Debata okolo budoucnosti záložního armádního letiště v Líních u Plzně neutichá, ba naopak. Starostové obcí se obávají přílivu levné pracovní síly a vzniku ubytoven. Nyní se k těmto starostem přidává i novinka v podobně obřích stožárů elektrického vedení a možná výstavba větrných parků. Tyto dodatky k plánové průmyslové zóně zahrnul Plzeňský kraj do aktualizace plánu zásad územního rozvoje (ZÚR). Problém ovšem je, že o těchto změnách mnozí vůbec netušili.
O tom, že se bude na krajském zastupitelstvu řešit ZÚR se dozvěděl starosta Dobřan Martin Sobotka (Aktivní Dobřany) a jeho kolegové čirou náhodou. O to větší je pak čekal šok. „Opoziční zastupitelé se dotazovali, co obsahuje ta aktualizace, že žádné přílohy neviděli. Ten dokument nicméně začíná tím, že předmětem aktualizace ZÚR je zrušení letiště Líně a jeho ochranného pásma, ale že tam zůstane veřejné logistické centrum. K tomu se přidají industriální parky Průmyslu 4.0 a solární a větrné parky,“ říká Sobotka, který se zároveň stal hlavním hlasem dotčených obcí mezi nimiž je Chotěšov, Líně, Zbůh, Nová Ves, Dnešice, Horní Lukavice, Chlumčany, Přeštice a Vstiš. Pozemky pod letištěm vlastní ministerstvo obrany společně s obcemi.
Podle Sobotky nebude mít průmyslový park dopad jen na blízké okolí, ale na celý region. O to více nechápe přístup kraje, který podle něj se starosty vůbec nekomunikoval a vše se dozvídali až z médií. To zmiňovali ostatně i další krajští zastupitelé.
„Jsme tu svědky naprosté nekomunikace ze strany nového vedení kraje, které vzniklo v únoru. Teď se z médií dozvídáme o schůzkách a v květnu podepsané příkazní smlouvě s architektem Hynkem Gloserem. My nevíme, jaký má kraj záměr s letištěm. Je to ukončení jeho provozu? Je patrné, že s občany, kterých se to dotýká, nikdo nekomunikoval,“ zdůraznila Radka Trylčová (ODS).
„Rada Plzeňského kraje k tomu nepřijala žádné usnesení. Tato ZÚRka předpokládá rozhodnutí vlády, všechno ostatní je nějaká konstrukce. Za sebe jsem už dříve řekl, že je to mimořádně zajímavý projekt i pro jinou lokalitu. Já osobně se rozhodnu až budu znát ekologické, dopravní, personální a sociální dopady. Jsem pro zachování letiště,“ shrnul Roman Zarzycký (ANO).
Pondělí, 8. srpna 2022, 18:25
Hojně diskutované téma možné výstavby továrny na výrobu baterií do elektroaut, takzvaná gigafactory, se už dostalo za hranice Plzeňského kraje. Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny a poslankyně za Karlovarský kraj Jana Mračková Vildumetzová (ANO) se...
Připomínky k projektu za hejtmanství odeslal vládě náměstek pro regionální rozvoj Pavel Vanka (ANO). „Zóna byla dána do zásad územního rozvoje už v roce 2008 a už tehdy tam bylo připuštěno, že kromě letiště tam může být i průmyslová zóna. To bylo opětovně potvrzeno. Až vláda a nějaký investor řekne, co tam bude, tak budou následovat konkrétní kroky. Nemá smysl o tom teď vymýšlet nějaké pohádky. My dodnes nemáme fakta od vlády, proto jsme bod územních zásad stáhli,“ reagoval na dotazy opozičních zastupitelů náměstek hejtmana Pavel Čížek (STAN).
Náměstek Josef Bernard (STAN), který se oteřeně staví pro vznik průmyslové zóny, dále argumentoval tím, že stavba fabriky pomůže snížit tempo zadlužování naší země a že v případné továrně na výrobu autobaterií nebudou pracovat levní zahraniční dělníci, ale kvalifikovaní pracovníci. „Druhou věcí je, že nemáme žádné informace. Snažíme se je získávat od vlády i od Volkswagenu, ale bohužel je nedostáváme. Říkáme, že chceme poloviční rozměr továrny, chceme zachovat přistávací dráhu a nevím, proč se vůbec vznáší téma letecké záchranné služby,“ pokračuje Bernard.
