Pátek 20. 3. 2026 | Svátek má Světlana
Dnes, 09:20
Je tomu přesně 35 let od vyhlášení Národního parku Šumava. Spolu s NP Bavorský les jde o největší ryze přírodní území ve střední Evropě. Na Šumavu míří davy turistů a objevují se tam i chráněné druhy, jako třeba rys, tetřev, puštík nebo vlk obecný. Daří se tam navracet i kriticky ohrožené druhy rostlin a obnovovat cenné mokřady.
Existence Národního parku Šumava ukazuje, že nejdůležitější veličinou v chráněných území je čas. „Je to čas, který musíme dát přírodě, aby prokázala, že si bez lidského zásahu vystačí. Je to čas, který musíme dát jednotlivým druhům, aby se mohly vrátit do svého přirozeného prostředí. Je to čas, který musíme dát sami sobě, abychom to vše vstřebali a dokázali se vyrovnat s něčím, čemu jsme my lidé, už dávno odvykli – divočině,“ uvedl ředitel NP Šumava Pavel Hubený, který je se Správou NP Šumava a předtím ještě se správou CHKO Šumava profesně spjatý už od roku 1988.
V době vyhlášení Národního parku existovaly na Šumavě ostrůvky přírody, kde se v minulosti nezasahovalo buď vůbec, nebo minimálně. Ty bylo nutné zachovat v bezzásahovém režimu. Jenže když přišla první velká kůrovcová gradace a obava z toho, že bez zásahu člověka si šumavské lesy neporadí, začalo se v některých částech vyhlášených prvních zón kácet. Takový postup vyvolal plamennou diskuzi mezi odborníky i laiky. A v roce 1998 na Trojmezné vyvrcholil v první občanskou blokádu. Podobný scénář se opakoval o dekádu později, kdy Šumavu zdevastoval orkán Kyrill. V roce 2017 přišel zásadní zlom v podobě novely zákona o ochraně přírody a krajiny, v rámci které bylo jasně řečeno, že na většině území národních parků mají převažovat přírodní procesy.
Sobota, 6. září 2025, 08:31
K vodě to Ivu Bufkovou táhlo od dětství. Hodně ji ovlivnila setkání mladých biologů a pozdější působení v Národním parku Šumava, kde se věnuje obnově mokřadů. Právě za tuto činnost obdržela Cenu Josefa Vavrouška za výjimečný počin. Díky jejímu...
„Vedle toho se také staráme o druhovou rozmanitost. Díky tomu se nám podařilo rozšířit celou řadu kriticky ohrožených druhů rostlin, jako je třeba rozchodník huňatý nebo živočichů, jakým je například perlorodka říční. A nesmíme zapomenout na řadu úspěšných projektů, které zajistily třeba i nápravu hříchů minulosti. Typickým je projekt obnovy mokřadů LIFE for MIRES,“ připomíná mluvčí parku Jan Dvořák.
Rys, puštík, bobr, outkovečka citronová, kornatec velký nebo vlk obecný. To jsou jen některé druhy, které se na Šumavu vrátily, zásadně se rozšířily samy nebo s lidskou pomocí. A k tomu aby se vrátily, bylo nutné přizpůsobit prostředí – prostě a jednoduše opustit koncepci péče o hospodářské lesy a nechat přírodě prostor pro to, aby ona sama ukázala, že je tím nejlepší hospodářem.
Úterý, 10. února 2026, 17:02
Celkem 27 samostatných rysů se loni pohybovalo na území Šumavy a u německých sousedů v Bavorském lese. Lara, Stummel, Béďa nebo Mireček, to jsou jen někteří z rysů, kteří se většinou nepozorovaně potulují lesy hraničního hřebene. Neznají státní...
„To, že se to povedlo, nám potvrzují staronoví obyvatelé Šumavy. Bez velké divočiny bychom nebyli svědky toho, jak masivně a jak rychle se dokáže šířit třeba kornatec velký, který jinde ve střední Evropě už prakticky nežije, jak zásadně zesílila populace tetřeva hlušce, nebo jak úspěšný byl návrat rysa, puštíka nebo sokola,“ připouští Dvořák.
Národní park Šumava se za desítky let své existence stal jednou z turisticky nejvyhledávanější destinací v Česku a návštěvnost se každoročně zvyšuje. „Průzkumy veřejného mínění, kterými se snažíme průběžně sledovat postoje místních obyvatel i návštěvníků k národnímu parku, nám potvrzují, že veřejnost si už uvědomila, jaký jedinečný přírodní klenot tady existuje a s vizí Šumavy, tak jak je ukotvená i v zákoně, většinově souzní. Proto, bych byl rád, aby takto nastolené trendy směřování a akceptace Národního parku Šumava pokračovaly,“ doplnil ředitel.
Čtvrtek, 13. listopadu 2025, 10:15
Kriticky ohrožený brouk trnoštítec horský si oblíbil Šumavu. Dokazuje to monitoring, který potvrdil jeho výskyt na jižní části Šumavy i na druhé straně Národního parku v oblasti Modravy a Prášil. Pro entomology jde o jakéhosi broučího Modrého...
Po 35 letech existence národního parku mají odborníci k dispozici i mnohaleté průzkumy, se kterými seznamují i veřejnost. Monitoringy mnohdy přináší i překvapení v podobě znovuobjevených druhů, o nichž si mnozí mysleli, že se v naší přírodě již nevyskytují.
Samozřejmostí je také rozvoj obcí existujících na území národního parku a života v nich. „V tomto případě je třeba provést retrospektivu, podívat se, jak vypadaly šumavské obce na začátku 90. let a jak vypadají dnes. Možná stačí jen pohled na několik, dnes už historických fotografií z té doby, nebo se nebát zavzpomínat a ty vzpomínky předat dál. Já osobně se už mezi ty pamětníky řadím a právě vzpomínky mi dokazují, že obyvatelé šumavských obcí se vyrovnali se změnami, a obce se v jedinečné přírodě, která je obklopuje, úspěšně rozvíjejí. A za to jim patří velké díky,“ podotýká Hubený.
Pro rozvoj a směřování Národního parku Šumava je klíčová také spolupráce s Národním parkem Bavorský les. „Pro přírodu našeho přeshraničního pohoří bylo založení našeho českého sousedního národního parku skutečným štěstím. Společně tvoříme největší souvislé lesní chráněné území ve střední Evropě. To je silné poselství pro ochranu přírody,“ potvrzuje ředitelka Správy NP Bavorský les Ursula Schuster.
V NP Bavorský les převládají přírodní procesy na více než 75 procentech území, na Šumavě je to už přes 48 procent. Dohromady tvoří plochu bez zásahu o rozloze 50 000 ha.
„Tím se Šumava a Bavorský les staly jedním z největších území divoké přírody ve střední a západní Evropě. Stali jsme se tak evropsky zásadním ostrovem biodiverzity a místem pro život mnohých živočišných a rostlinných druhů, které už nemají možnost jinde přežívat. Bez úzké spolupráce, pochopení a hlavně bez společného cíle, bychom tohoto úspěchu nedosáhli. Navíc, díky takto úzké spolupráci přinášíme do regionu stovky milionů korun z přeshraničních fondů Evropské unie,“ zdůrazňuje Pavel Hubený.
Pátek, 27. února 2026, 14:05
Šumavský národní park letos zřejmě zruší 15 pracovních pozic. Jde o snížení stavu přibližně o šest procent. Snížení počtu zaměstnanců požaduje zřizovatel, tedy ministerstvo životního prostředí. Nyní má park zhruba 270 zaměstnanců. Na některých...
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
