Co všechno lze vyčíst ze vzorků uložených ve vrstvě rašeliny po mnoho tisíc let? Hodně. A právě s výsledky několikaletého výzkumu se chtějí odborníci podělit s veřejností prostřednictvím výstavy v Západočeském muzeu v Plzni. Návštěvníci tam například uvidí, jaký byl na území Plzeňska tropický prales před 300 miliony let a jak se měnila příroda a lidská společnost důsledkem zavedení zemědělství v pravěkém neolitu až po současnost.

K životu na venkově neodmyslitelně patřili pastýři. Jejich funkce ovšem zdaleka neobnášela jen hnát dobytek na pastvu a starat se o něj. Trávili mnoho času v přírodě, a tak se rychle stali zdatnými bylinkáři, léčiteli a lidé dokonce věřili, že mají moc ovládnout počasí a odehnat blížící se přírodní katastrofy. K tomu jim sloužila i řada artefaktů, jako byla trouba na mračna nebo hromový kámen.

Loutky a náboženství jsou na první pohled dvě zcela odlišná témata. Mají však k sobě mnohem blíž, než se může na první pohled zdát. Nejstarší loutky jsou staré i přes tři tisíce let a často byly součástí náboženských obřadů. Církevní svátky nyní originálně představují divadelní loutky ze sbírek Západočeského muzea v Plzni. Obdivovat je mohou lidé v Muzeum církevního umění plzeňské diecéze.

Muzea a galerie v Plzeňském kraji se po dlouhé pauze opět zpřístupní návštěvníkům. Bez pravidel a omezení se to však neobejde. Nebudou například možné skupinové prohlídky. Počet návštěvníků jednotlivých zařízení bude taktéž omezen rozlohou plochy, a to jeden člověk na 15 metrů čtverečních.

Rekonstrukce historických staveb, revitalizace dvora, zahrady i nová expozice. Tím vším si prošel selský dvůr U Matoušů v Plzni-Bolevci. Stavení má lidem připomenout každodenní i sváteční rodinný život hospodáře na přelomu 19. a 20. století. Celková obnova vyšla na více než 48,5 milionu korun.

Mnoho z nás kolem ikonické budovy Západočeského muzea pravidelně prochází. Víte ale, kdo tuto unikátní stavbu postavil? Autorem a projektantem byl Josef Škorpil, který patří mezi významné představitele českého muzejnictví z přelomu 19. a 20. století. Dnes je to už 90 let od doby, kdy tento všestranný muzejní praktik zemřel. Připomeňme si jeho dílo, kterým se nesmazatelně zapsal do historie Plzně.

Masopustní úterý, velká slavnost a ve své době i jeden z nejbláznivějších dnů v roce. Přípravy na masopustní průvod se konaly dlouhé týdny dopředu. Celé období spojovala dlouhá řada tradic. Od zajištění dobré úrody až po plodnost žen. Nutno dodat, že koledníci schovaní za maskou byli často pěkně škodolibí.

Představte si, že žijete v roce 1835. Během chladné noci 6. února se nad Plzeň přiženou velká temná mračna. Blesk rozčísne oblohu a ozve se hlasité zahřmění. V tu chvíli se na věži kostela svatého Bartoloměje objevuje první malý plamínek. Nikdo neví, co má dělat a davy lidí jen bezmocně přihlížejí, jak plameny pomalu pohlcují dominantu plzeňského náměstí.

Představte si, že žijete v roce 1835. Během chladné noci 6. února se nad Plzeň přiženou velká temná mračna. Blesk rozčísne oblohu a ozve se hlasité zahřmění. V tu chvíli se na věži kostela svatého Bartoloměje objevuje první malý plamínek. Nikdo neví, co má dělat a davy lidí jen bezmocně přihlížejí, jak plameny pomalu pohlcují dominantu plzeňského náměstí.

Dny evropského dědictví každoročně v září otevírají veřejnosti brány nejzajímavějších památek, budov, objektů a prostor, včetně těch, které jsou jinak zčásti nebo zcela nepřístupné. Lidé mohou o tomto víkendu za zvýhodnění vstupné vyrazit na vybrané hrady a zámky. Otevřou se také pobočky Západočeského muzea v Plzni.