Přesně před 56 lety napadla vojska Varšavské smlouvy Československo. Smutné výročí okupace si dnes připomíná Česká republika. I do Plzně přijely ruské tanky 21. srpna 1968. Klíčovou roli v prvních dnech okupace sehráli stateční občané Plzně, zaměstnanci plzeňského rozhlasového studia a také televizní vysílač Krašov na severním Plzeňsku. Odtud se totiž v prvních dnech okupace šířily do celé republiky důležité, ale hlavně také svobodné informace.

Jen několik desítek metrů od hranic stojí nový pamětní kámen s deskou a plastikou v podobě podaných rukou. Slavnostně ho pod Ovčím vrchem nad Folmavou odhalili zástupci Plzeňského kraje, Domažlic a města Furth im Wald. Dílo má symbolizovat dobré vztahy mezi členskými zeměmi Evropské unie a také výhody, které členství v EU přináší.

Nesmírně statečnou a noblesní ženu, která jako jediná z židovské rodiny přežila holokaust, si připomnělo město Rokycany. Zdeňka Fantlová se narodila před 102 lety a zemřela ve věku 100 let. Její život by vydal na hollywoodský trhák. Prošla několika koncentračními tábory, včetně Osvětimi. Přežila i pochod smrti. Při jednom transportu, který projížděl shodou okolností městem, kde předtím žila se Zdence podařilo z vlaku vyhodit slavný moták. Ten se zázračně dostal k adresátům a dodnes se uchoval.

Život vojenského letce a brigádního generála Miroslava Štandery byl neodmyslitelně spjat s letištěm Plzeň-Bory i aeroklubem v Letkově, jehož byl čestným členem. Během druhé světové války byl příslušníkem slavné 312. československé stíhací perutě britského královského letectva. Účastnil se ochrany vzdušného prostoru při invazi do Normandie a při bojové činnosti nalétal 1320 hodin. Dlouhé roky žil v Plzni na Slovanech, kde je také umístěna pamětní deska. Právě tam dnes zástupci města položili květiny. Od úmrtí Miroslava Štandery uplynulo dnes přesně deset let.

Čin studenta Jana Palacha, který se na pražském Václavském náměstí zapálil ve snaze probudit národ z letargie, do níž upadl po srpnové okupaci roku 1968, nezůstal osamocen. Plzeňský dělník Josef Hlavatý, který se zapálil před 55 lety, 20. ledna 1969, byl prvním z téměř tří desítek Čechoslováků, kteří tak učinili. Město Plzeň teď odhalilo na náměstí T. G. M pamětní desku Josefovu Hlavatému.

Na hollywoodský trhák by vydal život Zdenky Fantlové z Rokycan, která jako jediná z židovské rodiny přežila holokaust a nakonec se dožila 100 let. Prošla několika koncentračními tábory včetně Osvětimi i pochodem smrti. Při jednom transportu, který projížděl shodou okolností městem, kde předtím žila se Zdence podařilo z vlaku vyhodit slavný moták. Ten se zázračně dostal k adresátům a dodnes se uchoval. U příležitosti prvního výročí úmrtí Zdenky Fantlové teď město Rokycany položilo tři kameny zmizelých, věnované rodině Fantlových.

Přesně před 55 lety napadla vojska Varšavské smlouvy Československo. Smutné výročí okupace si dnes připomíná Česká republika. I do Plzně přijely ruské tanky 21. srpna 1968. Klíčovou roli v prvních dnech okupace sehráli stateční občané Plzně, zaměstnanci plzeňského rozhlasového studia a také televizní vysílač Krašov na severním Plzeňsku. Odtud se totiž v prvních dnech okupace šířily do celé republiky důležité, ale hlavně také svobodné informace.

Kuriózní, smutný i tragikomický osud měla pamětní deska připomínající osvobození města Sušice 4. pancéřovou divizí 3. americké armády. Původní deska slavnostně odhalená 6. července 1946 začala po komunistickém převratu v roce 1948 novým vládcům vadit. A následně se s deskou odehrály téměř neuvěřitelné věci.

Zcela vygumovat z dějin naší země pravdivou historii o osvobození jihozápadních Čech americkou armádou v květnu 1945 se úporně snažil celých 40 let komunistický režim. Neštítil se odstranit a zničit pamětní desky i památníky připomínající samotné osvobození. Přesně to se dělo po únoru 1948 nejen v Plzni, ale i v dalších místech českého jihozápadu až do roku 1989. Kdo tehdy nechtěl zapomenout a pokoušel se uctít památku amerických osvoboditelů, na toho čekaly policejní kontroly, výslechy, zatčení, pronásledování či perzekuce. I přes tato rizika se nelegálních a ostře sledovaných oslav zúčastnily stovky odvážných občanů.

Plzeňský rodák Miroslav Horníček patří mezi velikány českého humoru, oblíbené spisovatele a glosátory. Na divadelních prknech se potkával s Janem Werichem či Janou Hlaváčovou. Do srdcí televizních diváků se zapsal zejména rolí v komediálním seriálu Byli jednou dva písaři, od jehož premiéry letos uplynulo půl století let. Dnes je to také přesně 20 let, kdy Miroslav Horníček odešel do hereckého nebe. Město proto nechalo k tomuto výročí zhotovit novou pamětní desku. Umístěna je na hercově rodném domě v Karlově ulici č. 36.