Z poutníka se stává štvanec, myslí si někteří lidé, kteří na sociálních sítích sledují putování losa Emila. Poslední zprávy o něm byly z Klatovska, kde jej zachytili myslivci u železniční trati i řidiči u obce Vrhaveč. Podle odborníků se losi chovají při setkání s autem jinak než většina zvířat. Místo útěku zůstanou stát. Mnoho fanoušků zvířecího cestovatele se tak obává, že ho srazí auto. Na Klatovsku se navíc o víkendu jeden závod rallye.

Putování losa Emila pokračuje. Nyní se zdá, že směřuje směrem na Klatovy, přičemž se pohybuje poblíž kolejí i hlavních silničních tahů. Řidiči by měli být obzvláště opatrní, Policie ČR totiž eviduje každým rokem přes 15 000 případů srážek vozidel se zvěří. K nejčastějším střetům dochází v ranních a večerních hodinách. Při rychlosti nad 50 km v hodině hrozí smrtelné nebezpečí i posádce automobilu.

Los Emil překvapil chatařku na Klatovsku. Na zahradě si totiž pochutnával na jablkách a pak se oddával odpočinku v trávě. Žena se proto obrátila na policisty, kteří se pokusili Emila zahnat za plot zpět do lesa. Moc se mu nechtělo a muže zákona prý trošku prohnal.

Čtyři desítky ohnišť nelegálně rozdělali letos návštěvníci Národního parku Šumava od ledna do konce srpna letošního roku. Ohniště hořela uvnitř lesních porostů a to třeba i v klidových území a v místech s velmi špatnou dostupností požární techniky. Všechna znamenala požární nebezpečí. Ohniště byla i na Dračích skalách nebo na Kozích Hřbetech.

Los Emil, jenž v létě putoval po několika zemích, se nyní pohybuje na hranici Česka a Německa. Prochází ze Šumavy do Bavorského lesa a směřuje dále na severozápad. Pohyb losa, jehož putování začalo v Polsku, monitoruje v posledních dnech speciální GPS vysílačka, která udává polohu. Její data má k dispozici i šumavský národní park. Zároveň vznikla i petice, jejíž autoři chtějí, aby byly v Česku umístěny dopravní značky "Pozor los".

K vodě to Ivu Bufkovou táhlo od dětství. Hodně ji ovlivnila setkání mladých biologů a pozdější působení v Národním parku Šumava, kde se věnuje obnově mokřadů. Právě za tuto činnost obdržela Cenu Josefa Vavrouška za výjimečný počin. Díky jejímu vedení mezinárodního projektu LIFE for MIRES se od roku 2018 podařilo revitalizovat více než 2700 hektarů mokřadní krajiny.

Končí činnost krizového štábu na Šumavě, který ustanovil ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený 12. srpna v souvislosti s únikem vlků uprchlých z výběhu u návštěvnického centra v Srní. Štáb měl na starosti koordinaci odchytu uniklých vlků, pravidelné kontroly oplocení a sčítání zvířat v samotném výběhu.

Na Šumavě se podařilo v noci na čtvrtek odchytit vlčici, která se od pátku 8. srpna pravidelně vyskytovala v těsné blízkosti výběhu Návštěvnického centra Srní. Zoologové Správy NP Šumava použili při lovu uspávací pušku. Následná kontrola čipu pak prokázala, že jde o vlka, který se narodil a žil ve výběhu návštěvnického centra. Úplně vyhráno ale ještě není. Z výběhu totiž utekli minimálně dva vlci. A mluví se dokonce i o čtyřech.

Kundratický vlk, kterého potkali pár dní po sobě dva pejskaři, pochází z výběhu u Návštěvnického centra Srní v Národním parku Šumava. Potvrdila to analýza DNA ze vzorku trusu. Podle přírodovědců může jít o to samé zvíře, které zachytily také fotopasti u výběhu. Stále platí, že je stezka pro veřejnost uzavřená, a to minimálně do neděle 17. srpna.

Národní park Šumava zatím nezačal s rozebíráním a konzervací Roklanské chaty v nepřístupné části parku a nestihne to ani letos. Zchátralou chatu z 30. let 20. století chtěl park zbourat. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) demolici zastavil a loni rozhodl, že se zakonzervují dochované části. Park mezitím doplnil posudek, podle kterého se z dřevěných částí, které se budou konzervovat, dochovala zhruba pětina. Vzhledem k tomu, že kvůli riziku rušení tetřeva lze práce provádět jen v omezené době na přelomu léta a podzimu, k rozebrání chaty se park dostane nejspíš až příští rok.