První polistopadový prezident, dramatik a disident Václav Havel by dnes oslavil 88. narozeniny. Jeho památku si připomínají také v Plzni. Květiny a svíčky nosí k ikonické lavičce v Šafaříkových sadech. Pietní akty se uskutečnily také u Věznice Bory, kde Havel mezi roky 1981 - 1983 nedobrovolně pobýval. Věznici pak opět navštívil už coby prezident v květnu 1990, kdy přijel na první porevoluční oslavy osvobození Plzně americkou armádou.
Plzeň byla osmým městem na světě, kde instalována Lavička Václava Havla. Tím prvním byl Washington, kde lavička stojí v univerzitním areálu. Další jsou například v irském Dublinu, v Praze či Českých Budějovicích. Plzeňská Havlova lavička má kruhový stolek, kterým prorůstá lípa. Autorem díla je architekt Bořek Šípek.
Bojovník za lidská práva a prezident Václav Havel se narodil 5. října 1936. Vždy vyvolával silné emoce. V úřadu prezidenta, který Václav Havel zastával 12 let, zboural mnohá dosavadní tabu. Pražský hrad po nástupu do funkce změnil k nepoznání, otevřel ho veřejnosti i světu a vrátil mu ztracenou důležitost. Zatímco v zahraničí byl ikonou boje za svobodu a demokracii, v České republice jeho popularita v době jeho prezidentování spíše klesala.
Nejsilnější vliv na domácí politiku měl Havel v prvním období po listopadu 1989, kdy se také mohl opřít o přízeň výrazné většiny obyvatel. Velkého uznání se mu dostávalo v zahraničí, opakovaně byl navržen na Nobelovu cenu za mír, síla jeho osobnosti napomohla vstupu ČR do NATO. „Prezident Havel učinil český národ hrdým. Pro mnoho lidí na celém světě znamená slovo 'Havel' a 'Čech' jedno a totéž. Havel položil Prahu a Českou republiku na mapu doby po studené válce,“ prohlásila o něm bývalá americká ministryně zahraničních věcí a česká rodačka Madeleine Albrightová.
Bývalý prezident Václav Havel má i nesmazatelnou stopu v Plzni, kde nějakou dobu pobýval. Jednalo se ovšem z jeho strany o nedobrovolný pobyt. Od konce července 1981 do konce ledna 1983 byl totiž vězněn v plzeňské věznici na Borech. Jako disident měl zkušenosti s horšími podmínkami a zacházením ve věznici v Heřmanicích u Ostravy, po převezení na Bory pro něho zdejší poměry znamenaly změnu k lepšímu. To zmínil i ve své korespondenci v knize Dopisy Olze. Přesto z plzeňské věznice putoval s těžkým s těžkým zápalem plic do vězeňské nemocnice.
Na Borech se Václav Havel sblížil s Dominikem Dukou, který zde byl zavřený za narušování státního dohledu nad církvemi. Společný čas ve vězení tehdy využívali k debatám o filozofických otázkách nebo o víře a úloze církve. Do vězení na Borech se Havel vrátil, když už jako prezident v květnu 1990 přijel na první porevoluční oslavy osvobození Plzně americkou armádou. Ve stejný den, 6. května, se potom stal na radnici čestným občanem Plzně. Další významné ocenění, Cenu 1. června, kterou Plzeň uděluje osobnostem, které přispěly k šíření ideálů demokracie, Václav Havel převzal 1. června 2009. Jako prezident navštívil Havel Plzeň ještě při několika dalších příležitostech.
Pobyt Václava Havla na Borech dnes připomíná pamětní deska na zdi věznice. Iniciátorem instalace desky byl plzeňský senátor Lumír Aschenbrenner. Ten už v roce 2014 připevnil menší cedulku připomínající věznění bývalého prezidenta na sloup plotu před budovou. Vedení věznice ilegálně vyvěšenou ceduli odstranilo vzhledem k chybějícímu příslušnému povolení. Až 5. října 2014 byla nová pamětní deska u vstupu do věznice oficiálně odhalena v den Havlových nedožitých 80. narozenin.
Foto Richard Beneš, Tomki Němec, archiv města Plzně
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
