Ministerstvo životního prostředí rozhodlo, že pro otevření šumavské turistické trasy k hraničnímu přechodu Modrý sloup není třeba vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA). Stezka by se tak mohla otevřít ještě letos. Trasa k přechodu Modrý sloup vede Luzenským údolím a je zavřená téměř 80 let. V minulosti byla v nepřístupném pohraničním pásmu. V posledních letech na trasu nesměli lidé hlavně kvůli možnému ohrožení populace tetřeva hlušce.

Národní park Šumava pomalu míří do nejvyšší ligy světových národních parků, kam patří například nejstarší národní park na světě – Yellowstonský národní park, nebo třeba Národní park Serengeti v Tanzánii a nově německý Berchtesgaden a také Národní park Bavorský les. Šumavě stačí, aby 75 procent jejího území bylo ponecháno přírodním procesům a aby získala certifikaci. Plánovaná novela zákona o ochraně přírody a krajiny by to ale mohla ohrozit. Úpravy zákona by totiž na Šumavě umožnily více zásahů a omezily přirozený rozvoj.

Kvůli hnízdění vzácných sokolů a tetřevů je dočasně na území Šumavy a Bavorského lesa uzavřeno několik cest a turistických cílů. Pro turisty je s ohledem na hnízdění sokola aktuálně nepřístupné okolí zříceniny hradu Kunžvart nebo Stožecká skála. Na území Bavorského lesa v těsné blízkosti státní hranice nemohou turisté projít nejkrásnějším územím divokého pralesa v okolí vodopádu Höllbachgspreng a odtud na vrchol populární hory Falkenstein - Sokolí kámen.

Oproti roku 2023 se takzvané kůrovcové těžby na Šumavě snížily skoro o polovinu. Správa Národního parku Šumava v roce 2024 vytěžila skoro 130 tisíc krychlových metrů dřevní hmoty napadené kůrovcem. Meziročně se také snížil počet nových souší v bezzásahových oblastech. Ale vyhráno zdaleka ještě není.

Na pořádný malér si zadělávají návštěvníci Šumavy, kteří v těchto dnech vstupují na zamrzlou plochu proslulých jezer i slatí, kde se pak nerušeně procházejí. Svým jednáním takoví lidé porušují zákon o ochraně přírody a riskují, že jim strážci národního parku na místě udělí pokutu. Ta se může vyšplhat až do výše 10 000 korun.

Že odstavené autovraky nejsou jen výsadou měst svědčí případ ze Šumavy. Území Národní parku Šumava tam na Skelné u Prášil už rok hyzdí jeden automobil, který se zatím legální cestou nedaří odstranit. Neznám vtipálek dokonce vrak vyšperkoval oranžovým nápisem Vítejte v NP Šumava.

Velkou proměnou prochází šumavské lesy, kde se zvyšuje druhová pestrost stromů. Rozšiřují se plochy smíšených lesů, přibývají velké, objemné stromy, navyšuje se podíl tlejícího dřeva. Přirozená obnova malých stromků je stále velmi hojná a struktura lesů již není tak jednolitá, jako v minulosti. Lesy se mění i díky bezzásahovosti.

Šumavský národní park povolil na svém území řízený odstřel vlka. Šelmy ale mohou zastřelit jen pověření lidé, a pouze v případě, že tato zvířata například ztratí plachost nebo budou nebezpečná. Postupovat budou podle pohotovostního plánu ministerstva životního prostředí. Jen od ledna do poloviny října řešili správci parku 35 škodních událostí způsobených vlkem, což je stejně jako za celý loňský rok.

Za milovníka šumavské přírody se považuje osm z deseti obyvatel Národního parku Šumava. Celkem 66 procent obyvatel si zase myslí, že turismus má pozitivní dopad na region. Téměř 80 procent obyvatel je toho názoru, že ochrana přírody v národním parku má pozitivní přínosy pro region. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu, který si nechalo vypracovat vedení NP Šumava.

Hned několik organizovaných gangů bezohledných sběračů borůvek dopadli během posledních dvou týdnů přímo při činu strážci Národního parku Šumava. Skupinám udělili pokuty převyšující čtvrt milionu korun. Sběrači z lesa odváží tisíce litrů nasbíraných borůvek, vjíždějí svými auty na účelové komunikace do zákazů vjezdů, ale i do klidových zón.