Netradiční recesistickou pamětní desku věnovanou památce obětí žabomyších válek odhalil na plzeňském náměstí Republiky výtvarník, grafik a humorista Jan Košťál společně s kamarádem Lumírem Aschenbrennerem (ODS), senátorem a starostou městského obvodu Plzeň 2 – Slovany. Na náměstí ale deska nezůstane. Autoři vyzývají veřejnost, aby sama vybrala nebo nabídla vhodné místo pro její umístění.

Čin studenta Jana Palacha, který se na pražském Václavském náměstí zapálil ve snaze probudit národ z letargie, do níž upadl po srpnové okupaci v roce 1968, nezůstal osamocen. Plzeňský dělník Josef Hlavatý se zapálil 20. ledna 1969, tedy před 57 lety, a stal se prvním z téměř tří desítek Čechoslováků, kteří jej následovali. Město Plzeň předloni odhalilo na náměstí T. G. M. pamětní desku Josefu Hlavatému.

Klatovský rodák Václav Kopecký sloužil za druhé světové války ve Velké Británii u slavné 1. a 111. stíhací perutě RAF. Do historie letectví se zapsal svým nouzovým přistáním na vodě kanálu La Manche i tím, že se i po dalším těžkém zranění podílel na výcviku budoucích pilotů. Návrat do vlasti pro něj měl hořkou pachuť. Jako mnoho dalších letců byl také on obětí komunistické perzekuce a jeho jméno bylo zapomenuto. Teď jeho hrdinství připomíná pamětní deska na budově klatovské sokolovny.

Přesně před 57 lety napadla vojska Varšavské smlouvy Československo. Smutné výročí okupace si dnes připomínají lidé napříč republikou. Také v Plzni položili květiny například u bronzové pamětní desky s motivem tankového pásu poblíž katedrály sv. Bartoloměje. Právě i do Plzně přijely ruské tanky 21. srpna 1968. Klíčovou roli v prvních dnech okupace sehráli stateční Plzeňané, zaměstnanci plzeňského rozhlasového studia a také televizní vysílač Krašov. Odtamtud se totiž v prvních dnech okupace šířily do celé republiky důležité, ale hlavně také svobodné informace.

Zcela vygumovat z dějin naší země pravdivou historii o osvobození jihozápadních Čech americkou armádou v květnu 1945 se úporně snažil celých 40 let komunistický režim. Neštítil se odstranit a zničit pamětní desky i památníky připomínající samotné osvobození. Přesně to se dělo po únoru 1948 nejen v Plzni, ale i v dalších místech českého jihozápadu až do roku 1989. Kdo tehdy nechtěl zapomenout a pokoušel se uctít památku amerických osvoboditelů, na toho čekaly policejní kontroly, výslechy, zatčení, pronásledování či perzekuce. I přes tato rizika se nelegálních a ostře sledovaných oslav zúčastnily stovky odvážných občanů.

Čin studenta Jana Palacha, který se na pražském Václavském náměstí zapálil ve snaze probudit národ z letargie, do níž upadl po srpnové okupaci roku 1968, nezůstal osamocen. Plzeňský dělník Josef Hlavatý, který se zapálil před 56 lety, 20. ledna 1969, byl prvním z téměř tří desítek Čechoslováků, kteří tak učinili. Město Plzeň loni odhalilo na náměstí T. G. M pamětní desku Josefovu Hlavatému.

Rokycany si připomněly památku starosty Jana Anichobera. Na domě, kde strávil celý život, slavnostně odhalili novou pamětní desku. Anichober stál ve vedení města přes tři desítky let. Během jeho éry Rokycany prošly obrovskou proměnou, budovaly se školy, gymnázium, ale i továrny a celé nové čtvrtě. I díky jeho přispění vzniklo muzeum nebo sokolovna.

Tragický osud plzeňského odbojáře podplukovníka Jaroslava Weidmanna i dalších členů jeho rodiny bude nově připomínat pamětní deska. Je umístěna na domu v Dobrovského 8 v Plzni na Borech. Za svoji odbojovou činnost byl Weidmann popraven za Heydrichiády na dnes již zcela zapomenuté střelnici ve Vejprnicích u Plzně. Jeho manželku Ludmilu a dceru Milenu zavraždili nacisté ze msty v koncentračním táboře Osvětim.

První polistopadový prezident, dramatik a disident Václav Havel by dnes oslavil 88. narozeniny. Jeho památku si připomínají také v Plzni. Květiny a svíčky nosí k ikonické lavičce v Šafaříkových sadech. Pietní akty se uskutečnily také u Věznice Bory, kde Havel mezi roky 1981 - 1983 nedobrovolně pobýval. Věznici pak opět navštívil už coby prezident v květnu 1990, kdy přijel na první porevoluční oslavy osvobození Plzně americkou armádou.

Všichni čtenáři kultovních knih Jaroslava Foglara i Otakara Batličky, ale i dalších dobrodružných románů a komiksů, znají ilustrace původně zapomenutého, ale později znovuobjeveného legendárního malíře Bohumila ‚Bimby‘ Konečného. V sobotu 5 října 2024 se uskuteční již 3. ročník akce Krajem Bohumila Konečného. Autor proslul také řadou vyzývavých "pin-up girls" i budovatelských plakátů.