V úctyhodném věku osmadevadesáti let zemřel válečný veterán a osvoboditel Plzně Valère Gustin. Ještě letos v květnu se zdravil s tisícovkami Plzeňanů, účastnil se pietních aktů i rozdával podpisy. V polovině října také slavnostně odhalil pamětní desku v belgickém Liège, kterou Plzeň věnovala vojákům ze 17. střeleckého praporu.

Zástupci Plzně odhalili v belgickém Liège pamětní desku 17. střeleckému praporu, který se podílel s 3. americkou armádou generála Pattona na osvobození západních Čech. U slavnostního odhalení byli také veteráni Valère Gustin a Luc Rensonnet, kteří pravidelně navštěvují Slavnosti svobody.

První polistopadový prezident, dramatik a disident Václav Havel by dnes oslavil 86. narozeniny. Zatímco loni při půlkulatém výročí přišly do Šafaříkových sadů v Plzni desítky lidí z řad politiků i veřejnosti, dnes položil květiny k lavičce Václava Havla pouze končící primátor Pavel Šindelář (ODS).

Radní města rozhodli o umístění pamětní desky na rodný dům Miroslava Horníčka v Karlově ulici v Plzni. Po tomto slavném rodákovi už nese například jméno foyer Malé scény Nového divadla. V loňském roce také nechalo město zrestaurovat lavičku ve Smetanových sadech, kde Horníček rád sedával. Příští rok to bude už 20 let od hercova úmrtí.

Badatelka, spisovatelka Václava Jandečková z Domažlicka, která se věnuje hledání důkazů o činnosti komunistické Státní bezpečnosti (StB) v česko-bavorském pohraničí za studené války, chce výsledky své činnosti co nejvíc dostat do povědomí lidí na obou stranách hranice. Za svou činnost v německém Schönsee dostala ocenění Stavitel mostů za podporu přeshraniční spolupráce. Letos se díky její spolupráci s dalšími partnery chystají v příhraničí komentované divadelní výpravy, odhalení čtyř informačních tabulí, pamětní desky či vydání komiksu.

Jako mladá židovská dívka prošla Zdenka Fantlová čtyřmi koncentračními tábory. Na svobodu se znovu dostala až v dubnu roku 1945. Z celé rodiny zůstala naživu pouze ona. Podle jejích slov jí dodávala sílu naděje a láska ke snoubenci. Ani jeho už znovu nespatřila. Zdenka žila a chodila do školy v Rokycanech a stále na ně vzpomíná. Právě tam ji také ke stým narozeninám odhalili pamětní desku. Stále vitální dáma momentálně žije v Anglii a shodou náhod v domě, kde se spřádaly plány operace Antropoid.

Dvanáctiletou židovskou dívku Věru Kohnovou, která se za druhé světové války stala jednou z plzeňských obětí holokaustu, připomíná pamětní deska na jejím rodném domě v Koperníkově ulici pamětní deska. Dívčina podoba se nedochovala, zůstal po ní jen deník, který si psala půl roku před nuceným odjezdem do Terezína. Na devadesáti stránkách v něm dětskýma očima zachytila poslední měsíce života židovských obyvatel Plzně před transportem do nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů. Díky deníku je Věra Kohnová přirovnávána ke známější židovské autorce deníku Anně Frankové.

Veřejným čteným s podtitulem A nebuďte smutnej, Vaňku! si dnes v Plzeňané připomínají deset let od úmrtí prvního českého prezidenta Václava Havla. Akce se v kulturním prostoru Moving Station účastní 85 čtenářů všech věkových kategorií. Myšlenkám dramatika a významného českého a světového politika přišly naslouchat desítky lidí a další postupně přichází a střídají se. Program se souběžně vysílá také online. S Plzní se pojí kus Havlova života, kdy zde dokonce nějakou dobu pobýval. Jednalo se však o nedobrovolnou návštěvu borské věznice.

V jednom z prvních transportů do koncentračních táborů, které před 80 lety vyjely z Plzně, seděla i dvanáctiletá dívka Věra Kohnová se svou rodinou. Zanechala za sebou deník, autentické svědectví doby, který bývá přirovnáván k celosvětově známému deníku Anny Frankové. Spolek W21, jenž sdružuje autory, pořádá besedy a podporuje literární život v Plzni, nyní inicioval vznik pamětní desky pro Věru Kohnovou.

Narozeniny prvního polistopadového prezidenta, dramatika a disidenta Václava Havla si dnes připomněli politici i veřejnost v Plzni u Havlovy lavičky v Šafaříkových sadech. Na místě zazněly úryvky z Havlových děl, účastníci vzpomínkové akce pokládali květiny a zapalovali svíčky. Plzeň byla osmým městem na světě, kde byla lavička instalována. Tím prvním byl Washington, kde lavička stojí v univerzitním areálu. Plzeňská Havlova lavička má kruhový stolek, kterým prorůstá lípa. Autorem díla je architekt Bořek Šípek. V Plzni Havel také jeden čas pobýval, ale jen jako vězeň totalitního režimu na Borech.