Čelní srážka Západního expresu z Mnichova s regionálním osobním vlakem patří mezi nejtragičtější železniční nehody na území Plzeňského kraje i celé republiky. Při loňském neštěstí zahynuli oba strojvedoucí a jeden z cestujících z osobního vlaku. Inspekce případ uzavřela s tím, že za nehodu může strojvůdce rychlíku, jenž nerespektoval červené světlo na návěstní svítilně výhybny. Škoda přesáhla 178 miliónů korun.
K tragické události došlo 4. srpna loňského roku. K místu nehody směřovalo velké množství záchranářů z celého okolí, včetně záchranářských vrtulníků i z dalších regionů. Za záchrannou službu zasahovaly čtyři vrtulníky, a to z Prahy, Plzně-Líní a z Jižních Čech. Situaci ze vzduchu monitoroval také vrtulník Letecké služby Policejního prezidia. Fotografie z místa nehody byly strašlivé. Náraz byl tak silný, že lehčí osobní vlak odrazil 80 metrů zpátky po kolejích. Na místě se nacházely desítky zraněných a bohužel přicházely také informace o mrtvých. Konečné číslo se zastavilo na 67 zraněných, tři lidé nepřežili.
Nejvážněji zraněné cestující transportovaly vrtulníky do pražských nemocnic. Další pacienty přijala Fakultní nemocnice v Plzni, nemocnice v Domažlicích a ve Stodě. Německy hovořící cestující skončili v Německu. Železniční neštěstí si vyžádalo také velkou spotřebu krevních zásob. Transfúzní oddělení FN Plzeň proto vyzvalo Plzeňany, aby přišli darovat krev. Zájem byl obrovský a lidé čekali ve frontách až do večerních hodin.
Drážní inspekce nehodu vyšetřovala až do dubna letošního roku. Její závěr je jasný. Na vině je lidský faktor a fatální chyba strojvůdce rychlíku. Muž pracoval u Českých drah od roku 2008. Podle zprávy inspekce šlo o zkušeného strojvůdce, který poměry na trati velmi dobře znal a je tak nepravděpodobné, že by právě neznalost byla příčinnou jeho pochybení.
„Šlo o nedovolenou jízdu vlaku Ex 351 za úroveň hlavního odjezdového návěstidla S1 s návěstí 'Stůj', vjetí do postavené vlakové cesty pro protijedoucí vlak Os 7406, následná srážka a vykolejení obou vlaků," uvedla inspekce ve zprávě. Na základě těchto výsledků kriminalisté případ odložili, jelikož viník nehody zemřel.
V republice je nejvyšším zabezpečovacím systémem ETCS vybaveno 700 kilometrů tratí z celkových zhruba 9000 kilometrů železniční sítě. Na hlavních koridorech se se zavedením tohoto zabezpečení počítá do roku 2025.
Okamžitě po neštěstí se opět rozproudily debaty o tom, zda jsou české tratě dostatečně zabezpečené. Právě sytém ETCS, který dokáže vlak sám zastavit, na trati u Milavče chybí. Provoz řídí dálkově dispečer. Jízda do jednotlivých úseků je podle Správy železnic povolována návěstidly. Trať je vybavena reléovým zabezpečovacím zařízením, které prostřednictvím elektrických obvodů zajišťuje volnost cesty či závislost návěstidel na poloze výhybek.
Neštěstí u Milavčí je třetí nejtragičtější nehodou svého druhu na území dnešní České republiky po roce 1990. Nejvíce lidí zemřelo při srážce vlaků u Krouny na Chrudimsku v červnu 1995, kdy si střet osobního vlaku s nákladním vyžádal 19 lidských životů. Dosud největší železniční neštěstí v historii českých zemí se stalo v listopadu 1960 a zapříčinila ho čelní srážka osobního vlaku taženého parní lokomotivou s plně obsazeným motorovým vlakem u obce Stéblová na Pardubicku. Nehoda si vyžádala 118 obětí, zhruba sto lidí utrpělo zranění.Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
