Pondělí, 4. dubna 2022, 18:20
Jako mladá židovská dívka prošla Zdenka Fantlová čtyřmi koncentračními tábory. Na svobodu se znovu dostala až v dubnu roku 1945. Z celé rodiny zůstala naživu pouze ona. Podle jejích slov jí dodávala sílu naděje a láska ke snoubenci. Ani jeho už znovu nespatřila. Zdenka žila a chodila do školy v Rokycanech a stále na ně vzpomíná. Právě tam ji také ke stým narozeninám odhalili pamětní desku. Stále vitální dáma momentálně žije v Anglii a shodou náhod v domě, kde se spřádaly plány operace Antropoid.
Z Plzně byly do ghetta v Terezíně vypraveny celkem tři transporty. Z celkového počtu více než 2600 mužů, žen a dětí se konce války dožilo něco málo jen 209 z nich.
Zdenka se narodila v jihočeské Blatné, později se s rodiči přestěhovala do Rokycan, kde chodila na gymnázium. Kamarády ze školních lavic však musela kvůli svému židovskému původu opustit. Nadále se ale věnovala studiu angličtiny. Ani to však nevydrželo dlouho. Nacisté zatkli jejího otce za poslouchání zahraničního rozhlasu a brzy jel vlakem do Terezína i zbytek rodiny. Tehdy jednadvacetiletá Zdenka byla zamilovaná. Snoubenec ji před transportem dal jednoduchý prstýnek z kousku plechu. Právě ten si mladá dívka schovávala po celou dobu věznění, čímž velmi riskovala. Bylo to ale to jediné, co ji dávalo naději a sama přiznala, že právě díky tomu se ji podařilo přežít.
Na pochodech smrti prošla Zdenka půlkou Evropy až skončila v Bergen-Belsenu. Právě tam, na samotném sklonku války, onemocněla tyfem a byla na pokraji smrti. Na poslední chvíli ji našel britský voják a díky její znalosti angličtiny se ji podařilo i tentokrát přežít.
O svém osudu napsala knihu Klid je síla, řek' tatínek. Na stránkách vzpomíná na Rokycany. Na školu, kterou navštěvovala, na kamarády i na bruslení na zdejším rybníčku. Knížku přijela dokonce do Rokycan i představit. Od roku 2002 je čestnou občankou města. Naposledy tam zavítala před pěti lety.
Zdenka Fantlová navštívila Rokycany naposledy ve svých pětadevadesáti letech, foto: Jan ŠašekNa domě, kde s rodinou žila, ji zástupci města a členové Lions clubu odhalili pamětní desku. Další štítek s jejím jménem najdou lidé na lavičce v nedalekém parku.
„Byl to šťastný život až do mých jedenadvaceti. Pak přišly těžké doby, byla jsem na gymnáziu, z gymnázia jsem byla vyloučená, protože byl nový zákon. Nastaly zlé doby. Čtyři roky koncentráku, Terezín, vymřelá, vybitá rodina, konec války a jsem úplně sama někde v cizí zemi, ve Švédsku jsem se dožila konce války, kterou jsem přežila šťastně a vlastně zcela zdravá. No a pak nastaly ty těžké doby co se životem, úplně sama z celé rodiny,“ vzpomíná Fantlová.
Ze Švédska se v roce 1949 přesunula do Austrálie. „Tam jsem založila divadelní společnost, hráli jsme české hry, bylo tam hodně českých příslušníku, takže jsme měli celý velký klub,“ popisuje. Za divadelní tvorbu dokonce získala i australského Oscara. Od roku 1969 žije v Anglii.
„Moc ráda na to vzpomínám a jsem vděčná, že jsem tam žila, že jsem to tehdy všecko přežila a nechávám po sobě dceru a knížku, kterou jsem o tom napsala tak, aby o tom byly nějaké vzpomínky, nějaké poznámky a vlastně jsem vděčná za všechny léta svého života, který jsem prožila v různých situacích, v dobrém i ve zlém,“ dodala Fantlová při vzpomínce na milované Rokycany.
Shodou neuvěřitelných náhod se do života Zdenky Fantlové opět vrátilo téma heydrichiády. Už roky totiž žije v domě, kde za války sídlila československá vojenská zpravodajská služba. V protějším bytě dokonce vznikl plán na atentát na říšského protektora. Ze dvora Porchester Gate také pocházejí známé snímky Josefa Gabčíka a Jana Kubiše i členů dalších výsadků. Na snímcích se za jejich zády opakuje typická anglická cihlová zeď.
Dům Porchester Gate v Londýně je spojovaný se zpravodajskými službami už z období před druhou světovou válkou. Od druhé poloviny třicátých let 20. století v několika patrech sídlila britská zpravodajská služba. V letech 1940 až 1945 byly v prvním a šestém patře budovy kanceláře a pracovny československých zpravodajských důstojníků. Od roku 2011 je na budově pamětní deska. Text v angličtině kolemjdoucí upozorní, že právě tam v říjnu 1941 vznikl plán operace Anthropoid, která vedla k atentátu na Reinharda Heydricha v Praze 27. května 1942.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
