Pohádkový poklad v podobě 3756 stříbrných mincí nalezli archeologové pod povrchem náměstí v Kašperských Horách před 14 lety

„Celkem 3756 mincí bylo uloženo v keramickém hrnku uzavřeném dřevěnou pokličkou, asi 40 centimetrů pod povrchem v blízkosti bývalého zlatodolu Masných krámů,“ popsal unikátní poklad krátce po jeho nálezu Vladimír Horpeniak, historik Muzea Šumavy. Řada mincí se časem a působením vlhkosti slepila do hrudek, které museli odborníci při restaurování nálezu opatrně rozlepit a mince zbavit vrstvy měděnky. Náročné restaurování si vyžádalo stovky hodin odborné práce.

Většina mincí jsou tříkrejcary, krejcary a nejdrobnější haléře a feniky. Pocházejí z mincoven v Německu, Česku, Rakousku, Polsku, Švýcarsku či Nizozemí. Nejstarší je český parvus Jana Lucemburského, který žil v první polovině 14. století, nejmladší tříkrejcar Ferdinanda II. s letopočtem 1630. Parvus je poměrně vzácná mince, protože se jich razilo málo a pro svoji „kvalitu“ byly brzy stahovány z oběhu. K zajímavostem patří ražby Albrechta z Valdštejna.

Kašperské Hory ve středověku patřily k poměrně významným sídlům a proto odborníci předpokládali, že archeologové při průzkumu náměstí nějaké zajímavé nálezy uskuteční. V době třicetileté války město podle historiků trpělo kvůli vojskům. Bylo v té době běžné, že lidé si tehdy v obavě před drancujícími vojáky zakopávali svůj majetek do země. Výjimkou nebyly v Kašperských Horách ani další archeologické nálezy. Malý poklad v mincích se tam údajně nalezl někdy v 20. či 30. letech minulého století. Při různých stavebních pracích se poblíž náměstí našly v nedávné době také pozůstatky domků a dalších staveb či zachovaná keramika.