Hejtman se také osobně sešel se zástupci provozovatele letiště v Líních, majiteli leteckých škol a se členy aeroklubů. Důvodem bylo, aby si vyjasnili skutečnou situaci. Schůzka proběhla 4. září, tedy jeden den před jednáním zastupitelstva. Piloti sami říkají, že je návštěva z vedení kraje moc neuchlácholila.
Debata došla i na samotné fungování letiště. „Zdá se mi, že někteří kolegové dělají hodně proto, abychom se tu dočkali plnohodnotného vojenského letiště. Já jen připomínám, že obce vedly léta boj za to, aby tam MiGy nepřistávaly. Gripeny nebo F-35 nemají tlumiče a já jen upozorňuju, že děláte hodně proto, abychom tu to plnohodnotné letiště opět měli,“ vytáhl Bernard.
„Pan Bernard nás tady straší tím, že tu bude vojenské letiště. Jestli tedy jako předseda rozpočtového výboru něco takového ví, tak by mě strašně zajímalo, proč tuto informaci nemáme. To je až nehorázné, aby v této době, kdy tu máme válku na Ukrajině, nás někdo strašil tím, že tu bude vojenské letiště. Jestli se toho někdo chytne, tak budeme vypadat jako blázni. Je to nadnárodní projekt, kolega Bernard řekl, že chce, aby byl poloviční, váš druhý kolega řekne, že neví, jak je to velké. Nerozumím tomu,“ rozčiloval se zastupitel Ivo Grüner (ČSSD).
Úterý, 6. září 2022, 09:01
Jednání krajského zastupitelstva slibovalo ožehavá témata, jako je koupě městských lázní i debatu okolo záložního armádního letiště v Líních, kde by mohla podle vládního usnesení vzniknout továrna na výrobu baterií do aut. Tyto opozicí kritizované...
„Jestli jste někdy viděli 400Kv vedení, tak tyto obrovské stožáry by tam měly být dva, plus ještě jeden menší. To nám chtějí táhnout nivou Radbuzy, kterou označili za lokalitu pro Zdravou krajinu a kde nám dali peníze na cyklostezku. Nehledě na to, že ty koridory vedou i nad vesnicemi. To nás už hodně naštvalo,“ neskrývá Sobotka své rozhořčení.
„Za další podraz považuji to, že v návrhu ZÚR vůbec nezohlednili naši snahu zmenšit průmyslovou zónu a je tam pořád i to, co je mimo prostor stávajícího letiště. Jen v případě Dobřan je to 174 dalších hektarů, které jsou naplánované až nějakých 200 metrů od oken domů a nad lesoparkem. To opravdu nechceme,“ vysvětluje starosta. Rozhodnutí nad změnou ZÚR ale nepadlo a zastupitelé jej na poslední chvíli z jednání vyškrtli. Znovu by se o něm mohlo jednat tento pátek na mimořádném zasedání krajského zastupitelstva. Na programu tento bod ale není.
Tyhle všechny změny jsou hlavním důvodem, proč zástupci obcí poslali včera na kraj otevřený dopis, kterým jasně říkají, že je úřad už dvakrát podrazil. „Dvakrát jste nám lhali, dvakrát jste nás neseznámili s podstatnými dokumenty. Jestli se to stane ještě jednou, tak Plzeňský kraj už vůbec nevnímáme jako partnera, ale jak nepřítele. Jsme všichni přesvědčení, že kdybychom na tom zastupitelstvu nebyli, tak to odmávali,“ myslí si Sobotka.
A jak argumentuje krajský úřad? Dle něj je celá věc záležitostí Vlády ČR a on není tím hlavním hráčem. Z ministerstva průmyslu a obchodu přišla 27. července tisková zpráva, že vláda schválila záměr vybudovat v Líních u Plzně strategický podnikatelský park. Zpráva mimo jiné říkala o návrhu toto: „Příprava počítá s demolicí veškeré letištní infrastruktury a přípravou zóny o celkové maximální rozloze až 391 hektarů.“ Dále zpráva popisovala letiště jako minimálně využívané, což nadzvedlo ze židle místní piloty a majitele leteckých škol.
Poslední stanovisko k celé věci zveřejnil kraj 30. srpna, tedy jeden den předtím, že mělo ministerstvo obrany definitivně posoudit, zda letiště potřebuje či nikoli. Stanovisko je ale neveřejné. Podle našich zdrojů si však chce armáda letiště ponechat.
