Úterý 7. 4. 2026 | Svátek má Heřman / Hermína
Dnes, 18:10
Plzeňský kraj rozšířil svůj seznam kulturních památek o čtyři významné objekty, které reprezentují architektonické dědictví regionu od drobné barokní sakrální architektury až po městské domy s unikátními konstrukčními prvky. Jde o kapli sv. Floriána v Bdeněvsi, kapli sv. Antonína Paduánského v Sušici a dva městské domy v Manětíně a ve Starém Plzenci.
Na seznam kulturních památek přibyla například barokní kaple sv. Floriána v Bdeněvsi. Podle odborníků z Národního památkového ústavu (NPÚ) představuje typický příklad drobné sakrální architektury, která v minulosti plnila nejen náboženskou, ale i komunitní a orientační funkci. „Zasvěcení sv. Floriánovi odráží historickou zkušenost venkovských komunit, pro něž byl patron ochránců před ohněm mimořádně významný,“ vysvětlují památkáři.
Neděle, 22. března 2026, 11:31
Ještě během jara se popularizátor Šumavy Richard Brož vrhne na opravu historické kaple na Svojších. Její současný stav je naprosto dezolátní, střecha je propadlá a interiér je takřka zarostlý. Aktuálně proto nadšenec hledá dobové fotografie nebo...
Další kapličkou je ta sv. Antonína Paduánského v Sušici. Pochází z roku 1731 a dochovala se v mimořádně autentickém stavu. Mezi nejcennější prvky patří původní dřevěné dveře s kováním, kované mříže v nadsvětlíku i oknech a profilované římsy. Kaple byla v minulosti udržována soukromými osobami, významná obnova proběhla roku 1890 zásluhou továrníka Vojtěcha Scheinosta, majitele sušické sirkárny. „Objekt připomíná dlouhodobou tradici lidové zbožnosti v této části Sušice. Její poloha na historické křižovatce cest podtrhuje estetickou stránku i dlouhodobý význam místa jako centra lidové zbožnosti,“ podotýká NPÚ.
Nárožní dům z konce 18. století v Manětíně představuje podle odborníků hodnotný příklad barokně‑klasicistního městského domu menšího města. Díky umístění ve svahu působí z jedné strany jako přízemní, z druhé jako patrový. „Fasády zdobí nárožní kvádrování, lizénové rámy a plastická zrcadla podokenních parapetů. V interiéru se dochovala řada původních prvků: černá kuchyně s navazujícím sklípkem, záklopové stropy, krovová konstrukce, chodba na pavlač s valenou klenbou či historické dveře a okna různých slohových typů,“ vyjmenovává NPÚ.
Dalším objektem, který se dočkal památkové ochrany, je roubený patrový dům ve Starém Plzenci. „Dendrochronologický průzkum datuje roubené konstrukce do let 1789–1790. Objekt sloužil jako venkovská rezidence plzeňských duchovních, kteří se účastnili poutí ke kostelu sv. Blažeje. Po zrušení kostela v roce 1775 přešel dům do civilního užívání. Dům čp. 84 se vyznačuje mansardovou střechou, členitým uličním průčelím s lizénami a dochovanými roubenými konstrukcemi v obou podlažích. Přízemní domek čp. 44 z počátku 20. století doplňuje areál jako výminek a dlouhodobě sloužil jako truhlářská dílna,“ doplnil NPÚ.
Společně s ohradní zdí vytváří oba objekty výraznou dominantu ulice a představují unikátní příklad roubené městské architektury.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
