Neobhajitelné ničení, památkáři ostře kritizují postup města při úpravě náměstí

Památkáři hned v úvodu svého prohlášení uvádějí, že nebyli proti revitalizaci náměstí ani proti umístění stromů do jeho prostoru. Od počátku ale prosazovali řešení, které by zachovalo nejvýznamnějšímu prostoru západočeské metropole jeho tradiční ráz historického náměstí, které je navíc chráněno v rámci Městské památkové rezervace.

„Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni (NPÚ, ÚOP) nemá k dispozici verzi projektové dokumentace, podle níž se stavba realizuje, a neví tedy, jestli stavba probíhá na základě pravomocných rozhodnutí příslušných správních orgánů. NPÚ v Plzni nebyl přizván k účasti na kontrolních dnech stavby,“ stojí ve stanovisku plzeňských památkářů.

Komunikace vázne nebo není vůbec žádná

Z vyjádření NPÚ vyplývá, že o komunikaci ze strany magistrátu nemůže být ani řeč. Památkáři uvádějí, že příslušný magistrátní odbor nevydává k probíhajícím úpravám žádná nová závazná stanoviska, k nimž by si podle zákona o státní památkové péči měl vyžádat písemné vyjádření NPÚ.

„NPÚ, ÚOP v Plzni se domnívá, že navrhované doplnění náměstí Republiky o stromy a omezení dopravy na něm bylo možné i bez razantních proměn, se kterými je realizace nyní spojena,“ uvádí odborníci ve své zprávě.

Obrovskou vlnu emocí pak vzbuzuje úprava historických kamenných desek. S úpravou dlažby nesouhlasí například bývalý vedoucí Odboru památkové péče Magistrátu města Plzně Petr Marovič, který byl ve funkci 30 let. Ten uvedl, že mu krvácí srdce při představě, jak se řežou kamenné desky, po kterých v letech 1828–1850 chodil i slavný plzeňský purkmistr Martin Kopecký. Znehodnocení cenné historické dlažby, která je součástí historického dědictví, kritizuje i občanské sdružení Pěstuj prostor.

Vedení města tyto kroky obhajuje tím, že dlažba bude po opracování pro chodce komfortnější a patina zůstane. „Původní historická dlažba ze žulových kamenných desek bude na náměstí Republiky zachována. Kamenné desky v rámci úprav náměstí nyní procházejí rukama kameníků. Ti odstraní defekty, které vznikly mnohonásobným rozebíráním a sestavováním při zemních pracích v minulosti. Tedy při nejrůznějších opravách inženýrských sítí, jejich přípojek a podobně. Upravená dlažba umožní rovinnější položení a bude tedy pro chodce komfortnější. Více se tak přiblíží své podobě v dávnější minulosti, kdy nebyla ještě na svých okrajích poškozená,“ uvedl technický náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti). 

„Probíhá šetrná repase každé dočasně odstraněné dlaždice. Na náměstí se zase vrátí. Zachovají si patinu a historický vzhled, ale bude po nich pohodlnější chůze, a to i pro invalidy nebo lidi s dětskými kočárky," reagoval jako mnoho dalších politiků na socílních sítích náměstek pro dopravu a životní prostředí Aleš Tolar (STAN). Město na úpravu dlažby vyšlenilo několik milionů. „Vyhověl jsem požadavku poskytnout z rozpočtu města částku 25 milionů korun na úpravu plzeňské historické dlažby, a to zejména proto, že jsem byl ujištěn, že zůstane zachován její historický ráz. Zachování historické hodnoty dlažby považuji za zásadní a skutečně důležité,“ ujišťoval primátor města Roman Zarzycký (ANO).

„Mediálně frekventovanou úpravu historických kamenných desek dlažby ořezem ze spodu a ze stran a jejich zpětné použití v kontextu nové dlažby (tedy pouhou materiálovou recyklaci) nepovažuje NPÚ, ÚOP v Plzni za přístup a postup respektující a zachovávající památkovou hodnotu tohoto, pro Plzeň významného charakteristického prvku, a za takový přístup, který by byl v souladu s dlouhodobě prosazovaným názorem NPÚ, ÚOP v Plzni,“ stojí v závěru zprávy plzeňských památkářů.