označit jako zcela nepřípustnou." popisuje Zoch.

NPÚ dle jeho slov následně zaslal své podněty na krajský Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu. „Odvolací úřad po podrobném seznámení se spisovým materiálem neshledal k zahájení přezkumného řízení důvod. Tím stanovisko MMP OPP potvrdil,“ uvedl Zoch.

V současné době probíhá realizace 1. etapy. Stavební práce jsou podle vyjádření vedoucího odboru pod pravidelným dohledem památkové péče. „Památkový dohled v souladu se zákonem o státní památkové péči vykonává MMP OPP,“ podotkl Zoch. Realizaci dle jeho vyjádření dozoruje rovněž archeologické pracoviště Západočeského muzea v Plzni.

Magistrát se tak nedomnívá, že by jednal v rozporu s platnou legislativou. „Naopak, MMP OPP je toho názoru, že celý proces byl transparentní, s maximálním důrazem na odborné posouzení navrhovaných úprav,“ zdůraznil.

Spory o kamenné desky

Obrovskou vlnu emocí pak vzbuzuje úprava historických kamenných desek. S úpravou dlažby nesouhlasí například bývalý vedoucí Odboru památkové péče Magistrátu města Plzně Petr Marovič, který byl ve funkci 30 let. Znehodnocení cenné historické dlažby, která je součástí historického dědictví, kritizuje i občanské sdružení Pěstuj prostor.

„Zmíněné nakládání s historickou dlažbou ze žulových desek představuje svévolné a neobhajitelné ničení jedné z kulturně historických a památkových hodnot Městské památkové rezervace,“ nešetřili kritikou odborníci z NPÚ.

Podle Zocha probíhá u všech jednotlivých kroků obsáhlá odborná diskuse. „Výsledkem odborného posuzování bylo mimo jiné, že MMP OPP upřednostnil zachování stávající dlažby z kamenných desek a jejich odbornou kamenickou úpravu před kompletní náhradou za kamenné desky nově vyrobené. Doposud totiž byla tato dlažba v ulicích historického jádra často plošně nahrazována dlažbou novodobou. Kameníci na kamenných deskách odstraní defekty, které vznikly mnohonásobným velmi nešetrným rozebíráním a sestavováním při zemních pracích v minulosti,“ přibližuje Zoch.

Nová dlažba bude pohodlnější a komfortnější. Její samotný charakter se dle města přiblíží se podobě z konce 19. století, kdy nebyla ještě na svých okrajích poškozená. „Chodníky budou ale rozšířeny a dojde také k jejich prolnutí s centrální plochou náměstí, a to jak funkčně, tak částečně i vizuálně formou porfyrových třásní koberce,“ přibližuje Zoch,

Podle magistrátního odboru se obsáhlá debata vedla také o stromech. Vítězný návrh podle Zocha vycházel především z toho, aby stromy nepřekážely ve výhledu na městské pamětihodnosti, což byl i jeden z požadavků NPÚ.

Zoch uvádí, že historické jádro města je živý organismus a reaguje na potřeby obyvatel. „Je třeba posuzovat i hodnoty nehmotné. Mezi ně se řadí například obydlenost historického jádra, způsob využívání nemovitostí, preference pěší komunikace nad individuální automobilovou dopravou, pestrost služeb, způsob využívání veřejných prostranství a podobně. Cílem péče o dané území by pak mělo být jeho perfektní fungování z pohledu každodennosti,“ říká.

Radikální proměna osvětlení

NPÚ také upřednostňoval zachování stávajících historizujících svítidel před jejich nahrazením novými typy osvětlení, které nejsou v souladu s dlouhodobě uplatňovanou koncepcí osvětlení v prostředí městské památkové rezervace. Jenže jejich přání nedojde.

Stávající osvětlení tvoří podle magistrátního odboru nepříliš věrné imitace historických lamp, pocházejí z 90. let 20. století, v kombinaci s vysokými osvětlovacími stožáry. Proto je nahradí moderní svítidla. „Autoři vítězného návrhu přišli s řešením, které spočívá v náhradě stávajícího osvětlení za nové. Namísto vysokých svítidel budou použila mnohem nižší, méně rušivá, atypická. Také lucerny budou nové, v soudobém pojetí. Bodou mít výrazně lepší světelně technické parametry. Ponechání historizujících svítidel MMP OPP nepreferoval, neboť má za to, že napodobování historických vzorů vytváří nežádoucí nepravdivou iluzi, že jde o cenný originál,“ vysvětluje Zoch.

Proto MMP OPP požaduje, aby každý prvek v historickém prostředí byl kvalitním designem doby svého vzniku, třeba jako dosud kontroverzní pozlacené kašny na náměstí.