Středa, 3. srpna 2022, 15:25
Vedení Plzeňského kraje svolá v příštím týdnu jednání s obcemi kolem armádního letiště Líně, kde by měl podle týden starého verdiktu vlády vzniknout strategický podnikatelský park Plzeň-Líně (SPP). Mohla by tam být mimo jiné i továrna na výrobu baterií do elektroaut, takzvaná. gigafactory. Obce v lokalitě s projektem na 400 hektarech nesouhlasí, obávají se ubytoven s tisíci zahraničními dělníky, problémů s dopravou a vodou i ekologií. Nájemci letiště, kteří mají v hangárech letadla, protestují proti ničení přistávací dráhy.
Oponenti záměru chtějí referenda, podávají trestní oznámení a stěžují si, že s nimi vláda ani kraj nemluví. Obce vyhrožují, že neprodají okrajové pozemky pro nutnou infrastrukturu, kterou má stát podpořit devíti miliardami korun z dotací. Dovedou si ale představit, že by se zóna zmenšila na méně než polovinu, a byla by tam výroba s vysokou přidanou hodnotou.
Jasno zda průmyslový park vznikne, bude po 31. srpnu. Do té doby musí ministryně obrany Jana Černochová (ODS) rozhodnout, zda armáda letiště potřebuje nebo ne. Ještě v roce 2019 přitom ministerstvo označilo letiště za strategické. „Letiště má své místo ve struktuře objektů potřebných pro obranu státu. Vzhledem k bezpečnostní situaci v Evropě má zajistit zázemí pro vynucená přistání a krizové stavy. Tento prostor je dále využíván k výcviku složek NATO a Armády ČR,“ cituje deník Právo žalobu, kterou ministerstvo sepsalo, když se bránilo placení obcím za užívání jejich pozemků v části areálu.
Čtvrtek, 28. července 2022, 17:32
Starostům obcí i místním obyvatelům se nelíbí přístup Plzeňského kraje ohledně plánované výstavby podnikatelského parku Plzeň-Líně. Podle jejich slov je kraj obešel a jednal za jejich zády. Rozhořeni jsou také provozovatelé aeroklubů, podle...
„Vláda teď rozhodla, že se má posoudit, jestli ho ministerstvo obrany (MO) potřebuje nebo nebo ne, vzhledem k mezinárodní situaci. Má to sdělit do konce srpna. Pokud by ho uvolnilo, tak dá stát finance na infrastrukturu," uvedl náměstek hejtmana Pavel Čížek (STAN). Kraj chce dohlížet na to, aby vše bylo řádně projednáváno s obcemi, aby byly zapojené do všech řízení.
„Teď se z toho dělá velká věc, ale není to žádné novum. O tom, že tam má být dřív nebo později průmyslová zóna, rozhodlo v zásadách územního rozvoje v roce 2008. Už tehdy to bylo řádně projednané s obcemi a kraj pak zásady schválil," řekl Čížek. Plocha je tam daná a o tom, zda se využije část nebo celá, záleží na dalších procesech. Stát se teď podle něj snaží stát přejít z montoven na nové technologie a automobilky na elektromobilitu, takže hledá příležitosti, kde by to šlo řešit. Dodal, že protesty obcí chápe, protože je před komunálními volbami.
„Necháme trochu vychladnout emoce. Chceme v příštím týdnu se všemi obcemi zahájit jednání, nastavit si formu spolupráce a ustanovit pracovní skupinu, kde by měly obce zástupce," řekl hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Její vznik schválila vláda v usnesení. Na jednání pozve také zmocněnce pro přípravu průmyslového parku Edvarda Kožušníka, náměstka ministerstva průmyslu (MPO). „Všichni sice vrčí na kraj, ale o strategickém průmyslovém parku rozhodla vláda," uvedl.
Kraj podle něj nechtěl, aby někdo z Prahy rozhodoval o zóně v regionu. S obcemi i s aerokluby se chce pravidelně scházet. Ale hlavním koordinátorem by mělo být podle hejtmana MPO, do doby, než by podle usnesení vlády MO převedlo pozemky na kraj.
V pracovní skupině mají být zástupci ministerstev průmyslu, obrany, financí a dopravy, kraje a okolních obcí. Pokud podle Špotáka tým nezaloží MPO, tak bude jeho ustavení iniciovat kraj do konce srpna. Vize průmyslového parku je teprve na začátku. „Není hotová ani studie, ani projekt, nejsou vypořádány komplikované majetkové vztahy. Pokud je MO nedokáže vyřešit, tak je možné, že na tom celý projekt zkrachuje," konstatoval. Resort vede od roku 2013 soudní spory s firmou, která podle armády areál neoprávněně využívá.
