Analýza DNA odhalila, odkud pochází vlk, který vyděsil pejskaře na Šumavě

Analýza DNA ze vzorku trusu nalezeného nedaleko Kundratic na Šumavě potvrdila shodu DNA s jednou samicí žijící ve výběhu Návštěvnické centra Srní. Trus pracovníci Správy odebrali z místa, kde byl pozorován vlk 1 a 3. srpna dvěma lidmi nezávisle na sobě.

„Po nahlášení setkání kolegové vyjeli na místo a dle standardizovaného postupu prohledali lokalitu. Nalezli tam čerstvý trus, ze kterého odebrali vzorky pro genetickou analýzu. Její výsledky potvrdily, že se jedná o trus vlčice z našeho návštěvnického centra,“ informoval mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.

Na základě tohoto zjištění je jisté, že nejméně jedna vlčice utekla z výběhu. „Je možně, i když v současnosti je to v rovině spekulace, že zvíře pozorované nedaleko Kundratic je to stejné, které se teď pohybuje v okolí výběhu,“ doplňuje mluvčí. Vlka u návštěvnického centra pozorují správci díky fotopastem. Nyní už připravují možnosti odchytu.

„Na základě opatření krizového štábu bude každý den probíhat počítání vlků ve výběhu. V úterý jich pracovníci napočetli devět, ve středu dopoledne osm. Oslovili jsme zároveň kolegy z České inspekce životního prostředí, kteří vlastní dron s termovizí, o kontrolu výběhu touto metodou,“ doplnil Dvořák.

Každý den také podrobně sledují stav oplocení. Podle pracovníků, kteří mají kontrolu výběhu na starosti, nebyl plot v posledních týdnech poškozený. Akorát minulý pátek tam v jednom místě našli podhrab.

„Návštěvnické centrum v Srní zůstává pro veřejnost uzavřené do neděle 17. srpna. V případě úspěšného odchytu vlka pohybujícího se v blízkosti výběhu, bude Návštěvnické centrum zpřístupněno dříve. Všichni vlci chovaní v Návštěvnickém centru Srní jsou čipováni a pod veterinárním dohledem,“ dodala správa parku.

Vlka potkali krátce po sobě dva pejskaři

Už zkraje minulého týdne jsme na Plzeňské Drbně informovali o setkání s vlkem v obci Kundratice nedaleko Hartmanic na Sušicku. Překvapivě poměrně krotkého vlka se podařilo natočit jedné z místních obyvatelek. 

„Šli jsme na procházku s naším psem. Pes byl na volno. A najednou ze zatáčky vyběhl velký pes. Náš pes je jedenáctiměsíční štěně. Ke všem ostatním psům hned běží a chce si s nimi hrát. A tady na toho začal okamžitě štěkat. A běžel k němu. To už jsem viděla, že ten velký pes je vlk. Okamžitě jsme našeho psa přivolali. Ten se vrátil a hned jsme ho připnuli na vodítko,“ popsala událost Stanislava Řetická.

O pár dní později se na sociálních sítích objevilo další video. Tentokrát potkal "kundratického vlka" Matyáš Málek, když venčil svou osmiměsíční fenku. „V době setkání jsem ji měl na vodítku a z vlka jsem měl pocit zvědavosti. Vlk si udělal pár polokoleček kolem nás a pak v klidu odběhl do remízku. Zájem opravdu projevoval spíš o tu moji čubu než o mě. Zřejmě si ji chtěl očuchat," myslí si Matyáš. „Rozhodně nejde o štvaní veřejnosti proti vlkům. Jsou to nádherná zvířata, která měla na Šumavě vždy svůj domov. To, že dochází ke střetnutí člověka s vlkem je naprosto přirozené a většina vlků si to správně vyhodnotí. Důležité je šířit osvětu o způsobu života vlků a jeho přirozenému návratu domů na Šumavu, aby všechna další setkání proběhla v klidu pro obě strany," dodal.

Podle ochránců přírody se vlk nepovažuje za nebezpečného pro člověka. Jsou to nicméně zvídavá zvířata a zejména mladí jedinci se mohou vydat blíže k lidským obydlím. „Četnost útoků vlka na člověka je ve srovnání s útoky jiných masožravců nebo divokých zvířat nejnižší. Bojíme se jich proto, protože máme kulturní zkušenost, která je posilována příběhy a mytologií. Tento strach je tedy ze zkušenosti oprávněný a vrozený, ale skutečné riziko napadení vlkem je, jak se shodují odborníci na základě provedných historických studií, velmi, velmi nízké,“ uvádí například Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) na svém webu navratvlku.cz.

Pokud ovšem na vlka narazíte - zůstaňte klidní a dejte mu možnost, aby se vzdálil. „Majitelé psů by v oblastech, kde žije vlk, by měli mít psy na vodítku, protože na sebe mohou reagovat agresivně. Nicméně každý pejskař dobře ví, že v lese má mít svého mazlíčka na vodítku vždy," uzavírá AOPK.