Už jen několik posledních volných míst zbývá z letošní pestré nabídky mimořádně populárních „výprav za divočinou“, které organizuje Národní park Šumava se svými průvodci. Za poplatek umožňuje omezenému počtu lidí navštívit i klidová území, kam se turisté mohou dostat pouze v rámci těchto organizovaných výprav. Na další atraktivní místa pak účastníci míří po neznačených cestách a skutečnou divočinou. Výpravy jsou navíc fyzicky poměrně náročné.

Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil celoroční zákaz vstupu a pohybu mimo značené trasy ve vybraných lokalitách národního parku Šumava. Důvodem je ochrana tetřeva hlušce. Soud tím zamítl kasační stížnost muže z Prahy, jenž tvrdil, že opatření porušuje jeho ústavní práva, zejména svobodu pohybu, zbavuje jej lidské důstojnosti, a navíc je ideologicky motivované.

Téměř pětinu z celkové rozlohy Plzeňského kraje představují chráněná území. Představuje to plochu 135 522 hektarů zvláště chráněných území, tedy 18,1 procenta z rozlohy regionu. Po Jihočeském a Ústeckém kraji jde o třetí největší výměru v ČR. Celkově má kraj 202 zvláště chráněných území, z toho 196 maloplošných. Přírodní památky, jichž je 94, se rozkládají na 2585 hektarech.

Celou zimu se lidé se znepokojením dotazovali, zda je v pořádku světově proslulý los Emil, který po svém dlouhém putování z Polska přešel přes Česko do Rakouska a nakonec našel domov na Šumavě. Celou zimu o sobě los Emil nedal vědět. Nikomu se ho nepodařilo spatřit. Až dnes dorazila ze Šumavy zpráva, na kterou všichni čekali.

Je tomu přesně 35 let od vyhlášení Národního parku Šumava. Spolu s NP Bavorský les jde o největší ryze přírodní území ve střední Evropě. Na Šumavu míří davy turistů a objevují se tam i chráněné druhy, jako třeba rys, tetřev, puštík nebo vlk obecný. Daří se tam navracet i kriticky ohrožené druhy rostlin a obnovovat cenné mokřady.

Vznikající lesní požáry v česko-bavorském pohraničí a zejména pak v oblasti Národního parku Šumava i Bavorský les mají pomoci odhalovat plzeňské drony jednotky Drony SIT. Drony pomohou najít oheň dříve, než se rozšíří. Nový projekt reaguje na rostoucí riziko lesních požárů způsobené změnou klimatu. Jeho cílem je zkrátit reakční dobu, omezit škody na přírodě a zefektivnit zásah složek integrovaného záchranného systému.

Celkem 27 samostatných rysů se loni pohybovalo na území Šumavy a u německých sousedů v Bavorském lese. Lara, Stummel, Béďa nebo Mireček, to jsou jen někteří z rysů, kteří se většinou nepozorovaně potulují lesy hraničního hřebene. Neznají státní hranice, a proto je pozorujeme jak na české, tak i na německé straně. Při monitoringu 2024/2025 byl ve zkoumaném území zaznamenán druhý nejvyšší počet rysů, jaký byl kdy zjištěn.

Většina návštěvníků i obyvatel Šumavy je ráda, že se do zdejší přírody navrátil rys. Je její součástí už více než 40 let. Méně pozitivně je vnímán návrat vlka, kde jsou podle průzkumu názory lidí zhruba půl na půl. Striktně však veřejnost odmítá možnost návratu nebezpečného medvěda do šumavské přírody. Průzkum se uskutečnil mezi návštěvníky, místními obyvateli i starosty 17 šumavských obcí z celkového počtu 22 oslovených.

Hru dvouměsíčních rysích dvojčat společně s jejich mámou zachytila fotopast umístěná na území NP Šumava. Takto krásné a vzácné okamžiky z volné přírody vznikají opravdu jen výjimečně. Záběry pořídila nezisková organizace Alka Wildlife, která se s nimi teď pochlubila. Aktuálně čítá česko-bavorsko-rakouská rysí populace v oblasti Šumavy a Bavorského lesa zhruba 130 jedinců starších jednoho roku.

Kriticky ohrožený brouk trnoštítec horský si oblíbil Šumavu. Dokazuje to monitoring, který potvrdil jeho výskyt na jižní části Šumavy i na druhé straně Národního parku v oblasti Modravy a Prášil. Pro entomology jde o jakéhosi broučího Modrého Mauricia. Šumava je totiž jedním z mála míst v Evropě mimo Alpy, kde dokáže tento živočich přežívat.