Debata okolo budoucnosti záložního armádního letiště v Líních u Plzně neutichá, ba naopak. Starostové obcí se obávají přílivu levné pracovní síly a vzniku ubytoven. Nyní se k těmto starostem přidává i novinka v podobně obřích stožárů elektrického vedení a možná výstavba větrných parků. Tyto dodatky k plánové průmyslové zóně zahrnul Plzeňský kraj do aktualizace plánu zásad územního rozvoje (ZÚR). Problém ovšem je, že o těchto změnách mnozí vůbec netušili.

Více než 50 letadel zaplnilo ranvej na záložním armádním letišti v Líních u Plzně. Jde o stroje, které jsou trvale umístěné ve zdejších hangárech a využívají je letecké školy, aerokluby, parašutisté nebo spolek zaměřený na historii. Akcí chtěli organizátoři ukázat, že život na letišti rozhodně není takový, jak ho prezentoval ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), jenž Líně označil jako minimálně využívané.

Vedení Plzeňského kraje svolá v příštím týdnu jednání s obcemi kolem armádního letiště Líně, kde by měl podle týden starého verdiktu vlády vzniknout strategický podnikatelský park Plzeň-Líně (SPP). Mohla by tam být mimo jiné i továrna na výrobu baterií do elektroaut, takzvaná. gigafactory. Obce v lokalitě s projektem na 400 hektarech nesouhlasí, obávají se ubytoven s tisíci zahraničními dělníky, problémů s dopravou a vodou i ekologií. Nájemci letiště, kteří mají v hangárech letadla, protestují proti ničení přistávací dráhy.

Starostům obcí i místním obyvatelům se nelíbí přístup Plzeňského kraje ohledně plánované výstavby podnikatelského parku Plzeň-Líně. Podle jejich slov je kraj obešel a jednal za jejich zády. Rozhořeni jsou také provozovatelé aeroklubů, podle kterých je plán na případné zrušení letiště naprosto nesmyslný. Majitelem je ministerstvo obrany, které by pozemky mělo převést na Plzeňský kraj. Na místě by mohla vzniknout továrna na výrobu baterií do elektromobilů.

Český developer a správce průmyslových nemovitostí P3 dostal stavební povolení na průmyslový park u Plzně za více než miliardu korun. Do začátku roku 2023 postaví první haly pro nájemce z oboru logistiku a lehké výroby. Celkem tam plánuje vybudovat pět hal s celkovou plochou 65 000 metrů čtverečních. Zóna s názvem P3 Plzeň Myslinka je napojená na dálnici D5 z Prahy do Německa, je poblíž železničního kontejnerového terminálu a její výhodou je také blízkost průmyslové Plzně.

Třetí největší průmyslová zóna v Plzeňském kraji, Panattoni Park Stříbro, už je téměř plná. Německá skupina KION, která vyrábí vysokozdvižné vozíky, otevře čtvrtou halu. Druhou halu tam postavil americký dodavatel automobilových sedaček Lear. V zóně, kde se plánuje poslední větší hala, teď pracuje asi 3500 zaměstnanců, mnozí jsou ze zahraničí. Podle starosty Kostelce Františka Tvrhlíka (KSČM) obec už nechce, aby se zóna dále rozšiřovala.

Továrny ve velkých průmyslových zónách, zejména na Tachovsku a v Plzni a okolí, shánějí tisíce zaměstnanců. Kromě vlastních náborů podniků už pátý měsíc po sobě přibývají také volná pracovních místa, které firmy nabízejí přes úřad práce. Za březen šlo o 1800 nových pozic. Firmy stále hledají hlavně montážní a pomocné dělníky ve výrobě, obsluhu strojů a stavební dělníky.

Skladištní hala dostala nový originální vzhled. Plochu 2 215 metrů čtverečních zdobí opravdu rozměrná grafika, takzvaný mural art. O Návrh se posrala Kristina Fišerová, která je zároveň vedoucí ateliéru grafického designu na Sutnarce.

Složky IZS zasahovaly ráno u nehody dodávky, která se srazila s nákladním automobilem v Janovicích u Klatov. Havárie se stala krátce po osmé hodině ranní u vjezdu do průmyslové zóny.

Plzeňský kraj rozdělí letos obcím do 2000 obyvatel 14,2 milionu korun z dotačního programu na zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku. Půjde téměř o dvojnásobek sumy, kterou kraj rozdělil minulý rok. Dotační program, vyhlašovaný třetím rokem, je jednou z forem pomoci obcím, v nichž se například v souvislosti se zaměstnáváním cizinců v průmyslových zónách zhoršila bezpečnostní situace, řekl dnes hejtman Josef Bernard (ČSSD).