Starostové okolních obcí nesouhlasí s tím, že usnesení vlády počítá s více než dvojnásobnou rozlohou průmyslového parku, než se dříve diskutovalo. Původně měla mít zóna 180 hektarů. „Jsem strašně zklamaný z toho, co dal kraj jako připomínky bez konzultace s námi, že nás obejdou a třeba že postaví sídliště ve Lhotě a podobné věci. Přijde mi, že se zbláznili," řekl starosta Dobřan Martin Sobotka (Aktivní Dobřany), který rozeslal i za další čtyři obce na různá místa protestní dopis. „Náměstek Kožušník nám slíbil, že nás pozve na jednání, které by mělo být mezi 9. až 20. srpnem," uvedl. Sobotka si myslí, že MO nakonec řekne, že letiště potřebuje a příprava průmyslového parku skončí.
V pracovní skupině bude zástupce Plzně, jehož tam prosadil exprimátor Plzně a ministr kultury Martin Baxa (ODS), ale obce by tam chtěly ještě někoho z krajského sdružení měst a obcí. Podle Sobotky panuje odpor všech okolních obcí proti 400hektarové zóně. „Každý má trochu jiné motivace, trochu jiné obavy. Všichni by v podstatě brali to, kdyby se postavila na 180 hektarech gigafactory a zbytek průmyslových ploch by se odepsal," uvedl. Sobotka se domnívá, že tam ale strategický průmyslový park nikdy nebude, protože nelze stihnout natáhnout vedení 400 a 100 kilovoltů, přivaděč vody z Plzně a další. Park by měl být podle vlády připravený pro strategického investora do roku 2027.
Primátor Plzně Pavel Šindelář (ODS) si myslí, že kraj by měl začít komunikovat s Plzní a dalšími obcemi o jeho představě území. „Jestli se tak nestane, tak to bude mít s pozemky, které patří obcím, složitější," zdůraznil. Je pro transformaci Líní na průmyslový park, ale v rozumných mezích. Není možné najednou říct, že se tady ubytuje 5000 lidí, kteří nebudou pocházet z místního trhu, když je tu nezaměstnanost tři procenta a Plzeň se o ně bude muset nakonec nějakým způsobem postarat, řekl. Dodal, že dosud neměl s nikým z vedení kraje ani jednu schůzku.
Ministerstvo průmyslu a obchodu v zaslané tiskové zprávě uvedlo: „Cílem projektu je revitalizovat jen minimálně využívané letiště.“ Toto vyjádření zvedlo ze židle především místní piloty provozovatele aeroklubů. „Tvrzení, že 400 hektarů areálu Letiště Plzeň – Líně je nevyužitých, se nezakládá na pravdě. Dle našeho názoru předkládací zpráva úmyslně zamlčuje probíhající letecký provoz se zhruba 50 místními letadly a zajišťováním provozu cizích letadel,“ zdůrazňuje předseda Aviatické sdružení Bohemia Dušan Skála.
Podle našich informací evidovalo letiště za loňský rok 19 563 pohybů jak vnitrostátních, tak i mezinárodních. Což je téměř stejné jako množství vzletů a přistání na mezinárodním letišti v Ostravě. V Líních funguje pět leteckých škol, geodetická společnost zajišťující letecké fotografování i třeba oblíbené letecké muzeum s aktivním provozem historických letadel, kam chodí na exkurze i školy.
Aviatické sdružení taktéž upozorňuje, že z fungujícího letiště mohou budoucí investoři jedině těžit. „Aviatické sdružení Bohemia považuje zrušení provozu a likvidaci mezinárodního letiště Plzeň-Líně za kontraproduktivní. Jsme přesvědčeni, že souběžná existence podnikatelského parku a kvalitního letiště je možná do budoucna vysoce výhodná pro všechny zainteresované strany,“ uzavřel Skála.
„Za loňský rok tam bylo evidováno 19 563 pohybů vnitrostátních i mezinárodních a meziročně to stále narůstá," uvedl Marek Javorský, který podal trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli záměrnému zamlčování čilého provozu a navrhl místní šetření. Tvrdí, že tam přistává a vzlétá 50 místních letadel i další cizí stroje. Dále tam funguje 70 neleteckých firem a podnikatelů, letecká záchranka a letiště využívá i armáda a NATO.
„Zhruba 200 hektarů pozemků je k dispozici ihned, aniž by se muselo zasahovat do činnosti letiště," uvedl Michal Švihla, zástupce provozovatelů pěti leteckých škol, aeroklubů a pilotů z letiště. Letiště je podle něj strategické a důležité pro celý region v případě přírodních katastrof a krizových situací. „Je to jediné takto velké letiště mezi Prahou a Norimberkem," upozornil.
Aerokluby a letecké školy rozmístí v pátek dopoledne na protest proti plánovanému rušení přistávací a vzletové dráhy 56 letadel, která jsou aktuálně v hangárech.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
