Kameny zmizelých, které připomínají oběti nacistické perzekuce, umístili tento pátek v Rokycanech, a to přesně v den 82. výročí transportu rodiny Stadlerových do Terezína. Kostky s mosaznou cedulkou nesou jména tří sourozenců a jsou umístěné před domem na okraji Masarykova náměstí. Objekt je památkově chráněn, starší generace mu říká U Stádlerů.

Dalších 29 kamenů zmizelých, které připomínají oběti nacistické perzekuce, přibylo do chodníků v osmi ulicích Plzně. Žulové kostky s mosaznou destičkou na sobě nesou jména Židů, kteří byli nuceni opustit Plzeň, přičemž drtivou většinu z nich nacisté zavraždili. Slavnostního usazení kostek se účastnili potomci přeživších, kteří zavzpomínali na své milované. Plzeň a českou kulturu údajně milovali a rádi se sem vraceli.

O životě dvanáctileté plzeňské židovské dívky Věry Kohnové, která si za druhé světové války psala deník, vypráví nová kniha plzeňské autorky Jany Poncarové a historika Jiřího Sankota nazvaná Deník Věrky Kohnové. Kniha obsahuje vyprávění o životě rodiny Kohnových před válkou a před transportem, přepis deníku i osudy rodiny po odjezdu do koncentračního tábora v Terezíně v lednu 1942, řekla Poncarová. Téma se jí osobně dotýká, ukrytý deník přechovávala přes válku její prateta.

Tři desítky kamenů zmizelých, které připomínají oběti nacistické perzekuce, přibyly do chodníků v ulicích Plzně. Mosazné kostky jsou vkládané před domy, nichž tito lidé žili před násilným sestěhováním a deportací do koncentračních nebo vyhlazovacích táborů. Letos si zároveň připomínáme 80 let od doby, kdy byly z Plzně vypraveny tři transporty s více než 2 600 Židy, konce války se dožilo pouze 209 z nich.

Dvanáctiletou židovskou dívku Věru Kohnovou, která se za druhé světové války stala jednou z plzeňských obětí holokaustu, připomíná pamětní deska na jejím rodném domě v Koperníkově ulici pamětní deska. Dívčina podoba se nedochovala, zůstal po ní jen deník, který si psala půl roku před nuceným odjezdem do Terezína. Na devadesáti stránkách v něm dětskýma očima zachytila poslední měsíce života židovských obyvatel Plzně před transportem do nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů. Díky deníku je Věra Kohnová přirovnávána ke známější židovské autorce deníku Anně Frankové.

V jednom z prvních transportů do koncentračních táborů, které před 80 lety vyjely z Plzně, seděla i dvanáctiletá dívka Věra Kohnová se svou rodinou. Zanechala za sebou deník, autentické svědectví doby, který bývá přirovnáván k celosvětově známému deníku Anny Frankové. Spolek W21, jenž sdružuje autory, pořádá besedy a podporuje literární život v Plzni, nyní inicioval vznik pamětní desky pro Věru Kohnovou.

Dvacet dalších kamenů zmizelých, které připomínají oběti nacistické perzekuce, přibylo do chodníků na osmi místech v Plzni. Ve městě je teď takových kamenů 77. Kromě 15 kamenů připomínajících židovské oběti holokaustu se město k mezinárodnímu projektu tentokrát poprvé připojilo i s pěti kameny věnovanými plzeňským Romům, kteří byli za války odsunuti do koncentračního tábora v Letech u Písku.

Otto Eisenschiml, Max Winterstein, rodina Bondyových, Naschauerových nebo Burgových. Většina těchto Plzeňanů zahynula v Osvětimi, Terezíně a Izbici. K celoevropskému projektu uctění obětí holokaustu se Plzeň připojila už počtvrté. Před domy, kde tito lidé žili jsou instalovány takzvané kameny zmizelých. Přímo z Plzně odjelo v transportech 2 613 židovských mužů, žen a dětí. Konce války se dožilo 209 z nich.

Už počtvrté se dnes město Plzeň připojuje k celoevropskému projektu k uctění obětí holocaustu instalací dalších 24 takzvaných kamenů zmizelých (Stolpersteine) na deseti místech ve městě. V současné době tak již bude v Plzni na chodnících před domy, v nichž lidé žili před deportací do koncentračních nebo vyhlazovacích táborů, umístěno celkem 57 pamětních kamenů.