Státní památky v Plzeňském kraji mají o prázdninách zatím vyšší návštěvnost než loni. Celoroční návštěvnost je ale nižší. Letošní červenec je návštěvnicky nejúspěšnější za poslední tři roky, řekla novinářům Markéta Slabová, mluvčí českobudějovického pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ), pod nějž státní památky v Plzeňském kraji patří.

Přestřelka mezi Národním památkovým ústavem (NPÚ) a zástupci magistrátního odboru památkové péče v Plzni pokračuje. NPÚ totiž ostře kritizuje postup při úpravách historického náměstí Republiky, kde nově přibudou stromy i moderní osvětlení. Zvláštní kapitolou je však historická dlažba. NPÚ nyní zveřejnil snímky poškozené dlažby, podle města šlo o chybu kameníka, který už na stavbě nepracuje.

Ostrý spor se rozhořel mezi Národním památkovým ústavem (NPÚ) a zástupci magistrátního odboru památkové péče. NPÚ ve svém stanovisku ostře kritizoval postup při úpravách historického náměstí Republiky v samotném srdci Plzně. Podle NPÚ jeho zástupci neviděli aktuální verzi projektové dokumentace a nikdo je nezval ani na kontrolní dny stavby. Samotné práce na historické dlažbě, po které kráčely dějiny, pak NPÚ označil za svévolné a neobhajitelné ničení historických hodnot. Další kapitolou je pak radikální proměna osvětlení. Město odmítá, že by postupovalo necitlivě, a naopak připomíná, že se změnami na náměstí NPÚ původně souhlasil.

Svévolné a neobhajitelné ničení historických a památkových hodnot. Těmito slovy komentuje Národní památkový ústav ostře sledovanou rekonstrukci náměstí Republiky v Plzni. Památkáři podle svých slov nemají k dispozici aktuální verzi projektové dokumentace a nebyli přizváni ani na kontrolní dny stavby. Město chce na náměstí vysázet stromy a umístit tam také pítka a mlžítka. S tím památkáři problém nemají, podle nich se to ale dalo vyřešit i bez razantních zásahů, které tam aktuálně probíhají.

Léto v Plzeňském kraji bude nabité hudebními festivaly pod širým nebem i na památkách. Pořadatelé připravili řadu akcí koncentrovaných do prodloužených víkendů i rozprostřených po celé léto. Kromě komerčních festivalů budou v nabídce i akce pořádané městy se vstupem zdarma. Největší návštěvnost mají srpnové Chodské slavnosti v Domažlicích, které kombinují folklorní, církevní a zábavní program. Za víkend na ně dorazí desetitisíce lidí.

Plzeňský kraj rozšířil svůj seznam kulturních památek o čtyři významné objekty, které reprezentují architektonické dědictví regionu od drobné barokní sakrální architektury až po městské domy s unikátními konstrukčními prvky. Jde o kapli sv. Floriána v Bdeněvsi, kapli sv. Antonína Paduánského v Sušici a dva městské domy v Manětíně a ve Starém Plzenci.

Vůbec první archeologický průzkum se v areálu plaského kláštera uskutečnil už před sto lety. Přesto řada zajímavostí na své objevení stále čeká. Příkladem je i středověká chodba, kterou teď zmapovali archeologové a specializovaná firma. Zmínky o chodbě pocházejí dokonce z rukopisu z roku 1744.

V Plzeňském kraji přibylo pět kulturních památek. Mezi nimi je například funkcionalistická Němcova vila v Domažlicích, hrobka na hřbitově u kostela sv. Jiří v Plzni-Doubravce i například Faltusův most. Tuto unikátní konstrukci koupila před lety Plzeň za cenu šrotu a dlouhé roky pak ležela ladem a rezivěla. Ještě letos ale začne opět sloužit lidem jako přemostění přes karlovarskou výpadovku těsně za okrajem Plzeň.

Plzeňský kraj vypíše v první polovině příštího roku výběrové řízení na dodavatele stavby za až dvě a půl miliardy korun. Jde o rekonstrukci zchátralé a památkově chráněné budovy bývalých městských lázní v centru Plzně. Kromě samotné rekonstrukce se jedná také o výstavu nové budovy pro Západočeskou galerii. Hotovo by dle nových předpokladů mělo být do tří let.

Rekonstrukce památkově chráněné budovy bývalých městských lázní v Plzni, kde by měla mít nově zázemí i galerie, se v původním termínu zcela jistě nestihne. Potvrdil to na jednání krajského zastupitelstva náměstek hejtmana Martin Záhoř (ANO). Podle jeho slov bude zastupitelstvo ještě řešit postup rekonstrukce i financování. Předchozí vedení kraje přitom hovořilo o tom, že do roku 2026 bude vše stavebně hotové. Podle kritiků politici tlačili na termíny, proto nevznikla ani veřejná architektonická soutěž.