FOTO: Piloti protestovali proti zvažovanému rušení letiště, vyskládali na dráhu desítky letadel
Více než 50 letadel zaplnilo ranvej na záložním armádním letišti v Líních u Plzně. Jde o stroje, které jsou trvale umístěné ve zdejších hangárech a využívají je letecké školy, aerokluby, parašutisté nebo spolek zaměřený na historii. Akcí chtěli organizátoři ukázat, že život na letišti rozhodně není takový, jak ho prezentoval ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), jenž Líně označil jako minimálně využívané.
Podle usnesení vlády má na téměř 400hektarové ploše vzniknout strategický průmyslový park, jehož součástí by mohla být i továrna na výrobu baterií do elektroaut. Letiště přitom patří mezi nejrušnější v zemi. „Je tu 49 letadel, dva větroně a dva vrtulníky. Smyslem této akce je ukázat, že letiště není nevyužívané a bez života,“ uvedl spoluorganizátor akce Michal Švihla.
Na letišti má trvalé zázemí zhruba 70 letounů. Některé byly na údržbě, jiné na leteckých akcích. I tak působila plocha letiště s vystavenými letadly impozantně. V čele stála moderní proudová stíhačka Aero L-39C Albatros. Hned za ní pak historický letoun Boeing B 75 Stearman a další letouny jako Andula AN-2, kterou využívají parašutisté a další stroje pro výcvik budoucích pilotů nebo pro vyhlídkové lety.
Právě tvrzení, které zaslalo médiím ministerstvo průmyslu a obchodu, vytočilo místní piloty. Stálo v něm: „Cílem projektu je revitalizovat jen minimálně využívané letiště. Příprava počítá s demolicí veškeré letištní infrastruktury a přípravou zóny o celkové maximální rozloze až 391 hektarů.“ Dnešní akce ovšem ukázala, že to provozem na letišti je poněkud jinak.
„Ročně tu evidujemr 19 000 pohybů, což znamená 19 tisíc vzletů a přistání letadel, která zde máme. Samozřejmě sem lítají cvičit další letecké školy z Benešova, Příbrami a z Karlových Varů, což je běžná praxe, aby si budoucí pilot nenavykl jen na jedno letiště. Přistávají a vzlétají zde letadla s manažery zahraničních firem, které mají v okolí Plzně své pobočky či obchodní aktivity,“ vyjmenovává Švihla.
„Museli bychom rozprodat letadla.“
Na akci dorazili také majitelé leteckých škol. Podle jejich slov s nimi nikdo o budoucnosti areálu nehovořil. Všichni se ale shodli, že by v případě zachování letiště, dokázali koexistovat spolu s firmami ze zvažované průmyslové zóny. Konec Líní by pro mnohé znamenal i konec s výcvikem pilotů „Museli bychom rozprodat letadla, protože se to už nedá nikam dát. Máme 19 letadel, fungujeme jako škola a půjčovna. Máme zhruba 100 členů a vyškolili jsme tu takových 300 až 400 pilotů,“ říká Tomáš Vrbský, jenž na zdejším letišti provozuje školu už dvanáctým rokem.
Piloti se rovněž obávají, aby Líně, které letos oslaví 70 let, neskončily jako zrušené letiště v Žatci, kde měla také vzniknout průmyslová zóna, nakonec tam jsou tři haly.
Mezi dnešními exempláři bylo i několik historických letounů, které jsou ve vlastnictví spolku Classic Trainers. Už deset let využívají v Líních jeden větší hangár, kde mají aktuálně 10 letounů. Taktéž tam provozují i muzeum, které se věnuje více než 110 let dlouhé historii plzeňského letectví i rodákům ze západu Čech bojujících v řadách RAF za druhé světové války. Dny otevřených dveří v hangáru navštíví tisíce lidí. Pravidelně jsou také k vidění na leteckých dnech. Také oni pociťují v těchto dnech velkou nejistotu.
„Nemáme kam jinam jít. Naše letadla jsou poměrně veliká a potřebují určité zázemí i co se týče skladu náhradních dílů a podobně. Není to jen o letadlu. Byla by to obrovská komplikace. Kdyby došlo na nejhorší, tak by se musela sbírka rozdělit a umístit jinam po republice. Nejsou to stroje, které postavíte někam do rohu letiště pod otevřené nebe“ postěžoval si Miroslav Tomana ze spolku Classic Trainers.
Stát dříve označil letiště za strategické
Na letišti funguje také Letecká záchranná služba Armády ČR i její výcvikové středisko. Na letišti působí Aeroklub Plzeň-Bory, pět leteckých škol a dalších 70 firem, které mají pronajaté objekty mimo letištní plochu.
Jasno, zda průmyslový park vznikne, bude po 31. srpnu. Do té doby musí ministryně obrany Jana Černochová (ODS) rozhodnout, zda armáda letiště potřebuje nebo ne. Ještě v roce 2019 přitom ministerstvo označilo letiště za strategické. „Letiště má své místo ve struktuře objektů potřebných pro obranu státu. Vzhledem k bezpečnostní situaci v Evropě má zajistit zázemí pro vynucená přistání a krizové stavy. Tento prostor je dále využíván k výcviku složek NATO a Armády ČR,“ cituje deník Právo žalobu, kterou ministerstvo sepsalo, když se bránilo placení obcím za užívání jejich pozemků v části areálu.
„Tato mapa ukazuje pokrytí naší republiky letišti s pevnou vzletovou a přistávací dráhou do vzdálenosti 50 kilometrů. Tyto letiště jsou důležité pro případy krizových situací. Pokud by bylo zrušeno letiště v Líních, tak tady vznikne obrovská díra nad celou Šumavou i nad Českým lesem,“ upozornil majitel letecké školy Luděk Kraus.
„Záměr likvidace letiště, doporučovaný ministerstvem obrany, je pro nás nepochopitelný. Letiště je kdykoli armádě k dispozici, provoz a údržba je plně hrazená z prostředků naší společnosti," popsal Petr Kutný, jednatel české firmy PlaneStation, která má od roku 2000 areál v pronájmu na 50 let s opcí na dalších 50 let. Firma se od roku 2012 soudí s ministerstvem, které tvrdí, že mu firma neplatí. PlaneStation naopak říká, že resort nesplnil své smluvní závazky. Nájemci letiště potvrdili, že firmě PlaneStation platí a na letišti všechno funguje.
„Zrušení letiště je krátkozraká a bohužel případně nevratná hloupost. Letiště je strategická dopravní infrastruktura každé oblasti. Letiště Plzeň-Líně je hojně využíváno a svým vybavením je leteckým centrem regionu,“ dodal Švihla.
