Na utajovaném rozlehlém nalezišti na severním Plzeňsku našli archeologové kolem 500 zlatých a stříbrných keltských mincí, 80 kusů sekaného zlata, zlaté i bronzové šperky, jejich zlomky a další věci. Jsou z pozdní doby halštatské a doby laténské, tedy z 6. až 1. století před naším letopočtem. Na rozsáhlé ploše 12 až 16 hektarů nalézají archeologové od roku 2021 v mělčích vrstvách zeminy náhodně roztroušené předměty v místech, kde se žádné keltské centrum nepředpokládalo. Díky tomu, že se jim podařilo důsledně utajit naleziště a ochránit ho před rabováním a nelegálními nájezdy hledačů pokladů s detektory, považují zachovalou lokalitu za výjimečnou ve středoevropském kontextu.

Jedinečné, unikátní a nevídané. Těmito slovy komentovali archeologové objev takzvaného Nedražického pokladu. Před čtyřmi lety ho našel manželský pár, který šel na procházku se psem a v místě rozrytém divočáky je zaujaly blýskavé mince. Nálezci na nic nečekali a ihned zavolali odborníky. Západočeské muzeum v Plzni mince předloni na měsíc vystavilo. A nyní představilo i novou knihu, která podrobně informuje o tomto výjimečném pokladu.

Kde se v Plzeňském kraji razily mince? Kolik ukrytých pokladů se u nás našlo a kam až sahá historie platidel v západních Čechách? Na všechny tyto otázky odpovídá výstava v Západočeském muzeu v Plzni. Věděli jste, že plzeňská pobočka České numismatické společnosti je v tuzemsku vůbec tou nejstarší? Tento vědní obor se ale nezabývá jen mincemi, ale také odznaky, medailemi, psími i pivními známkami.

Tisíce stříbrných mincí pocházejících z období třicetileté války našli přesně před 14 lety archeologové při přestavbě náměstí v Kašperských Horách. Když zkoumali bývalou hornickou šachtu, kterými je tam podzemí doslova protkáno, netušili vůbec, jaký mimořádný poklad na ně čeká. Archeologové náměstí tehdy zkoumali před jeho kompletní rekonstrukcí. Nález odkryli při začišťování povrchů, kdy ještě neprobíhal regulérní archeologický průzkum.

Nebýt prudké bouře, která se začátkem června 1771 přehnala nad Rokycanskem, asi bychom dnes o obrovském pokladu ani nemluvili. Voda na jednom místě podemlela břeh potoka a odhalila několik lesklých plíšků. Místní sedlák si jich tehdy pár odnesl domů a dal dětem na hraní. Později se na břehu objevily další zlaťáky a vrcholem byl velký kovový kotel plný lesklých mincí. Odhadem jich mohlo být až sedm tisíc, většina jich ale byla roztavena a zpracována na dukáty.

Celkem 435 zlatých a stříbrných mincí ze 14. století mají podle odborníků hodnotu čtyř miliónů korun. Poklad ukrýval les nedaleko kladrubského kláštera na Tachovsku. Mince nalezli dva lidé, co tudy šli náhodou při procházce a všimli si místa rozrytého divočáky, kde se na povrchu povalovalo několik blýskavých předmětů. Zbylé byly pod kamenem.

Poklad stovek zlatých a stříbrných mincí ze 14. století našel koncem března chodec v lese nedaleko kláštera Kladruby na Tachovsku. Nález mimořádné hodnoty je v západních Čechách ojedinělý. Zda jej v lese v mělké skrýši pod plochým kamenem ukryl zástupce kláštera, nebo třeba lupič, zatím nelze určit. Poklad obsahoval mimo jiné 92 zlatých mincí o váze 325,88 gramů.