Pátek, 5. srpna 2022, 17:10
Více než 50 letadel zaplnilo ranvej na záložním armádním letišti v Líních u Plzně. Jde o stroje, které jsou trvale umístěné ve zdejších hangárech a využívají je letecké školy, aerokluby, parašutisté nebo spolek zaměřený na historii. Akcí chtěli...
„Plzeňský kraj by chtěl být jakýmsi mediátorem mezi Vládou ČR, obcemi a zájemcem, tedy Volkswagenem. O osudu pozemku vždy v rámci zákonných mezí rozhoduje jeho vlastník. V majetku kraje není jediný metr, a tudíž kraj nemá jakoukoli rozhodující pravomoc s pozemky jakkoli nakládat,“ sdělil hejtman Rudolf Špoták (Piráti).
V předchozích sděleních kraj uvedl, že automobilka, která by měla v Líních postavit továrnu na výrobu baterií do elektroaut, počítá s investicí až 120 miliard korun a zaměstnala by až 4 500 lidí. Ve svém prohlášení vedení kraje tvrdí, že je proti ubytovnám a levné pracovní síle. „V tomto jsme nekompromisní. Naší podmínkou je růst bytů pro zaměstnance s vyšší kvalifikací, které bychom rádi přivedli do kraje s ohledem na nízkou nezaměstnanost v Plzeňském kraji. Rozhodně jsme proti vzniku ubytoven, kterých se veřejnost bojí,“ říká Bernard. Ve sdělení kraje z 30. srpna také připustil, že je podle něj ve hře i zachování letové dráhy, což ovšem nemusí znamenat zachování dosavadního leteckého provozu.
„Celý areál 30 let chátrá, letiště je zdevastované. Firma, která ho má v nájmu, se o prostory absolutně nestará. Máme příležitost tuto lokalitu změnit. Jsme si vědomi toho, že je to projekt náročný a tematicky citlivý, určitě je ale v našich silách ho ovlivnit a přinést kraji nějaké benefity. Aktuálně nemůžeme dělat nic jiného než čekat, protože je vše v gesci Vlády ČR,“ doplňuje hejtman.
Podle Sobotky je ale celá věc s gigafactory jen jedna velká blamáž. „Jsem přesvědčen, že žádná baterkárna tady nebude. Je to jen vyprávěnka a pohádka, aby to vypadalo jako strategická investice, ale jde o to, aby se toho někdo zmocnil a udělal si z toho co chce. Tím jsem si naprosto jistý,“ říká rozhodně Sobotka.
Už od dubna se snaží starostové obcí z bezprostřední blízkosti letiště navázat kontakt s Plzeňským krajem, aby společně mohli řešit podmínky, za kterých by byli ochotni respektovat vznik průmyslového parku. O jeho vzniku se však dozvěděli z médií a ne od kraje. Aspoň tak situaci vidí starosta Dobřan Martin Sobotka.
„Na prvním jednání s hejtmanem se ještě mluvilo o ploše 180 hektarů. Sdělil jsem mu všechny obavy, které z toho máme. Šlo logicky o oblast ekologie, zaměstnanost, dopravu a náklady na veřejnou infrastrukturu. Tehdy nás ujišťoval, že je to tak výjimečný projekt a tak štědrý investor, že se nemusíme bát,“ ohlíží se zpětně Sobotka. Podle jeho slov byli starostové ochotni se o projektu bavit, ovšem za podmínek, že by zmizela z plánu zóna sahající mimo letiště a že by kraj nabídl východisko, jak řešit případné další problémy.
V květnu navrhli zástupci obcí, aby kraj objednal studii, která by zodpověděla na zásadní otázky a zcela jasně by určila, jestli má takový projekt vůbec smysl. „Do toho po nás náměstek ministra chtěl, abychom si sestavili seznam přání, kdo chce například postavit novou školu, hasičskou cisternu a podobně. To jsme opakovaně odmítli. Chtěli jsme analýzu a vědět, kterých obcí se to dále bude týkat a s kým se o tom máme společně bavit,“ zdůraznil Sobotka. Dále připustil, že byla chyba, že nemají z předchozích jednání žádné zápisy a spoléhali se jen na slovní přísliby, že budou o všem informováni. Návrh usnesení vlády, který ze 180 hektarů udělal bezmála 400, jim ale kraj třeba nezaslal. Důvěra starostů tím velmi klesla a začali vše sdílet veřejně na sociální sítě.
