Muzeum představuje své poklady, podívejte se na unikátní mince, medaile nebo psí známky z roku 1876

„Nápad na tuto výstavu se zrodil už loni, neboť naše muzeum dostalo od plzeňské pobočky České numismatické společnosti velkou sbírku medailí, odznaků, žetonů a tak dále. Tato pobočka letos slaví sté výročí! Veřejnosti proto představíme čelní numismatiky z Plzeňska, jejich práci, sbírky a publikace. Zajímavostí je, že plzeňská stopa se dá vysledovat až do 16. století, tedy samých počátků numismatiky u nás. Jan Skála z Doubravky byl jedním z našich vůbec prvních numismatiků,“ prozradil kurátor výstavy Miroslav Hus.

Zkoumání mincí je podle předsedy plzeňské pobočky České numismatické společnosti Jiřího Hány stále lákavým a populárním oborem. „Uspořádání sbírky je vizitkou sběratele. Když jsem ještě dělal soudního znalce, tak jsem se setkal se sbírkami poházenými v dětských kufřících i s těmi, které byly krásně vyskládané a roztříděné s popiskami,“ vzpomněl Hána. Nejde přitom jen o shromažďování platidel. Nutné je také mince správně vyčistit, což může trvat i několik týdnů. Pak je tu práce s katalogy, odborné přednášky i samotná evidence předmětů.

„Jsou tu investoři, kteří nakupují unikátní mince za stovky tisíc až miliony korun. Pak jsou tu ti skromnější. Mince je kus historie, kterou každý může mít doma. Pražský groš nebo fenik vyjdou na desítky až stovky korun. Dokonce i římskou 2000 let starou minci můžete pořídit v řádu stovek či nižších tisíců korun,“ zdůrazňuje Hána.

Na výstavě v Plzni se kromě historie samotné numismatiky dozvíte i další zajímavosti. Například to, že tento vědní obor zahrnuje i například psí známky. Nejstarší, kterou výstava představuje, pochází z roku 1876.  

Hranatá známka z Nezvěstic je například na 15 domácích chlebů a pochází z počátku 20. století. Na druhé fotografii je psí známka z roku 1876.

„Pak jsou tu ještě takzvané pivní známky, které dostávali zaměstnanci pivovaru a směňovali je za pivo. Jsou tu nejen známky z plzeňského pivovaru, ale také i ze Starého Plzence, Štěňovic či Světovaru. Takovéto známky měly i například pekárny či mlékárny,“ přibližuje Hána. „Také obce razily vlastní kovové známky pro své obecní kuchyně. Tyto známky se rozdávaly žebrákům a chudým, aby je směnili za polévku,“ doplňuje k historii prvních stravenek kurátor výstavy.

Výstava představuje také zajímavé nálezy mincovních pokladů na území Plzeňska. Jedním z posledních byl například objev 92 zlatých a 343 stříbrných mincí na Tachovsku. Zatímco u zlatých mincí byly kromě českých dukátů Karla IV. také mince zahraniční, u stříbrných mincí šlo pouze o české groše. Poklad našli pejskaři při procházce. Podle odborníků byla hodnota nálezu čtyři miliony korun.  Ve 14. století by se za to dala pohodlně koupit celá vesnice. 

A jaká mince se dá považovat za mincovního Modrého Mauricia? Modle experta z plzeňského muzea to má každá země jinak. „U nás se za něj dá považovat pětihaléř z roku 1924. Tyto mince se neměly původně vůbec razit, ale nakonec jich bylo vyrobeno pár na zkoušku. Odhaduje se, že jsou jich desítky kusů, ale nikdo to přesně neví. Jejich hodnota se pohybuje v milionech, naposledy se prodal za půl druhého milionu,“ dodal Miroslav Hus.  Z modernějších mincí se za ceněnou považuje desetikoruna s malým „kč“ z roku 1993.