Letiště Plzeň-Líně bylo založeno v roce 1952 jako vojenské letiště a je neodmyslitelně spjato s 5. stíhacím plukem, který vznikl už v roce 1945. Jeho piloti létali v Británii na Spitfirech. Pluk poté působil v Plané u Českých Budějovic a posléze na letišti Plzeň-Bory, které později ustoupilo průmyslové zóně. Piloti tak našli zázemí právě v Líních, kde létali na několika typech letounů MiG. Od roku 1996 je letiště veřejné. Nyní hrozí, že místo oslav 70. výročí bude letiště zbouráno.
„Začal jsem s tím ve chvíli, kdy jsme se dozvěděli, že kraj bez toho, aby nás informoval, poslal velice brutální připomínky v náš neprospěch. Najednou se měly stavět u Lhoty ubytovací kapacity a bylo tam dokonce napsáno, že se tím předejde námitkám obcí, což nám přišlo jako naprosto přiznané obcházení obcí. Poslali jsme otevřený dopis, načež jsem měl další schůzku s panem hejtmanem a s panem Čížkem. Moji důvěru to ale nijak neobnovilo. Od hejtmana jsem se dozvěděl, že kraj žádnou studii neobjednal, protože ten projekt je ještě na vládě, a tak se jím kraj nebude zabývat,“ podotkl Sobotka.
Na dotaz naší redakce, jak kraj se starosty takto velké téma komunikoval odpověděl hejtman vyhýbavě: „Vláda ČR je ten hlavní partner a tím, kdo si určil tento brownfield za svůj strategický. Plzeňský kraj byl pouze k těmto jednáním přizván," reagoval hejtman na první otevřený dopis starostů a po dotazu naší redakce.
Začátkem srpna Sobotka dle jeho slov opět mluvil s hejtmanem, který ho měl ujistit, že se nic nového ve věci kolem letiště neděje. „Říkal, že nevidí důvod se scházet, že kraj nic nepodniká a kdyby ano, tak nám to řekne. Že v nejbližších 14 dnech nevidí důvod se scházet, dokud vláda neřekne, jestli si to letiště nechá nebo ne,“ popisuje starosta Dobřan. Nedlouho poté bylo ono slavné jednání zastupitelstva.
„Trvdí nám, že v tom kraj nic podstatného nepodniká, nic nedělá a je pasivní a pouze čeká na vládu s tím, že kdyby se náhodou něco dělo, tak nás budou informovat a zároveň mají už 29. 6 schválený tento dokument, který předloží 5. září zastupitelstvu?" ptá se Sobotka a pokračuje: „A to není ledajaký dokument. Ten dokument byl projednávaný s ministerstvem životního prostředí (MŽP) a podobně. A dokonce si MŽP vyžádalo doplnění, které přišlo 11. května. Takže od dubna až do toho 5. září nám úplně nepokrytě lhali. Pořád říkali, že v tom nic nepodnikají a zároveň nám tu navrhli dráty nad baráky,“ popisuje starosta
A jaká je situace dnes? Důležité je podle starostů nepanikařit a nevyvolávat v lidech paniku. „Pokud zůstaneme jednotní, tak se bez nás kraj nehne a my to nedovolíme. Musíme společně držet i po volbách. Pro mě osobně jako starostu Dobřan jsou zásadním problémem dráty mezi Dobřany a Vstiší. Je to zvěrstvo,“ dodává Sobotka s tím, že už dříve město investovalo zhruba 16 milionů korun do výkupu polí, aby zabránili stavbě průmyslové zóny.
Závěrem je nutné dodat, že vedení kraje už před časem slíbilo, že Letecká záchranná služba Armády ČR zůstane na letišti. „Je plánováno, že v případě průmyslové zóny by nadále Letecká záchranná služba Armády ČR byla součástí tohoto areálu. Byla to jedna z podmínek ministerstva obrany, pokud dá toto letiště k dispozici,“ ujišťoval hejtman.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Naprosto souhlasím s p. Sobotkou, že tohle celé je jedna velká blamáž a že někomu jde o to získat tyto obrovské pozemky, aby si tam potom mohl dělat co chce. A to se ještě nikde nemluví o tom, že v lokalitě letiště má pronajaté prostory několik desítek firem. Kam půjdou ty firmy se svými dílnami, sklady a zázemím?
